Světová premiéra Oratoria Svatý Václav
autor: archiv
zvětšit obrázekSvětovou premiéru Oratoria Svatý Václav, které je dílem současného českého skladatele, aranžéra, dirigenta a instrumentalisty Martina Kumžáka (*1966), jsme slyšeli ve Smetanově síni Obecního domu 23. a 24. září 2015. Název této kompozice vychází z latinského slova „orare“, modlit se a jedná se o rozsáhlejší hudební skladbu, při jejímž provedení účinkuje orchestr, sbor a pěvečtí sólisté. Téma oratorií je většinou náboženské a líčí životy svatých. Co se týče stavby, podobá se opeře, chybí zde však scénické provedení. Sólisté zpívají určité postavy, děj je posouván dopředu pomocí árií a recitativů. Důležitá je role vypravěče, která vypráví tu část příběhu, kterou není možné nebo vhodné vyjádřit pomocí árií. V české hudbě je nejznámějším oratoriem Stabat Mater Antonína Dvořáka.
Martin Kumžák skládal svou přibližně hodinu a půl trvající skladbu více než rok. Podle jeho slov, samotnému skládání předcházelo studium středověkých pramenů a návštěva historických míst, která jsou s osobností sv. Václava spojována. Pro hudební ztvárnění si vybral velmi netradiční nástrojové obsazení – Symfonický orchestr hl.m. Prahy FOK a barokní ansámbl Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové. Na setkání posluchačů s umělci prozradil úskalí takové skladby – barokní soubor totiž obvykle ladí o půl tónu níž. „Naštěstí mi to stihli včas říct!“ smál se skladatel a dirigent v jedné osobě.
Stejně tak se svěřil s tím, že libreto si raději napsal sám. Vycházel z veršů Kristiánovy a Gumpoldovy legendy a Widukindovy kroniky. V oratoriu jsou spojeny citáty ze zmíněných středověkých textů s původními verši Martina Kumžáka, ale také s úryvky rekviem, neboť celá stavba oratoria je vystavěna v návaznosti na tragický osud a předčasnou smrt svatého Václava na půdorysu mše za zemřelé. Texty jsou částečně v latině.
Dalšími protagonisty byli Martinů Voices pod vedením Lukáše Vasilka, vypravěč Vladimír Javorský, barytonista Jiří Brückler, sopranistka Michaela Šrůmová a muzikálová zpěvačka, altistka Dasha. Tito různorodí interpreti se propojili v osobitém stylu, který netradičně kombinuje jazzové a popové prvky, taktéž názvuky barokní a chorální, zapuštěné ovšem do soudobé harmonie. Ze sólistů bych vyzvedla výkon Jiřího Brücklera, jehož silný a srozumitelný baryton zazněl famózně například při zpěvu 101. žalmu Davidova. Dasha jakoby vystoupila z muzikálu Jesus Christ Superstar, bylo zajímavé slyšet rozdílnost jejího popového projevu hned vedle operního výrazu Michaely Šrůmové v na sebe navazujících sekvencích či dokonce v duetech. Naopak zklamáním byl přednes herce Národního divadla Vladimíra Javorského, jehož hlas nebyl dostatečně nosný a kterému nebylo chvílemi rozumět.
Určitě by bylo hezké, kdybychom zavedli novou tradici a každoročně nějakým výrazným kulturním počinem vzdali hold našemu mučedníkovi a světci Svatému Václavovi i jeho matce Svaté Ludmile. Právě různorodost stylů a srozumitelnost Kumžákova Oratoria by mohla do koncertních síní přitáhnout stejně různorodé publikum, pokud se tato skladba navzdory finanční náročnosti provedení bude v budoucnu hrát. Kvalitních symfonických orchestrů, barokních ansámblů, sólistů a vypravěčů máme v řadách našich těles a umělců dostatek.
Psáno z koncertu 24.9.2015, Smetanova síň Obecního domu, Praha
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Dub: empatické přijímání zpráv
Městské divadlo Zlín uvádí v české premiéře hru britského dramatika Tima Crouche DUB (An Oak Tree, 2005). Crou celý článek
HUDBA
Hudební tipy 21. týden
Let The Music Play, příběh Barryho Whitea
Komplikovaný životní příběh amerického skladatele a zpěváka s nez celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Českým lvem oceněný dokument
Všechno dobře dopadne
Televizní premiéra Českým lvem oceněného dokumentu, který nahlíží na fascinující živo celý článek