Scéna.cz 

Výtvarné tipy 53. týden

Konopiště
Zuzana Slavíková provází zámeckým parkem spojeným s koncem monarchie (2009). Režie P. Lokaj. Původní zahrada byla asi spojena s přestavbou hradu ve 12. století. Doložitelná je však až nevelká barokní terasová zahrada, při níž byly později zřízeny skleníky a oranžerie, ale ta byla před rokem 1830 změněna v krajinářský park. Dnešní velkorysá přírodně-krajinářská úprava při zámku Konopiště vznikla koncem 19. století za Františka Ferdinanda d´Este z podstatně menší zahrady. Kompozice je dílem zahradníků z Vídně i z Prahy. Zámecký park dnes patří mezi největší, nejkrásnější a dendrologicky nejcennější parky u nás. Vznikl v době, kdy dlouhá zlatá éra zámeckých zahrad a parků končila – a majitel zámku podlehl atentátu v Sarajevu. Svět pak měl bohužel docela jiné starosti.
Vysílání: 30.12., 02.45 hod., ČT1

Příběhy zahrad
Vypovídají o nás víc, než si myslíme. Jsou součástí života i historie. Nejkrásnějšími zahradami Čech a Moravy nás v dokumentárním filmu režisérky Ljuby Václavové provedou Václav Cílek, M. C. Putna, Zdeněk Lukeš, Markéta a Petra Veličkovi (2016). Zahrady byly odpradávna součástí naší kultury. Symbolizovaly biblický ráj, tedy bezpečný prostor, ohrazený od okolní nebezpečné přírody. Každá z člověkem založených zahrad má svůj příběh, který vypovídá nejen o rostlinách, ale především o svém zakladateli, kultuře a době, v níž vznikala. Objevuje příběhy a poetické obrazy zahrad, které se díky času a pomíjivosti lidského bytí již pomalu stávají spíše pohádkovým snem, ale mohou diváky inspirovat k zamyšlení i nad tvorbou krajiny, protože jsou její kultivovanou součástí. V průběhu času se do podoby zahrad silně propisuje i další doba, která mění nejen vkus potomků tvůrce přírodní architektury, ale dokladuje i úctu či neúctu dalších generací ke kulturním památkám, k nimž zahrady samozřejmě patří. Za obou totalitních režimů byla velká část našich zahrad poničena a nová, uspěchaná, virtuální doba jim nevěnuje vždy dostatečnou pozornost. Tvůrci dokumentu tak hledají odpověď na otázku, jak dnes nejspolehlivěji zachránit nejen přírodní, ale také kulturní dědictví, které zahrady představují. Na cestě nás budou provázet literární historik Martin C. Putna, přírodovědec Václav Cílek, historik architektury Zdeněk Lukeš, krajinářští architekti Markéta a Petr Veličkovi a řada dalších, kteří o „své“ zahrady dbají a pěstují je.
Vysílání: 28.12., 15.00 hod., ČT2

Cesta dřeva: Malé dřevo (1/2)
Zachování a rozvoj tradičních lidových řemesel je v rukou šikovných jednotlivců. Připravila R. Šáchová. Dvoudílný dokumentární film Cesta dřeva představuje portréty těch tvůrců z řad Nositelů tradice lidových řemesel, pro něž je základní pracovní surovinou dřevo. Část první nese podtitul Malé dřevo. Dvanáct oceněných výrobců dřevěných hraček, betlémů, hudebních nástrojů, perníkových forem či štípaných holubiček tu předvádí nejen unikátnost pomalu zanikající rukodělné výroby, ale i bohatost a různorodost přístupu k tomuto snadno dostupnému přírodnímu materiálu.
Vysílání: 02.1., 09.10 hod., ČT2

Tesání vlastního osudu
Životní cesta sochaře Albína Poláška. Připravil K. Holub (Premiéra). Albín Polášek (1879–1965) pocházel z chudé valašské rodiny. Ve Vídni se vyučil řezbářem a studoval v Římě. Ve 22 letech odjel do USA, kde absolvoval obor sochařství na Pensylvánské univerzitě. Posléze se stal profesorem na prestižní umělecké akademii v Chicagu, kde působil téměř 30 let. Na svou vlast nikdy nezapomněl. Vracel se do ní a vytvořil pro ni řadu soch. Asi nejznámější jsou Radegast (1931) a sousoší Cyrila a Metoděje stojící na hoře Radhošti. Byl také autorem první československé medaile s názvem Svoboda. Jeho monumentální socha amerického prezidenta Wilsona před dnešním Hlavním nádražím v Praze byla za nacistické okupace zničena. V Česku je tento umělec pozapomenutý, ale v USA je považovaný za významnou a vlivnou osobnost 20. století. Poláškův tvůrčí odkaz uchovává muzeum ve Winter Parku na Floridě, kde umělec od roku 1950 až do své smrti působil. Přestože byl po mrtvici odkázán na invalidní vozík, nevzdal se tvůrčí práce. V 82 letech se – po smrti své první manželky – znovu oženil. Půlhodinový umělecký dokument přibližuje životní cestu Albína Poláška z českého, respektive valašského pohledu.
Vysílání: 02.1., 14.50 hod., ČT2

Podivuhodná Dlouhá zeď
Zajímavé putování po nejdelším a možná i nejslavnějším stavebním díle lidské historie. Britský dokument. Objevnou cestu zahájíme u Staré dračí hlavy, kde „dlouhý čínský drak“ noří svou hlavu v podobě pevnosti do oceánu. Následně přes celou její délku dojdeme až ke konci Velké zdi z doby dynastie Ming nad roklinou v pohoří Čchi-lien-šan, kterou vyhloubila řeka Tchao-laj. Slunce, jemuž zabere osmdesát minut, než obsáhne celou délku zdi od východu na západ, může každý den sledovat místa, kudy kráčely dějiny. I my se po nich vydáme. Za jejich tichou, majestátní krásou, se však ukrývají staletí čínských válek, loupeživých nájezdníků a všemocných císařů. Své postřehy a znalosti o této neskutečné stavbě nám během putování nabídne William Lindesay, který se historii i současnosti monumentálního díla věnuje už třicet let.
Vysílání: 02.1., 16.50 hod., ČT2

Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem
Procházka Klementinem se zasvěceným průvodcem po pražském architektonickém dědictví (2008). Připravili J. Drda a J. Hojtaš. Klementinum, nynější Národní knihovna, tvoří nejzachovalejší komplex historických univerzitních budov ve střední Evropě. Má šest uzavřených dvorů a čtyři kostelní prostory, z nichž je bezesporu nejslavnějším chrám sv. Salvatora. Řadu unikátů najdeme ale také na malém Křižovnickém náměstí před ním a jedno překvapení novějšího data, které kolemjdoucí obvykle přehlédne, skýtá také střecha objektu.
Vysílání: 29.12., 00.50 hod., ČT art
Opakování: 01.1., ČT art

Vhodné oblečení podmínkou
Milionové róby, bosé nohy, džíny v opeře. Všechno už tu bylo, je a bude, bez ohledu na módní diktáty. Francouzský dokument (Premiéra). "V čem to chceš zase jít ven? Co tomu řeknou lidi?" Tuto nebo podobnou otázku dostalo v průběhu věků mnoho a mnoho dívek a žen, ne vždy ale byla stejná náplň takové obavy. Například žena, která se odvážila v šedesátých letech dvacátého století předstoupit před britskou královnu v minišatech by o několik stovek let dříve patrně skončila na hranici coby čarodějnice. V dnešním dokumentu nás historici módy provedou pestrým světem dějin odívání a ukážou nám tajemství muzejních sbírek i řadu zajímavých filmových i televizních záběrů ilustrujících fakt, že móda se točí v kruhu a ke slovu se v ní jednou za čas dostanou třeba i středověké špičaté škorně.
Vysílání: 30.12., 23.15 hod., ČT art

Christian Dior – elegance ztraceného ráje
Portrét muže, který výjimečně rozuměl ženám. Francouzský dokument. Zatímco dokumentární film Dior a já, který Česká televize odvysílala nedávno, byl poctou lidem, kteří se skrývají za věhlasnou módní značkou, dnešní dokument je klasickým portrétem zakladatele této firmy. Vypráví příběh nesmírně talentovaného plachého chlapce, kterého sice ženy vůbec nepřitahovaly, ale zdálo se, že jim rozumí jako málokterý muž. Christiana Diora (1905–1957) máme v povědomí jako "otce zakladatele", ale pouhý pohled na životopisná data nám říká, že zemřel na vrcholu svých sil, v pouhých dvaapadesáti letech. Jaký tedy byl muž, jenž založil jedno z největších módních impérii na světě? Odpověď se pokusili nalézt tvůrci dnešního filmu.
Vysílání: 30.12., 01.30 hod., ČT art