Volby nevolby
„Politika je osud,“ prohlásil kdysi Napoleon. Nezbývá než se s tímto tvrzením ztotožnit. Za necelý týden nás čekají parlamentní volby. Mám dojem jako bychom se této vymoženosti již přejedli a zapomněli na to, že ne vždy mohli všichni právoplatně rozhodovat o osudu své země.
Kam jsme se od roku 1989 dostali? Těsně po revoluci, kdy bylo třeba upevnit demokracii, se zrodili politické strany a síly buď z disentu nebo z lidí, kteří zákonitě žili v době totality. K moci se dostali většinou čtyřicátníci a starší. Připadá mi, že moje generace (66. ročník a výš) sice vytvořila podmínky pro svržení komunismu, ale dál se rozlétla do světa nasytit se zkušenostmi, ukojit touhu po dálkách, ale co se dělo doma, na to jsme neměli čas. Bohužel, vymstilo se nám to. Dočkali jsme se likvidace hospodářství, zahraničního pochlebování a dalšího neřestného. V dalších volbách došlo k domnělému střídání moci.
Co dál? Přesycenost ze stávajících parlamentních stran je více než jasná. Občané lamentují, že není koho volit, neboť se stávajícími stranami máme negativní zkušenosti a ty nové nikdo nezná. Zde velmi špatnou úlohu sehrála inteligence a tisk. Ti měli od prvého počátku podávat více informací o nových stranách a ne se pouštět do hodnocení současných partají, vždyť ty velmi dobře známe.
Zkusím připomenout: jaké to jsou strany, které znají výsledky průzkumů veřejného mínění, z nichž jednoznačně vyplývá: 80 % občanů chce přímou volbu prezidenta; 75 % občanů nechce senát !!! A nic, parlament hluchý a slepý!!! Dokonalé pohrdání těmi, kdo odevzdali hlasovací lístek v jejich prospěch. HANBA.
Kudy z toho ven? Jednoznačně je třeba využít svého práva volit, vždyť jsme si toto právo draze zaplatili na daních. Nenechat se ovlivnit bilbordy parlamentních stran – proč financují takovou volební kampaň, vždyť je velmi dobře známe, proč tyto prostředky nevěnovali raději do školství, kultury nebo zdravotnictví? Proč média podávají rozbory jakby, coby právě jen parlamentní strany? Proč manipulují s voličem?Těžko říci. Co nám tedy zbývá? Zabrousit do neparlamentních stran, vyhnout se recesistům a dát svůj hlas těm, kteří to myslí vážně. Vyvarovat se extremismu – jak pravice, tak levice, najít si ten správný střed, dát šanci mladým poslancům. Přeji všem klidné rozhodování. Moje jediná rada: NEVOLTE parlamentní strany, nemají na sobě nitku suchou.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Recenze
Zlatovláska: jevištní adaptaci obohacuje filmový střih
Hudební divadlo Karlín uvádí na Malé scéně klasickou pohádku Karla Jaromíra Erbena ZLATOVLÁSKA v úpravě Jana P ...celý článek
Nejbližší: přijmout změny vyžaduje odvahu
Činoherní klub Praha uvádí v české premiéře divadelní hru NEJBLIŽŠÍ amerického dramatika Joshuy Harmona. Tato ...celý článek
Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla
Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev ...celý článek
Časopis 18 - sekce
HUDBA
Naďa - vzpomínkový koncert
Desítky umělců – zpěváků, hudebníků a herců – spolu s mnoha přáteli se sešli v pražské Lucerně, ab celý článek
OPERA/ TANEC
Erik Bosgraaf v kostele sv. Šimona a Judy
Charismatický holandský flétnista Erik Bosgraaf poprvé vystoupí v Praze. V rámci cyklu Stará hudba FOK se v út celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Křesťanský magazín
Křesťanský magazín
Zajímavosti ze života víry. Uvádí K. Rózsová. Novogotická budova Nového proboštství na P celý článek