Scéna.cz 

Klasická témata v prosincových premiérách

Prosincový divadelní maratón bývá jako každoročně velmi náročný. K divadelnímu duchu se nekompromisně připojuje duch předvánoční – adventní, a tak vedle vnímání umění se člověk odtrhne od hry a tu ho přepadne nápad na vánoční dárek, případně relaxace v divadelním klidu přemůže diváka s plnou parádou. Z těchto důvodů tento premiérový souhrn. Chronologicky vzato – riskovat v pátek 13. prosince 2002 se rozhodli v Městském divadle Mladá Boleslav, inscenovali hru Fyzikové Friedricha Dürrenmatta. V Divadle v Řeznické uvedli ve čtvrtek 19. prosince 2002 Ionescovo méně inscenované drama Král umírá a sobota 21. prosince 2002 patřila v Divadle F.X. Šaldy v Liberci druhé premiéře hry Garderobiér Ronalda Harwooda. Ve všech divadlech vsadili takřka na klasiku, ale také na hostující herce v Mladé Boleslavi na Ladislava Freje a Petra Pelzera, v Liberci na Aloise Švehlíka a v Řeznické na Jiřího Bartošku a Vilmu Cibulkovou.

Takřka televizní Král umírá
Toto přízvisko patří inscenaci právem. Režijně se na ní podílel televizní Viktor Polesný a titulní roli si zahrál televizní a filmový Jiří Bartoška. Není divu, že premiérové publikum bylo také cele televizní. Polesný v předmluvě v programu charakterizuje svoji režii jako „dialog s Ionescem, který se postupně stal jeho kamarádem“. Počáteční neporozumění ze začátku práce na inscenaci plně vymizelo a Polesný spolu s dalšími protagonisty – Vilmou Cibulkovou (Královna Markéta), Lindou Rybovou (Královna Marie), Janem Vlasákem (Lékař) a Jitkou Ježkovou (Julinka) prokázali plnou míru porozumění textu. Nutno podotknout, že v plejádě hereckých výkonů o malinký stupínek vedly „baby“, „Barťák“ se ale také nenechal zahanbit. Celou inscenaci plnohodnotně doplnila scénická hudba Ondřeje Soukupa. Inscenace Král umírá v Řeznické rozhodně brzo nezhyne.

Poněkud omšelí Fyzikové
Švýcarský dramatik Friedrich Dürrenmatt netušil při psaní hry Fyzikové roku 1962, že o ní bude zájem ještě o čtyřicet let později. Hlavní důvod pro její inscenování je asi špatné klima mezi Amerikou a Írákem, či snad otázka klonování člověka? Nechť tak či onak, v každém případě téma zneužití vědců a průmyslové špionáže už trochu zavání historismem. Režisér František Miška se chopil daného tématu právě tímto historickým úhlem pohledu. Ovšem ani dobré herecké výkony Ladislava Freje, Petra Pelzera a Romana Teprta nezachránili onu tématickou strnulost. Vedle nich takřka bulvárně a lacině vystupoval Petr Bucháček coby inspektor Voss, ovšem ála Colombo. To už opravdu nelze jinak zpracovat postavu kriminalisty? Doslova třešní byla Eva Reitterová coby doktorka Matylda von Zahndová, které inscenační topornost vlezla až do morku kostí. Fyzikové vážení, opusťte dějinné vážení a vrhněte se raději na metafyziku.

Divadlo na divadle – Garderobiér
Rok 1943, kočovná divadelní společnost ve vybombardovaném městě hraje na své štaci Shakesperova dramata. Před jedním představením zkolabuje principál, kterému docházejí síly, a nastupuje Garderobiér a zachraňuje všechno a všechny. Režie se v Liberci ujal kmenový režisér Petr Palouš, který nikterak nezakrýval svoji oblibu v patetických punktech – inscenaci ukončil dramatickou hudbou, Norman zapálil svíčku a letargicky se scéna ponořuje do „stmíváku“. Harwoodův Garderobiér vyžaduje silnou dávku herectví, neboť je vystavěn na příbězích lidí a lidiček. Mezi první patří Sir v podání Aloise Švehlíka, dále Lady (Michaela Lohniská). Druhou skupinu zastupují Norman ztvárněný Václavem Helšusem, dále Madge (skvělá Milena Šajdlová), Irena (Jana Stryková) a další.
Alois Švehlík si podal Sira trochu vláčně. Divák sleduje jeho zápas s životní únavou, ale ten je tak trochu povrchní. To se projevilo zejména při jeho umírání, kdy se Sir natáhne na kanape a konec, prostě umírá v klidu, šťastný to člověk. Milena Šajdková epizodní roli inspicientky Madge podala s velkou bravurou, zejména vytrysknutí její platonické lásky k Sirovi. Norman Václava Helšuse stál též v čele hereckých výkonů. Trochu mu ublížil režijní koncept v případě alkoholu – celou hru se netkne sklenky a pak z něj ke konci dělají notorika. Velkou nejistotu způsobila zbytečně přeplněná scéna. V každém případě Garderobiér v Liberci si určitě najde své místo mezi diváky.