Scéna.cz 

Výtvarné tipy 52. týden

Po stopách českých betlémů
Obrazově poutavý, poetický vánoční dokument vypráví o počátcích tradice stavění betlémů a jejich odlišnostech v jednotlivých regionech. Režie M. Fišer Rozbrojová (Premiéra). Příběh narození Ježíše Krista nepřestává lidi fascinovat ani po dvou tisících letech a rok co rok si jej připomínají živými betlémy, jesličkami v kostelích nebo doma při stavění vlastních figurek Svaté rodiny, pastýřů a Tří králů. Do Čech se betlémy dostaly díky jezuitskému řádu a rychle se staly symbolem Vánoc. První betlém představili jezuité veřejnosti v pražském kostele Sv. Klimenta v roce 1560. A lidé si je prohlíželi s úžasem, stejně jako dnes. I proto bratři využívali jesličky jako jeden z prostředků rekatolizace českého lidu. Dlouho ale nešlo o lidový zvyk a výraz lidové zbožnosti. To se stalo až po zákazu císaře Josefa II. vystavovat jesličky a betlémy v kostelích. Prostý lid si tak betlémský příběh začal stavět v domácnostech a betlémy se v podobě, kterou známe dnes, staly českým specifikem. Čeští betlémáři si jesličky upravili dle svého a přizpůsobili je tomu, kde žili. Smísili tak českou krajinu s potůčky a lesy s představami o exotice, lidové kroje i orientální oděvy. Kromě pastýřů přidali i řemeslníky nebo sousedy z vesnice. Postupně tak vznikly světové unikáty, jako jsou Ústecké papírové gobelíny, králické dřevěné figurky, příbramští chlebáčci nebo skleněné betlémy typické pro Železný brod. S tím vším vás v našem dokumentu seznámíme a nebudou chybět ani ty nejkrásnější a nejvzácnější mechanické betlémy jako jsou Krýzlovy jesličky v Jindřichově Hradci, Proboštův betlém v Třebechovicích pod Orebem nebo Krýzova betlémská pohádka v Olešnici v Orlických horách. Jako protipól statickým betlémům lidé hrají v adventním čase i živé betlémy. V Brně se rok co rok scházejí ochotníci na Dominikánském náměstí, aby si s publikem zazpívali koledy a společně tak oživili prastarý vánoční příběh. U nás v kostelích se betlémy začínají objevovat o adventu, Jezulátko v něm ale ještě nenajdete. To se do jeslí vkládá až na půlnoční mši 24. prosince a zůstává v nich až od slavnosti Zjevení Páně 6. ledna, kdy se přidají Tři králové. Podle lidové tradice se vše sklízí 2. února na svátek Uvedení Páně do chrámu, lidově nazývaný Hromnice.
Vysílání: 24.12., 16.50 hod., ČT2
Opakování: 30.12., ČT2

Poutní místa (13/13) - Vranov u Brna
S průvodcem Josefem Somrem po stopách víry vtisknutých do krajiny naší země (2002). Režie J. Šindar. Poslední zastavení na našem putování patří Vranovu u Brna, který je od začátku 17. století spojován s řádem Nejmenších bratří svatého Františka z Paoly. Vranov paulánům daroval Maxmilián z Lichtenštejna, který společně se svojí ženou rozhodl, že už tehdy významné poutní místo přemění ve velký poutní chrám. I tento komplex byl však na příkaz císaře Josefa II. zrušen. Řeholníci odešli a téměř celý klášter byl zbořen. Z jeho cihel byla postavena v Brně na Cejlu kasárna, později obávaný žalář. Dnešní Vranov se po návratu paulánů v roce 1992 stává centrem duchovní obnovy a ekumenických setkávání, a také místem otevřeným vzdělanosti.
Vysílání: 27.12., 19.30 hod., ČT2