Scéna.cz 

Revolver Revue č. 43

Právě vychází zbrusu nové 73. číslo Revolver Revue, ve kterém mimo jiné najdete anketu Událost sezóny 2007/2008 či odpovědi desítek respondentů na otázku po jejich vztahu k dílu L. F. Célina a mnoho dalších příspěvků věnovaných literatuře, výtvarnému umění, designu, filmu, architektuře a jejich reflexi.

Zimní číslo otevírá bohatě ilustrovaná reportáž Karla Halouna o výpravě tří českých grafiků do exotické Bukurešti. V rumunské metropoli všichni mimo jiné propadli kouzlu obskurního hudebního slohu manele a jeden z nich si navíc z cesty přivezl další ze svých autorských abeced: Štormův Stencinul je inspirován šablonovým písmem bukurešťských ulic. Profesí typograf je též Tomáš Brousil – tentokrát však přinášíme jeho fotografie, na nichž téměř rok zaznamenával jeden z vrcholů architektonického nevkusu v současné Praze.

Pražsky rodák, německy píšící švýcarský básník Franz Wurm v eseji Modré pomeranče aneb Oko Pallas Athény ohledává možnosti, jak porozumět poezii: „Básnění říká, čím je; čím básnění je, to také říká. Čím více se to, co říká, dá říci i jinak, tím méně je to básnění.“ Dlouholetou rozpravu o smyslu básnické a překladatelské tvorby vedl Franz Wurm v korespondenci se svým přítelem Paulem Celanem; z Wurmových dopisů jsme vybrali několik listů z období jeho dočasného pobytu v Praze, které vynikají autorovými vzpomínkovými asociacemi na město jeho dětství a osobitými komentáři k atmosféře doznívajícího Pražského jara. Dílo uznávané švýcarské spisovatelky Eleonore Frey přibližujeme ukázkami z cyklu drobných próz Sedmnáct věcí. Životopis, které, stejně jako texty Franze Wurma, pro toto číslo RR přeložila Věra Koubová. Současná česká próza je zastoupena třetí částí cestopisného eseje Rozvazování gordického uzlu Lubomíra Martínka a ukázkami ze vzpomínkového textu Tak jsem si to svoje stáří nepředstavoval Elišky Vlasákové.

„Nahá autorka a zvířecí trofeje v podobě malovaných atrap (spíše masopustní škrabošky), situace bez začátku a bez konce, dramatizovaná pixelací a hudbou“ v perspektivě renesanční arkádové chodby – tak popisuje Petr Vaňous jedno z videí výtvarnice Jany Kasalové. Veronika Richterová vytvořila pet-artový Skleník a Miroslava Zychová je podepsána pod pozoruhodnými malbami. Historik architektury Pavel Kalina slovem i fotografií zachytil nový mrakodrap na Manhattanu, jehož autorem je Renzo Piano. Studio Laboratoř představuje ústy Petra Babáka plakáty pro Tranzit, o svých Ateliérech vypráví Jaroslav Rotbauer, grafik a přítel Vladimíra Boudníka, Hanese Reegena či Zdeňka Boušeho. Pro rubriku Dokumentaristé si Adam Gebert tentokrát vybral Lucii Královou, režisérku filmu Ztracená dovolená.

A co ještě: vzpomínka Veroniky Tuckerové na básníka a kritika Andreje Stankoviče v masce sv. Mikuláše a obvyklý kritický Couleur.