Scéna.cz 

Pavel Brázda: Ukázka z Lidské komedie

Galerie 5. patro, Myslíkova 9, Praha 1, zve na výstavu nových obrazů Pavla Brázdy. Vernisáž se uskuteční 5. února 2009 od 18:00 h, potrvá do 7. března 2009. K vidění bude i několik obrazů dřívějších, dosud nevystavených, z 50. až 80. let.

Pavel Brázda je považován za jednu z nejvýraznějších solitérních osobností českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století. Jeho tvorba vychází z naprosto osobitého pojetí figurálního realismu, v němž se propojují prvky vnitřního snového vizionářství s výpovědí obecného humanistického sdělení o světlé i stinné stránce lidské psychiky. Stojíme před uhrančivým zrcadlením lidského mentálního bytí, řečeno slovy autora „od děsivosti k úžasu“.

Výstava koncipovaná pro Galerii 5. patro se především zaměří na autorovu nejnovější práci, postavenou na procesu postupného vizuálního konkretizování a oprošťování od obrazových představ, nejdříve tužkou, poté fixem na papíře. Takto vyčištěnou scénu přenáší Brázda do počítače, kde kompozici a barevné schéma obrazu dotváří.

Tvorba Pavla Brázdy se vyznačuje svou mimořádnou tématickou kontinuálností, což tato výstava ukáže konfrontací několika autorových ranějších prací s nově vzniklými obrazy. V posledních letech dokázal Pavel Brázda najít nové publikum mezi mladými diváky, které oslovuje svou naléhavou a energickou řečí; lze proto předpokládat, že výstava bude mít značný ohlas nejen u tradičního návštěvnického publika, ale i mezi mladou generací.

Pavel Brázda se narodil 21. srpna 1926 v Brně. Po dvou semestrech dějin umění a filosofie na Masarykově universitě v Brně a dvou semestrech na Vysoké škole uměleckého průmyslu přešel na Akademii výtvarných umění, kde se sblížil se svou budoucí manželkou malířkou Věrou Novákovou. Na začátku roku 1949 byl společně s ní z politických důvodů vyloučen ze studia a určen k manuální práci jako učeň na malířství pokojů. V letech 1950–52 absolvoval Vyšší školu uměleckého průmyslu a bylo mu povoleno živit se jako tzv. výtvarník z povolání. Členem Svazu československých výtvarných umělců nikdy nebyl. Od roku 1977 byl 10 let topičem v koksové kotelně, od roku 1987 důchodcem. Normálně vystavovat začínal v 90. letech.

První větší výstava společná s V. Novákovou byla uspořádána v roce 1992 v PKC Ženské domovy. Doprovázená byla poměrně obsáhlým katalogem z edice Revolver Revue a Brázda obdržel cenu Revolver Revue za rok 1991. Následovala řada výstav v galeriích pražských, mimopražských, i zahraničních, ke konci 90. let účast na přehlídkách uspořádaných Národní galerií i jiných. Od roku 2000 je skupina Brázdových obrazů součástí stálé expozice moderního umění ve Veletržním paláci. V roce 2006–2007 zde probíhala jeho retrospektivní výstava. 2007 vyšla obsáhlá monografie „Brázda“ v nakladatelství Argo, 2008 menší monografie „Brázda – Obluda čeká, obluda má čas“ v edici Respekt s francouzským anglickým a českým textem. 2007 obdržel Brázda cenu Osobnost roku.