Scéna.cz 

Zemřela emeritní sólistka Baletu ND Miroslava Pešíková

V neděli 11. ledna 2026 odešla významná osobnost českého baletu, emeritní sólistka Baletu Národního divadla paní Miroslava Pešíková. S první českou scénou spojila celý svůj umělecký život, během něhož se vyprofilovala jako mimořádná interpretka klasického i dramatického repertoáru a zanechala výraznou stopu také jako pedagožka.

Pražská rodačka paní Miroslava Pešíková (*11. 08. 1946 - †11. 01. 2026) spojila celou svou uměleckou kariéru s Národním divadlem, kde byla osmadvacet let sólistkou Baletu. S taneční výchovou začínala v soukromé taneční škole M. Aubrechtové. Poté byla přijata na studia v tanečním oddělení Konzervatoře Praha, kde mezi její pedagogy patřila mimo jiné tanečnice a choreografka R. Mazalová.
Hned po absolutoriu (1966) nastoupila angažmá jako členka baletního sboru Národního divadla, v roce 1971 se stala sólistkou a v Národním divadle působila do roku 1997.
V roce 1973 absolvovala dvouměsíční stáž ve Velkém divadle v Moskvě u M. T. Semjonovové a v Moskevském akademickém hudebním divadle K. S. Stanislavského a V. I. Němiroviče-Dančenka. Další měsíční stáž ve Velkém divadle následovala v roce 1976. Svou profesní erudici završila získáním magisterského titulu (obor taneční pedagogika) na HAMU v Praze (1991). V Národním divadle měly na její umělecký růst vliv také hostující pedagogické a choreografické osobnosti jako B. Jakovlevič Bregvadze, J. Banegas, S. M. Messererová, N. M. Dudinská, J. Grigorovič, L. Seregi, P. Lacotte nebo J. Kylián.

Kateřina Hanáčková v Českém hudebním slovníku charakterizuje uměleckou kariéru Miroslavy Pešíkové takto: „Technická jistota, čistá forma a atraktivní jevištní vzhled jí umožnily ztvárnit řadu stěžejních rolí – nejen tradičního repertoáru. Její taneční profil zahrnul také postavy lyricko-dramatické, díky přesnému mimickému projevu, uměřenému, sdělnému a distingovanému hereckému výrazu byla obsazována i do postav kontrastních, stala se častou interpretkou záporných charakterů. V soupisu repertoáru Národního divadla je pod jejím jménem zaznamenáno 47 baletních titulů.“

Tančila stěžejní role tradičního repertoáru, např. Svanildu v Coppélii, Mášenku v Louskáčkovi, Odettu/Odilii v Labutím jezeře, titulní roli v Giselle a Kitri v Donu Quijotovi. Blízké jí byly i lyricko-dramatické postavy: Signorina Gioventù, Julie v Romeovi a Julii, Eva ve Stvoření světa, Aegina ve Spartakovi; vrcholný výkon podala jako Lisetta v Marné opatrnosti L. Hertela v choreografické verzi Alicie Alonso. Vynikala v interpretaci záporných charakterů: Runa v Radúzovi a Mahuleně, Zarema v Bachčisarajské fontáně, Paní Měděné hory v Kamenném kvítku, Lady Macbeth v Macbethovi, Carevna v Ptáku Ohnivákovi.

Po odchodu z Národního divadla v Praze se věnovala pedagogické činnosti, vyučovala na Soukromé taneční konzervatoři v Praze, v letech 1998–2001 byla baletní mistryní v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Za své mistrovství získala řadu ocenění, mimo jiné tituly zasloužilá umělkyně a národní umělkyně. V roce 2023 získala Cenu Thálie za celoživotní mistrovství: Balet, tanec a pohybové divadlo.

Čest její památce!