Scéna.cz 

Tartuffe potřísněný krví

Moliérova Tartuffa nastudoval se studenty druhého ročníku Vyšší odborné školy herecké Praha režisér Ondřej Zajíc. Divák se podle režisérových slov má připravit na nový pohled a nový výklad. Režisér Ondřej Zajíc využil základního principu černobílého vidění světa – se zdravou drzostí přehodil pole na šachovnici – bílou přisoudil Tartuffovi. Charaktery členů Orgonovy rodiny naopak začernil.
Inscenaci otevírá andělský výstup Tartuffa – jeho křídla jsou v tomto okamžiku bílá a neposkvrněná. Tartuffe postupně manipuluje s otcem Orgonem natolik, že se mu podaří vydědit jeho syna – Damise, připravit dceru Marianu o ženicha a zaujmout jeho místo až po odejmutí celého Orgonova majetku. Dovolil si dokonce využít jeho účast na královském spiknutí.

Herecké výkony ve většině nezapřou studentské zkušenosti. Rozdílnost věku postav se musí brát se shovívavou nadsázkou, právě ta nahrazuje životní zkušenosti herců. Přes toto někteří z nich dokázali zaujmout výborným vystižením charakteru postavy.
Skvělá a pevná do nejmenšího detailu byla protagonistka Mariany, Orgonovy dcery, Šárka Krosoaková (alt. Klára Šanovcová). Vystihla dospívající naivitu, kterou dokázala využít v upevnění svého. Výborná byla při výstupu s otcem. Další výbornou ženskou představitelkou byla Petra Duspivová coby Orgonova žena Elmíra. Režisér jí přisoudil místo na invalidním vozíku. Vnitřní síla matky – rozvážné hlavy a zachránkyně rodiny z ní je čišela. Zdálo se, že je skutečně připoutaná na vozík.
Z herců si nejlépe vedl švagr Kleantes v podání Jakuba Šlégra, byť jeho pojetí figury bylo na rozhraní. Zaujal dobrým grifem a dobře propracovanými narcisistickými grify. Orgona ztvárnil Dominik Turza zpočátku nejistě. Postupně se dokázal v roli upevnit.
Tartuffe Petry Bílkové byl evidentně výzvou. Pomalé tempo, které podtrhovalo ve vší obscénnosti zrůdnost této postavy, herečka ustála. Obdiv zaslouží i kaskadérské výkony v případě napadení Damisem – Jaroslav Pokorný - ji ve své zaujatosti vskutku fyzicky nešetřil.

Režiséru Zajícovi jeho výklad vyšel. Působení protikladných sil, změny polarity charakterů byly na místě. Byť koncepci velmi pomohl výběr hudby. Rovněž Eva Pitrová, kostýmní návrhářka, dokázala udržet jednotnou ideu inscenace.

Pidivadelský Tartuffe určitě obohatí repertoár této scény. A … „nevěřte, vždyť zdání klame smysly…“ Jevištní mluvu herci jistě doženou, myslím??? Ať se nepotřísníte krví z Tartuffových andělských křídel.

Moliere Tartuffe
Překlad František Vrba; režie Ondřej Zajíc; scéna Adam Pitra; kostýmy Eva Pitrová; pedagogické vedení Iveta Dušková, Jiří Trnka a hlasová spolupráce Alena Špačková.
Osoby a obsazení: Damis (Jaroslav Pokorný); Dorina (Klára Šanovcová); Elmíra (Petra Duspivová); Kleantes (Jakub Šlégr); Mariana (Šárka Krososková); Orgon (Dominik Turza); Pan Loyal (Šárka Krososková); Paní Pernellová (Anna Bandasová); Tartuffe (Petra Bílková) a Valér (Jakub Tempír-Kotrlý).
Premiéra v Pidivadle 31. května 2004.