Scéna.cz 

Literární tipy 47. týden

Umění číst v mýtech
S Václavem Cílkem do hlubin dávnověku na hranici mezi bájemi, historií a minulostí (2014). Režie K. Kopš. Pojďte s námi do hlubin dávnověku. Do doby starých bájí, pověstí a mýtů i do doby bohů, kteří dali jména dnům našeho kalendáře. Cesta nebude jednoduchá, musíme překročit hranice desítky států i tří kontinentů. Přeplout několik moří, abychom se pokusili oddělit zrníčka pravdy od romantických nánosů, které přikryly skutečné události našeho kontinentu – Evropy. V podhůří Araratu vyfotografoval v roce 1959 vojenský pilot zvláštní útvar, připomínající tvar lodi. Putovaly sem pak řady expedicí, lovců záhad i vážných vědců, aby zjistili, jestli nejde o pozůstatky bájné archy Noemovi. S geologem Václavem Cílkem jsme se přijeli přesvědčit na vlastní oči i my. Nedaleko jsme našli i muzeum se zbytky zkamenělých vesel. Opravdu může jít o nějakou dávnou obrovskou loď, jakousi záhadnou silou vrženou kdysi až sem, pod vrcholky hor? Ještě jeden příběh se odehrál nepříliš daleko. Jeho základem pravděpodobně byl historický fakt. Na pozadí známé báje o jablku, Tróji a Paridovi píše Homér také o jeho příteli Aeneovi, který mezitím, co se přidělovala jablka, uloupil spartskou pokladnu. Bylo to opravdu tak, že se tady, pod trójskými hradbami, přepadávaly projíždějící lodě?
Vysílání: 20.11., 18.55 hod., ČT2
Opakování: 22.11., ČT2

Cesty vody: Romantické hrady, Rýn a dívka jménem Lorelei
Hluboké údolí nejdůležitější evropské řeky je, kam oko dohlédne, korunováno hrady a pevnostmi, k nimž šplhají proslulé vinice (2001). Režie K. Kopš. Střední Porýní, místo s největší kumulací středověkých hradů na světě, inspirovalo bezpočet umělců včetně Viktora Huga a Richarda Wagnera. Stalo se rovněž kolébkou německého nacionalismu. Malebné údolí ovlivnilo i dílo nejvýznamnějšího lyrika 19. století Heinricha Heineho. Dokumentární snímek vychází z jeho přebásněné pověsti o nešťastně zamilované dívce Lorelei, která sváděla svým zpěvem plavce k smrti. Skála spjatá s jejím tragickým osudem dnes vábí návštěvníky z celého světa.
Vysílání: 21.11., 11.10 hod., ČT2

Ohněm a mečem (1/2)
Vlast a láska byly pro ně tím nejdůležitějším, co v životě měli. První dvě části polské historické epopeje podle slavného románu Henryka Sienkiewicze (1999). Hrají: M. Żebrowski, I. Scorupcoová, D. Olbrychski, Z. Zamachowski, A. Domogarov, B. Stupka, A. Seweryn, W. Zborowski, K. Kowalewski a další. Scénář a režie Jerzy Hoffman. Přepis Sienkiewiczova románu Ohněm a mečem vznikal současně ve dvou podobách. Filmová verze obdržela na Festivalu polských hraných filmů v Gdyni v roce 1999 Cenu za střih (Cezary Grzesiuk a Marcin Bastkowski), Cenu za výpravu (Andrzej Halinski) a Cenu poroty (Jerzy Hoffman). Ve stejném roce připravili tvůrci čtyřdílnou televizní verzi. Česká verze vznikla v roce 2002 pro čtydílný seriál. Nyní mohou diváci České telvize sledovat celý film ve dvou večerech. Ohněm a mečem byl jeden z největších a nejdražších filmových projektů polské kinematografie své doby. Byl natočen podle první části slavné trilogie Henryka Sienkiewicze (Ohněm a mečem, Potopa a Pan Wolodyjowski). Děj se odehrává v 17. století a dotýká se polsko-ukrajinského tragického konfliktu, kozáckých válek a povstání Bohdana Chmelnického. Na pozadí mocenských a společensko-politických sporů se současně odvíjí milostný příběh rytíře Jana Skrzetuského a Heleny Kurczewiczové. Spisovatel Henryk Sienkiewicz přitom vložil do svého díla vedle historických skutečností také hodně tvůrčí fantazie, prodchnul jej duchem slavné minulosti a vlastenectví. Jeho románová trilogie byla u našich severních sousedů přijímána každou novou generací jako čtenářský bestseller a mnohdy téměř jako národní bible. Příběh na filmové plátno převedl režisér Jerzy Hoffman, jehož scénář postupně "dozrával" v několika verzích a na realizaci čekal víc než deset let. Je tak trochu ironií osudu, že tento tvůrce dávno předtím natočil Potopu a Pana Wolodyjowského (oba snímky byly uváděné s úspěchem i u nás), ale stále čekal na zfilmování první části. Realizaci Ohněm a mečem, totiž kromě nemalých finančních nákladů, bránily v době totality politické důvody, zejména nechuť cenzury tehdejšího Sovětského svazu zobrazovat komplikovanou vzájemnou historii. Jerzy Hoffman dokončil natáčení tohoto složitého filmařského projektu ve svých šestasedmdesáti letech. Velkou pozornost věnoval výběru herců: rytíře a vlasti oddaného šlechtice Jana Skrzetuského vytvořil Michal Żebrowski (hlavní role v seriálu Zaklínač). V dalších výrazných rolích se objevují známí polští herci: Daniel Olbrychski, Zbigniew Zamachowski či Andrzej Seweryn. Krásnou plavovlasou Helenu hraje Izabella Scorupcoová (známá z bondovky Zlaté oko či sci-fi thrilleru Království ohně). Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků.
Vysílání: 23.11., 20.00 hod., ČT2

Isaac Asimov: vzkaz pro budoucnost
Dokumentární portrét amerického spisovatele, jednoho z nejslavnějších autorů žánru sci-fi. Mnohé z vizí budoucnosti obsažené v Asimovových románech se po letech staly skutečností, a tak je symbolické, že se na vzniku tohoto dokumentu z produkce televize ARTE podílela mj. i umělá inteligence. Futuristické příběhy Isaaca Asimova jsou někdy tak detailní a dokonalé, že si spousta lidí myslí, že byl schopen předpovídat budoucnost. Jaké poselství z nich můžeme vyčíst dnes?
Vysílání: 18.11., 21.45 hod., ČT art
Opakování: 22.11., ČT art

Franz Kafka – známý neznámý
Slavný spisovatel a jeho dílo mezi mýtem a skutečností. Nový dokumentární film poukazující Kafkův pop kulturní odkaz v současném umění. Režie P. Šimák. Kafkův mýtus má jen málo společného s Kafkou člověkem. Kafkovo dílo ovlivnilo generace čtenářů po celém světě a jejich představu o něm samém. Dokumentární portrét slavného spisovatele přichází s nikdy nepublikovanými fakty a archivy o jeho životě a s novou interpretací vztahu díla a autora... Záhadný samotář. Geniální podivín. Vizionář diktatur 20. století. To je vžitý obraz Franze Kafky, nikoliv reálného člověka, ale pouze Kafkova mýtu. Dokument přichází s demytizační interpretací předního odborníka na Kafkův život a dílo Reinera Stacha. Spolu s dalšími literárními historiky a odborníky z České republiky a zahraničí odkrývá reálný obraz Kafky s mnohdy nečekanými objevy. Film ukazuje jeho smysl pro humor nebo to, že nebyl jen bezejmenným úřednickým kolečkem v soustrojí pojišťovny, ale právníkem s velkou důvěrou firmy. Důležitým tématem filmu je vliv Kafkovy tvorby na vznik kafkovského mýtu. Ze spisovatele se sice stala slavná literární superstar, ale vzdálená skutečnému člověku. Dokumentární film Pavla Šimáka je pokusem smazat tento dluh, který vůči Kafkovi máme. Pokusem přiblížit se k pravdě skutečného člověka.
Vysílání: 19.11., 22.15 hod., ČT art
Opakování: 25.11., ČT art