Scéna.cz 

Pavel Sterec představil v Koněpruských jeskyních projekt Živá knihovna

Další z finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého, Pavel Sterec, představí svoji tvrobu veřejnosti v rámci doprovodného programu 5 finalistů, 5 měsíců, 5 míst. Jeho happeningu ŽIVÁ KNIHOVNA se bude moci veřejnost zúčastnit 30. září od 15 hodin přímo v prostorách Koněpruských jeskyní. Obdobně jako se v klasické knihovně půjčuje kniha, v Živé knihovně Pavla Sterce si bude možné „vypůjčit“ k několikaminutovému rozhovoru jednoho z pěti přítomných vědců – filosofa, astronoma, matematika, lékaře či biologa. Akce, jež bude zahrnovat také debatu s autorem projektu, bude přístupna veřejnosti zdarma. V rámci doprovodného programu Ceny Jindřicha Chalupeckého nazvaného 5 finalistů, 5 měsíců, 5 míst jednotliví finalisté od července do listopadu vystavují svá díla v nejrůznějších formách na pěti vybraných místech v České republice pěti různými libovolnými způsoby. V říjnu se uskuteční prezentace Filipa Cenka v Olomouci a listopad bude patřit Dominiku Langovi v Táboře.

Fenomén „živé knihovny“ vznikl původně ve Skandinávii. Nejčastěji zprostředkovává setkání s příslušníky diskriminovaných menšin a jeho cílem je prohloubit empatii mezi účastníky a tím odstranit nedorozumění a předsudky. Živá knihovna Pavla Sterce naopak zprostředkuje návštěvníkům kontakt se skupinou všeobecně uznávaných osobností – s pěti vybranými vědci: filosofem a pedagogem Martinem Škabrahou, vědeckým pracovníkem Astronomického ústavu Akademie věd Richardem Wünschem, pedagogem a pracovníkem ústavu matematiky na VŠCHT v Praze Pavlem Pokorným, pracovníkem mezinárodního centra klinického výzkumu nemocnice U sv. Anny v Brně Pavlem Pešlem a výzkumným pracovníkem Centra molekulární biologie a fyziologie společenstev kvasinek na katedře genetiky a mikrobiologie PřF UK Martinem Kuthanem. Zástupce různých vědních oborů si Pavel Sterec, který se ve své tvorbě věnuje happeningu, konstruovaným situacím a zajímá se o nové formáty, nevybral náhodně. Ke své prezentaci říká: „Pansofisté, jako byl například Jan Amos Komenský, věřili, že cestou k lepšímu člověku je co nejširší vzdělání ve všech oborech, které vede ke komplexnímu a tudíž harmonickému uchopení světa. Čím silnější však bylo jejich přesvědčení, tím větší bylo trauma z bezbřehého rozšíření poznatků a roztříštění vědních oborů do rozměrů, které už jednotlivec nemohl obsáhnout – pansofie se stala utopií.“ Živá knihovna v Koněpruských jeskyních bude kromě zprostředkování rozhovorů se zajímavými odborníky zároveň inscenovat jakousi pansofickou dílnu. „Jeskyně se stane kulisou cesty za poznáním, ale zároveň, jako v Platónově podobenství o jeskyni, bude mluvit o světě na denním světle,“ dodává ke Stercově Živé knihovně kurátor projektu Ondřej Horák. Happening Živá knihovna nebude nijak inscenovaný, podstatou bude samotná akce a zároveň poslouží jako jeden z podkladů pro dílo, které Pavel Sterec představí v rámci listopadové výstavy finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého.

V rámci akce 5 finalistů, 5 měsíců, 5 míst se představí v průběhu pěti měsíců všech pět finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého. Organizátoři se rozhodli následovat myšlenku teoretika a kritika umění Jindřicha Chalupeckého, že umění se ukazuje lidem a lidé umění. Kromě červencové prezentace Jiřího Thýna, srpnové prezentace Marka Thera a zářijového představení Pavla Sterce bude řijen bude patřit Filipovi Cenkovi v Olomouci a listopad Dominiku Langovi v Táboře. Všichni finalisté pak připraví jako každý rok svůj projekt pro výstavu v Centru současného umění DOX v Praze, kde porota vybere laureáta a jeho jméno oznámí 25. listopadu v rámci slavnostního večera v režii umělce Michala Pěchoučka. Vítěz získá padesát tisíc korun od společnosti Triga, šestitýdenní stipendijní pobyt v New Yorku a sto tisíc korun určených na realizaci výstavy v Galerii Václava Špály na podzim 2012. Cena Jindřicha Chalupeckého byla založena v květnu 1990 z podnětu Václava Havla, malíře Theodora Pištěka a básníka a výtvarného umělce Jiřího Koláře. Za dobu své existence pro českou scénu „objevila“ řadu výrazných výtvarných osobností, které nyní patří ke špičce české výtvarné scény a jejichž práce obstála i v zahraničí. Mezi takové umělce patří například Kateřina Šedá, Michal Pěchouček, Ján Mančuška, Jiří Černický nebo Eva Koťátková.