zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Tančírna bez noblesy

Repro plakátu Scena.cz

autor: archiv   

K letnímu večeru a k noci, která je mladá, v každé době pasuje posezení v zahradní restauraci spojené s tancem. Podobně uvažovaly autorky scénáře projektu Tančírna Johana Kudláčková a Irena Žantovská. Pozvaly diváky k premiérovému zatančení do Kongresového centra v Praze 22. července 2003. Diváctvo mělo možnost si pobrukovat a oživit si některé buď nestárnoucí nebo poplatně dobové songy.
Autorky scénáře zpracovaly projekt inspirovány světoznámým francouzským filmem Le Bal. K původnímu námětu přidaly k němu hodně českého. Film vychází ze základního tématu - do Tančírny chodí lidé v každé době a při tanci či při vínku přetřásají společenské události. Ovšem historie je podmíněna vždy osudem jednotlivců. Kudláčková se Žantovskou vsadily na masu – na tanečním parketě nechaly přehrát a případně odeznívat stěžejní milníky dějin našeho státu bez účasti nebo s dutým přizvukováním „hrdinů“.

Obyčejný Barman (Hanuš Bor) otevře svoji zahradní restauraci v době osmdesátých let. Přijde jakási Vonásková (Jitka Smutná) a vyčistí pomyslné zrcadlo, které si má divák představovat ve středu forbíny. Symbol zrcadla umožňuje protagonistům upravovat své zevnějšky a charaktery díky svému „odrazu“. Z programu inscenace můžeme vyčíst, že se na jevišti postupně objeví Holčička, Studentka, Kočičí žena, Tanečnice, Holka, Nešikovná slečna a Hraběnka z ženských postav. Páni pak reprezentují Seladona, Udavače, Rebela, Excentrika, Smolaře, Chlapáka a Frajera. Ztvárnění některých postav bylo některými účinkujícími velmi kostrbaté a povrchní, jelikož režisérka vsadila na dav, myslím, že karikatura, kterou toto herecké pojetí vyvolalo, byla zbytečná, neboť – „hlavy setni, těm, co přeční“. Dav je přeci ve své živelnosti povrchní a živelný.

Časová smyčka přesune všechny zúčastněné na začátek století, dalšími milníky jsou – I. světová válka a mezidobí, fašismus, stalinismus, 50. a 60. léta a normalizace. V některých obrazech se objevily nešťastné či nevysvětlitelné nápady – v čase I. světové války, kdy ženy čekají na návrat mužů v Tančírně a při tom šijí československou vlajku (pravděpodobně důraz na vlastenectví), přinese barman „frťánky“, které postaví na vlajku jako na ubrus. Zvláštní vlastenectví. V slavných šedesátých letech přišel balík z emigrace s texty Peroutky a jeans.
Vyjadřovat se k výkonu jednotlivých protagonistů je velmi těžké, vzhledem k již zmíněné režijní koncepci. Nicméně bravurně si všichni počínali při tančení „rockenrollu“.

Tančírna, dle mého, je prostor, kde bychom se zvlášť v létě měli uvolnit a pobavit. Kombinace lidové zábavy a společenské agitky se už několikrát v dějinách kumštu objevila. Tyto dvě okolnosti vyžadují v případě uměleckého ztvárnění velkou odvahu a zkušenost. V případě Tančírny v Kongresovém centru Praha hraje proti už samotný industriální prostor. Za cenu pět set korun bych si raději dopřál večeři v noblesnějším podniku, než v zahradní restauraci. Doufám, že mě barman bude obsluhovat s patřičnou graciózností a distingovaným vystupováním.

1.8.2003 12:08:56 Josef Meszáros | rubrika - Recenze

Časopis 19 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Recenze

Nejbližší: přijmout změny vyžaduje odvahu

M. Dancingerová,  A. Rusevová, J. Burýšek a V. Zavadil

Činoherní klub Praha uvádí v české premiéře divadelní hru NEJBLIŽŠÍ amerického dramatika Joshuy Harmona. Tato ...celý článek


Zlatovláska: jevištní adaptaci obohacuje filmový střih

Šimon Obdržálek a Oldřich Kříž (Zlatovláska)

Hudební divadlo Karlín uvádí na Malé scéně klasickou pohádku Karla Jaromíra Erbena ZLATOVLÁSKA v úpravě Jana P ...celý článek


Hostina dravců: když jde o život

Hostina dravců (Slovácké divadlo)

Slovácké divadlo Uherské Hradiště uvádí novou inscenaci HOSTINA DRAVCŮ autorů Vahé Katcha a Juliena Sibre. V č ...celý článek


Dub: empatické přijímání zpráv

Pavel Vacek (Dub)

Městské divadlo Zlín uvádí v české premiéře hru britského dramatika Tima Crouche DUB (An Oak Tree, 2005). Crou ...celý článek



Časopis 19 - sekce

HUDBA

J. Bernardt představí v Praze novou desku

J. Bernardt

Belgický zpěvák, skladatel, hudebník, producent, inženýr, programátor, člen alternativní rockové kapely Baltha celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Film na motivy povídek Oty Pavla

Smrt krásných srnců

Smrt krásných srnců
Český film Karla Kachyni, od jehož narození minulý týden uplynulo 100 let, na motivy po celý článek

další články...