Scéna.cz 

Norbert Kentrup: O Shakespearovi aneb Hrál jsem v Globu

Německému herci a režisérovi Norbertu Kentrupovi je letos šedesát let. Více než polovinu své profesionální kariéry strávil se Shakespearem... Tvrdí, že hraní v prostoru velkého G se diametrálně liší od obvyklého současného vnímání vztahu mezi hercem a divákem. Výsledky workshopu, který vedl na DAMU (v rámci projektu EuroGlobe), uvidí diváci 14. května, v květnu u nás vystoupí také Kentrupova společnost Shakespeare und Partner.
Všimněte si, že alžbětinský prostor divadla Globe můžeme přirovnat k evropskému parlamentu, střed je obklopen ze všech stran lidmi. Před šedesáti lety to bylo nepřátelské obklíčení, nyní jsou to přátelé. Ale nikdo vlastně neví, jak to funguje. Je třeba se naučit komunikovat – máme různé názory, různou historii, různé zkušenosti a ty bychom si měli vzájemně sdělovat. Z toho vychází koncept workshopu, který jsem vedl na zdejší herecké škole. Pro mě jako by duch Globu říkal – „musíš milovat všechny, kdo jsou kolem tebe, musíš se zajímat se o jinakost jednotlivců, dotknout se jich.“ Proto je nutné, aby byli propojeni nejen herci na scéně, ale aby tu byl úzký kontakt herců s diváky. Protože dnes jsme ve světě v rámci globalizace stále více propojováni a máme s tím zatím problémy, musíme se naučit s touto situací zacházet. V tomto duchu jsme začali s mezinárodním projektem, loni v květnu jsme byli ve Slovinsku, v říjnu ve Francii, a nyní na jaře v Čechách.

Jak došlo k tomu, že jste se dočkal priviliegia jako jediný německý herec si zahrát v londýnském Globu?
To je dlouhá historie. V roce 1983 jsme založil bremer shakespeare company. Byl jsem třináct let jejím manažerem, hercem, režisérem a vůbec vším možným. Procestovali jsme spoustu zemí – kromě obou částí Německa (Západní i tehdejší NDR), taky Polsko, Belgii, Finsko, Rakousko, Dánsko, Švédsko, Litvu, Estonsko, Bulharsko a Švýcarsko. V roce 1993, jsme s touto společností hráli v ještě nehotovém Globu. Tady jsem se setkal se Samem Wanamakerem a on mi tehdy řekl, že by chtěl, abych hrát v Globu Shylocka v Kupci Benátském. Mluvili jsme židovsky, protože já jsem neuměl ani slovo anglicky. Ale on na této vizi trval, a tak jsem mu to slíbil. Sam zanedlouho zemřel, ale po dokončení rekonstrukce Globu mě oslovil ředitel Mark Rylance, a tak jsem rok intenzivně studoval angličtinu a pak v roce 1997 hrál s mezinárodně sestavenou skupinou herců (byl tam mj. in i Číňan) jsme hráli v londýnském Globu Kupce benátského. Mezitím jsem se ale začal věnovat Shakespearovi stále intenzivněji. Inicioval jsem vytvoření Německého centra Shakespearova Globu (pozn. v Německu tehdy vznikla první replika Globu v městě Neuss, kde se dosud pořádají shakespearovské festivaly). A nejnověji jsem založil v roce 2001 společnost Shakespeare und Parter, která hraje převážně Shakespearovy hry.

Co vás tak na Shakespearovi fascinuje?
Víme všechno o Madonně, Maradonovi, ale o Shakespearovi máme jen pár neověřených zpráv, a vůbec netušíme, jak to s ním doopravdy bylo. Je to vlastně taková detektivka. To mě fascinuje. Když jsme začínal s divadlem, netušil jsem o Shakespearovi vůbec nic, ale postupně mě pohltil a nikdy mě nenudí. On totiž – ať už to byl kdokoli – napsal všechny příběhy, které my v životě teprve prožijeme. Přirovnal bych to k obrazu, kdy je matka těhotná, dítě se ještě nenarodilo, a on už ví, co jej v životě potká, co prožije.

Jaká je vaše nejoblíbenější shakespearovská postava?
Jednoznačně Falstaff – a to jak v historických hrách, tak ve Veselých paničkách. Jinak mám rád Othella. A někdy bych si rád zahrál krále Leara. Je zajímavé, že Leara by člověk měl hrát ještě poměrně mladý, nikoli na konci života – protože když jste ve věku Leara, tak už na tak těžkou roli nemáte energii.

Vy jste nejen herec, ale také režisér...
Ano, hrál jsem, režíroval a učil prakticky po celém světě – od Nového Zélandu přes Kanadu po Bulharsko.

Máte raději hraní nebo režírování?
Když člověk hraje, postupně se úplně vyprázdní. V tom je velké nebezpečí, potřebujete neustále tu hereckou energii regenerovat, osvěžovat. Režisér získává energii z herců. Kromě toho - Shakespeare vyčerpává, takže je občas potřeba si od něj odpočinout. Proto máme v naší skupině Shakespeare und Partner ještě druhou dramaturgickou linku původních her. O ty se stará má spolupracovnice Dagmar Papula. Napsala pro nás několik her – například Bratři Grimmové, která vypovídá nejen o životě těchto velkých německých autorů, ale také o době a společnosti, ve které žili.

V květnu představíte na scéně divadla Rokoko několik představení vaší společnosti Shakespeare und Partner Romeo a Julie, Timon Athénský a hru Bratři Grimmové od Dagmar Papuly. Se souborem cestujete pravidelně. Liší se reakce diváků v různých zemích?
Ano. V každé zemi je jiné vnímání Shakespeara a divadla vůbec - jiný humor, jiná interakce. V jižních zemích jako Španělsko či Itálie je kontakt spontánnější, ve Finsku máte pocit, jako byste hráli v lese. V Anglii je Shakepeare jako Svatá Bible a humor je zcela jiný. A zase jiné je to v Kanadě, kde je relativně krátká divadelní tradice, kterou vytvářeli hlavně přistěhovalci. Takže pro mě je zajímavé nejen hrát, ale také sledovat reakce konkrétních diváků v každé zemi. V Praze vystoupíme v rámci studentského festivalu, takže jsem zvědav, jak budou reagovat zdejší diváci.

Norbert Kentrup
Narodil se 12. května 1949 v Düsseldorfu. Herectví studoval v essenské Folkwang-Hochschule. První angažmá získal v roce 1970 v Städtische Bühnen v Brémách, jeden rok strávil v THEATER AM TURM ve Frankfurtu, v letech 1973- 1979 hrál v Schauspiel Frankfurt. V roce 1978 založil Mobile Rhein Main Theater GmbH, kde kromě hraní také režíroval. Sezónu 1981/82 strávil v Schauspielhaus Bochum a následující v Neumarkt Theater Zürich. Od roku 1983 plánoval a poté založil bremer shakespeare company.
V roce 1993 si zahrál Falstaffa ve Veselých paničkách windsorských v Londýně, kde se setkal se Samem Wanamakerem, který mu nabídl, aby po kompletní rekonastrukci Globu si tady zahrál Shylocka. V roce 1993 organizoval International Bremer Shakespeare Festival s Robertem Lepagem z Kanady, Annette Leday z Indie, divadlem z italské Parmy a společností Andreze Pereze z Chile. V následujícím roce byl spoluorganizátorem mezinárodního hamletovského projektu. V roce 1993 inicioval vznik německého Shakespeare Globe Centre a v roce 1994 se stal členem umělecké rady International Shakespeare Globe Centre London. Od 90.let přednáší o Shakespearovi po celém světě (mj. Kanada, Bulharsko). V roce 2001 založil společnost SHAKESPEARE und PARTNER.