Scéna.cz 

Elo Havetta a jeho filmy

Zlatá šedesátá II.: Elo Havetta
Slovenský absolvent pražské FAMU Elo Havetta proslul jako nezkrotný tvůrčí duch, jeho perspektivy zardousila však nastupující normalizace. Zůstalo dílo naplněné navzdory tomu karnevalovou radostností a svobodomyslností. Druhá série portrétů filmařů, kteří stvořili československou novou vlnu. Režie M. Šulík (Premiéra). Jeho první hraný film, Slávnosť v botanickej záhrade (1969), se stal doslova erupcí radosti ze života, navzdory počínající normalizaci. Ten druhý a poslední, Ľalie poľné (1972), vyzněl jako nostalgický i zoufalý epilog celé československé nové vlny. Oscilace mezi tuláckým životem bez závazků a hledáním jeho trvalých souřadnic se stala i jeho vlastním doživotním osudem. Elo Havetta (1938–1975) žil svobodně a divoce, mnohostranný talent nejen filmový, ale i literární a výtvarný. Typické dítě květin šedesátých let a mezi filmaři první posrpnová oběť.
Vysílání: 23.10., 21.25 hod., ČT art
Opakování: 28.10., ČT art

Ľalie poľné
Nelopotí se a starost o budoucnost nechávají na zítřek... Slovenský film (1972). Hrají: L. Radványi, V. Kostovič, Ž. Martišová, I. Krivosudský, E. Tomaščík a další. Režie Elo Havetta (Ve slovenském znění). Slovenská vesnice, krátce po skončení první světové války. Mnozí váleční vysloužilci, kteří přišli o své domovy, žijí po návratu z války jako tuláci a žebráci. Na jarmarcích jsou již známými figurkami a jen málokterý sedlák jim má za zlé, že se na rozdíl od něj neživí tvrdou prací. Na svůj tulácký život si už zvykli – považují se za lilie polní z Ježíšova podobenství, za divoké květiny, které se nestarají, co budou jíst a pít nebo co si obléknou. Jedním z těch, co by se však rádi usadili, je i potulný klarinetista Matej. Tomu se líbí vdova po padlém vojákovi Paula, která je pohledná, žádoucí a stále plná života...
Vysílání: 23.10., 22.25 hod., ČT art