Scéna.cz 

Výstava Jana Zrzavého v Galerii ve Vodňanech

V polovině června se návštěvníkům otevřela v městské galerii Vodňany výstava Z ilustrační tvorby Jana Zrzavého. Ve Vodňanech to nebude poprvé, kdy je zde představována právě Zrzavého tvorba spojená s literaturou. Tuto výstavu připravila dr. Jitka Měřinská ze Společnosti Jana Zrzavého v Krucemburku za přispění několika členů společnosti a Knihovny Národního muzea v Praze. Ilustrační tvorbu oblíbeného malíře připomíná následujícími slovy:

„Jan Zrzavý (1890-1977) měl ke knize už od útlého dětství velmi blízký, přemýšlivý a citově bohatý vztah. O vytříbeném jazykovém cítění Jana Zrzavého svědčí nejen jeho vlastní literární práce a jeho korespondence, ale především jeho tvorba ilustrační, jíž dokázal umocnit účinek uměleckého literárního textu, akcentovat myšlenkové poslání knihy a neopakovatelně vystihnout specifickou atmosféru a styl slovesného díla.

Skutečnost, že výstava „Z ilustrační tvorby Jana Zrzavého : poselství slova vtělené do obrazu“ bude instalována ve vodňanské galerii, pochopitelně není náhodná a není jistě třeba připomínat vztah Jana Zrzavého k Vodňanům. V samotném Krucemburku, odkud pocházel malířův rod z otcovy strany, je Mistr nejen pochován, ale je zde také Pamětní síň Jana Zrzavého, umělce nezaměnitelné hodnoty. Výstava ve Vodňanech připomene také, že uplynulo již 30 let od první výstavy J. Zrzavého ve vodňanské galerii. Vernisáž proběhla v neděli 15. června ve 14:00 hodin a výstava potrvá do konce srpna.

Jan Zrzavý se narodil 5. listopadu 1890 v okrouhlické základní škole v rodině řídícího učitele Jana "Hanuše" Zrzavého jako 6. dítě. Tady chodil do školy a seznamoval se s uměním skrze pohádky, loutková představení, barvotiskové reprodukce slavných maleb či staré kalendáře s Alšovými ilustracemi a také při nedělních mších se seznámil s náboženským uměním a jeho mystikou.
Jan studoval na gymnáziu v Havlíčkově Brodě, poté na reálce v Kutné Hoře a nakonec dokončil měšťanskou školu v Přibyslavi a Havlíčkově Brodě. Na podzim 1907 vstupuje Jan Zrzavý na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze do oddělení profesora Emanuela Dítěte. Po dvouletém studiu na Uměleckoprůmyslové škole byl na konci školního roku vyloučen.
Během první světové války vznikla díla Posedlost, Milosrdný Samaritán I., Hoře, Utrpení, Dáma se závojem, Kokota, Toaleta, Andělé, Podobizna paní D. Zrzavý se sblížil s Josefem Čapkem a jeho prostřednictvím s V. Špálou, V. Hofmanem, později O. Marvánkem a R. Kremličkou, setkávají se v kavárně Obecního domu a začínají formovat novou skupinu, která roku 1918 vystoupí jako Tvrdošíjní.

K padesátým narozeninám v roce 1940 uspořádala Umělecká beseda v Obecním době Soubornou výstavu malířského díla Jana Zrzavého z let 1905-1940. V odezvě na tuto výstavu byla vydána monografie Dílo Jana Zrzavého 1906-1940. V redakci Karla Šourka byly shromážděny data, údaje a studie o Zrzavém od F.X.Šaldy, K.Šourka, V. Kramáře, K.Teiga, J.Mukařovského, V. Nikodéma, F. Pujmana a G. de Chirica. Začátkem roku 1942 si pronajal Zrzavý byt Vodňanech. Vznikly první kresby inspirované Zeyerovou knihou Troje paměti Víta Choráze. Také vystoupil z Umělecké besedy a v následujících letech již zůstává mimo spolky. Nesměl veřejně vystavovat, protože nacistické úřady označily jeho tvorbu za "zvrhlé umění". Počátkem 40. let se více věnoval figurální tématice (Kleopatra I., Kleopatra II., Poutníci do Emauz, Sedící dívka, Zvěstování). Výprava opery Viola Bedřicha Smetany vyvolala pohoršení u okupačního úřadu a hrozilo mu pracovní nasazení. Pracoval na návrhu mozaiky pro kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích, která však nebyla realizována.
V šedesátých letech pobýval Jan Zrzavý mezi Prahou a Okrouhlicí, kde si zařídil byt a ateliér. Divadlo Na zábradlí k jeho 70. narozeninám uspořádalo výstavu ukázek z jeho díla, ta se reprízovala v českých krajských městech. Zrzavý ilustroval Dělníky moře od V. Huga. Při pětitýdenním pobytu v Benátkách měl vleklé zdravotní potíže a proto se nemohl plně věnovat práci. Na výstavě Jaro 1962 v Mánesu vystavoval nové práce z benátského pobytu.
V roce 1963 v pražském Mánesu uspořádala Národní galerie v Praze výstavu Celoživotní dílo (1907-1962) Jana Zrzavého k uplynulým 70. narozeninám, kterou navštívilo velké množství nadšených obdivovatelů výtvarného umění. Tato výstava byla opakována v Brně a Bratislavě. Poté opět Jan Zrzavý pobýval v Benátkách. Ilustroval knihu F. M. Dostojevského Bílé noci. Počátkem šedesátých let vznikaly obrazy a kresby Okrouhlice, Průmysl a zemědělství, Lodě v úkrytu, Benátky, Loretánské náměstí, Piazzeta, Hlava Krista, Biblický pastýř, Mojžíš.
Roku 1965 byl jmenován národním umělcem. Vyšla monografie Jan Zrzavý od Františka Dvořáka. Zrzavý připravoval ilustrace pro Hamleta W. Shakespeara. Byly vydány Seifertovy Verše o Praze s ilustracemi J. Zrzavého. Mezi lety 1967 a 1969 dvakrát vycestoval do Řecka, kde obdivoval tamní krajinu s chrámy a archaické sochařství. Nakreslil Poseidonův chrám na mysu Sounion. V roce 1970 se ve Špálově galerii v Praze koná výstava obrazů a kreseb z let 1968-1970, text pro katalog napsal Jaroslav Seifert.V galerii Hollar v Praze byla otevřena výstava Ilustrace Jana Zrzavého. 12. října 1977 v Praze Jan Zrzavý umírá. Je pohřben na hřbitově v Krucemburku.