Scéna.cz 

Václav Hollar: Dvojí výročí slavného rytce a kreslíře 17. století

Hlásí se k němu v Británii, Nizozemsku i Německu, ale on – byť světoběžník – podepisoval se Wenceslaus Hollar Bohemus. My známe současníka Rembrandtova pod jménem Václav Hollar. Patřil k nejvýznamnějším rytcům a grafikům 17. století a mnohé jeho lepty jsou opravdu jedinečné - jak umělecky, tak historicky. Od jeho narození uplynulo v červenci 400 let (1607), sedmička se objevuje i v roce jeho úmrtí (1677). A aby těch sedmiček nebylo málo, od roku 1917 existuje v Praze spolek nesoucí jeho jméno. I když ne všichni si s jeho jménem spojí jeho konkrétní dílo, přesto jeho jméno nezapadlo, díky Hollareu (grafická sbírka Národní galerie) a Vyšší odborná škole a Střední umělecké škole (1920), které jsou rovněž pojmenován y po slavném rytci.

Václav Hollar se narodil roku 1607. Jak už to bývá, jeho otec, úředník pražské zemské správy, z něj nechtěl mít umělce, ale právníka. Tím se ovšem mladý Hollar stát nechtěl. Inspiraci pro jeho uměleckou práci mu poskytly sbírky Rudolfa II, techniku rytiny a leptu mu zprostředkoval E. Sadeler.
Svou vlast opustil v roce 1627, následně pracoval v dílně Matthewa. Meriana ve Frankfurtu nad Mohanem a Štrasburku. Na své další „štaci“ v Kolíně nad Rýnem.se setkal s diplomatem hrabětem z Arundelu. Byl to zlom jeho života. S ním roku 1636 cestoval do Vídně a Prahy. Ve svém rodném městě se zúčastnil třináctidenní studie soudobého módního oděvu a motivů města. Poté se s ním dostal do Londýna, kde se usadil. V Londýně působil od roku 1637 (s výjimkou let 1644 až 1652), kdy pobýval v Antverpách. Právě v Antverpách Hollar prožíval své umělecky nejplodnější období. Vytvořil několik cyklů rytin a panoramatických pohledů měst, například Prahy a Londýna, kreslil holandské krajiny, zátiší a zachycoval botanické či zoologické motivy a obrazy lodí. Když se roku 1652 vrátil s rodinou do Londýna, zabýval se ilustracemi odborných knih, hodně cestoval po celé Anglii a své dojmy zachytil v mnoha kresbách. Vytvořil také několik pohledů Londýna. Mimo jiné zachytil katastrofální požár Londýna z roku 1666. Hollar s oblibou kopíroval obrazy nizozemských mistrů. V roce 1674 vydal cyklus listů holandských obchodních a válečných lodí. Posledním jeho velkým uměleckým projektem byl cyklus panoramatických pohledů na severoafrickou pevnost Tangier. Václav Hollar ovšem vedle obrazů byl autorem map, vedut, portrétů, návrhů kostýmů, zátiší. Nicméně k vrcholům jeho tvorby patří krajiny a panoramatické pohledy na města.
Život Václava Hollara byl poznamenán politickým a náboženským neklidem Evropy 17. století. Přestože většinu života prožil v cizině, na své české kořeny nikdy nezapomněl, a svá díla podepisoval jako Wenceslaus Hollar Bohemus . Sklonek života pro něj nebyl dobrým obdobím. Roku 1665 mu zemřel syn morem a o rok později Velký požár Londýna zničil jeho majetek. Vytvářel podobizny za 4 pence na hodinu. Měl přesýpací hodiny, a neboť nechtěl zákazníky okrást, při rozmluvě je zastavoval. Václav Hollar zemřel 25. března 1677 a je pohřben ve Westminister Abbey v Londýně.

U příležitosti výročí 400 let od narození a 330 let od smrti Václava Hollara probíhá ve Velké Británii řada kulturních akcí, jejichž hlavními pořadateli jsou British Museum, British Library a The John Rylands University Library v Manchesteru: V polovině července byla zahájena výstava prací Václava Hollara v Britském muzeu. 6. září se rovněž v Britském muzeum uskuteční přednáška o českém exilu od 17. století, na které vystoupí český historik Vladimír Urbánek, a koncem léta proběhne výstava Hollarova skicáře v univerzitní knihovně Johna Rylanda v Manchesteru. Skicář bude pak následně vystaven také v pražské Národní galerii.