Scéna.cz 

Nora

Domeček pro panenky, slavné Ibsenovo drama, je v českém prostředí známější pod názvem Nora nebo také Domov loutek. František Fröhlich, který je autorem aktualizovaného překladu, volbu názvu vysvětluje slovy: "V severských jazycích je totiž jedno slovo pro panenku i loutku. S loutkami si však většinou hrají jen budoucí adepti alternativního divadla. Valná většina holčiček si hraje s panenkami a některé pro ně mají i domečky - tak i Nora.... A pokud jde o domov loutek, jedná se prostě o omyl, ta kombinace slov nedává žádný rozumný smysl." (František Fröhlich už dříve pozměnil původní Kvapilův překlad Paní z námoří na Paní z moře - pozn. autora)

Celý děj se odehrává v jediné místnosti, která představuje pokoj v bytě Helmerových. Nora Helmerová (Lenka Vlasáková-Tobiášová) se zdá být velice šťastnou ženou. Manžela Torvalda (Jiří Štěpnička) povýšili na finančního ředitele, Torvald Noru miluje a mají spolu tři zdravé děti. Do jejich klidného života vstupuje Kristina Lindová (Barbara Lukešová), ovdovělá Nořina kamarádka, a hlavně tajemný Nils Krogstad, jenž má dostat od nadřízeného Torvalda výpoveď. Krogstad falšoval finanční dokumenty, což je pro Torvalda zcela neodpustitelné. Stejného prohřešku se však tajně dopustila kdysi i Nora, aby zachránila manžela. A peníze si půjčila právě od Krogstada. Zdálo by se, že pointa je prozrazena, ale právě v tomto okamžiku nastává krize a děj graduje.
Splní Krogstad svou hrozbu, že pokud se Nora za něj nepřimluví, pošle usvědčující dopis k soudu? Dokáže Noře pomoci Kristina, kterou Krogstad kdysi miloval? Pochopí moralizující Torvald, že Nora se dopustila podvodu z lásky k němu? Bude ochoten dát přednost Noře před pohodlným životem a kariérou? A pokud ne, zvolí Nora sebevraždu nebo odchod od něho? Jestli nehledáte odpovědi na životní otázky, ale jste ochotni se ptát a pochopit tragikomičnost Ibsenových postav, potom se vydejte ocenit některé herecké výkony.
Jiří Štěpnička hraje svého Torvalda tak procítěným způsobem, že postava někdy nabývá rysů karikatury a sám herec se očividně baví. Sám v prostoru je Štěpnička uvěřitelný, ale v dialogických projevech ho mírně přehrává Lenka Vlasáková svou upřímností. Ta představuje Noru zcela v Ibsenovském duchu: ženu zprvu oddanou, poslušnou, nerozhodnou, posléze nezávislou, mající vlastní názor a mířící ke svobodě. Svému muži říká: "Choval sis mě tady jak v domečku pro panenky. Myslela jsem si to, co ty, a dělala jsem to, co sis přál."
Barbara Lukešová v roli Kristiny příliš prostoru nedostala a Jaromír Meduna (Krogstad) plní svůj lehký nadstandard. Velice vděčnou roli získal Petr Štěpánek jako rodinný přítel doktor Rank. Právě do něj je soustředěno nejvíc ironie a cynismu, i když je to postava v podstatě tragická. K Noře cítí nenaplněnou lásku a smrt mu nedopřeje být svědkem jejího osvobození. Radka Fidlerová a Radka Vondrašová plní role epizodické.
Za zmínku ještě stojí inscenační úprava. V průhledném zrcadle vidí Nora samu sebe jako malou panenku, která recituje verše Lewise Carolla. Ta pravděpodobně symbolizuje její naivitu, nezralost, falešné štěstí a dětskou nevinnost.
Rozhodnete-li se pro Ibsena, pravděpodobně neobjevíte nové divadelní postupy, ale v naší postmoderní době trochu klasiky neškodí.

Henrik Ibsen Domeček pro panenky, premiéra Překlad František Fröhlich; inscenační úprava Jana Kališová a Jiří Záviš; režie Jana Kališová; scéna Miloš Kališ; kostýmy Katarína Hollá; pohybová spolupráce Martin Pacek; verše Lewise Carolla v překladu Aloyse Skoumala.
Premiéra 17. května 1999 Divadlo Rokoko.

Henrik Ibsen (1828-1906)
norský dramatik a básník. Pracoval jako lékárnický učeň, novinář a dramaturg, posléze se stal ředitelem Kristiánského divadla. Třicet let žil v Itáli a Německu. Uvedl na scénu témata, která tehdejší publikum šokovala: odchod matky od rodiny v zájmu ženiny svobodné realizace (Domeček pro panenky), chorobné zatížení potomků vážených občanů vyznávajících dvojí morálku (Přízraky). Jeho hry se u nás hrály poprvé ve Švandově divadle na Smíchově, až na sklonku století pronikly i na Národní divadlo. (Slovník severských spisovatelů, nakl. Libri, 1998. Další odkazy: Gustav Pallas: Hvězdy severské literatury.)