Scéna.cz 

Vladimír Havrilla: TEN MINUTES

V Galerii Mánes se od 3.do 30. srpna 2007 uskuteční výstava TEN MINUTES Vladimíra Havrila.
„ … S uměním by se člověk měl potkávat v podzemní galerii. Je to jednoduchý systém tří místností, kam by měl přijít, svléknout se donaha, jestli potřebuje, použít toaletu, pak se osprchovat, a pak, očištěný na těle i duši, vejít do poslední místnosti se sochou, dokonalou sochou, například Brancusiho nebo Moorea. Socha je krásně osvětlena a při jejím pozorování návštěvníka osuší teplý vzduch. Galerie pro jednu sochu a jednoho člověka. To všechno by mělo trvat maximálně 10 minut (TEN MINUTES)….“
To je představa sochaře, malíře, grafika, filmaře, fotografa, spisovatele a vášnivého konzumenta Coca-Coly Vladimira Havrilly (1943).

Milovník čistoty v životě i v umění, pracovitý umělec nesnášející námahu, Vladimír Havrilla, si umí představit udělat sochu bez toho, aby se jí dotkl. Vymyslet projekt, který by zrealizoval někdo jiný. Ale možná je to právě proto, že mu osud nedopřál věnovat se sochařině, věnovat se tomu, co vystudoval a po čem toužil. 20 let produktivního věku po Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě prožil v disentu, v undergroundu. Nevybral si to, vnutil mu to režim, kterému jeho umění nevyhovovalo, dá se taky říct, bál se ho. Tak, jak se bál jeho přátel – Jána Budaje, Jána Langoše, Františka Mikloška, Dominika Tatarky, tajného kněze Jána Chryzostoma Korce, Tomáša Petřivého… A tak Havrilla kreslil, maloval, dělal experimentální film, psal povídky. A později, kdy už sochy dělat mohl, ale na Slovensku je nikdo nechtěl, objevil počítač. A v něm virtuální 3D prostor, který mu učaroval.
Havrilla potřebuje k životu tři věci – umění, tenis, New York. Pořadí se často mění. Všechno ostatní ho obtěžuje. A tak není divu, že autor není známý široké veřejnosti ani doma na Slovensku. Mezi odborníky je však považován za jednoho z nejdůležitějších výtvarníků své generace.