zvláštní poděkování
Volný.cz

Zlatá šedesátá: Dušan Hanák

Dušan Hanák

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Zlatá šedesátá: Dušan Hanák
Významný slovenský režisér, který v těchto dnech slaví 80. narozeniny, vzbudil v šedesátých letech pozornost pronikavými společenskými sondami, v nichž syrová dokumentaristika nebyla v rozporu s poetickým viděním světa (2008). Režie M. Šulík. Letošní jubilant Dušan Hanák (nar. 27. 4. 1938) patří k těm vzácným tvůrcům, kteří prokázali vyzrálý talent již na samém počátku studií. Ještě před absolvováním FAMU oslovil nejen pedagogy svými krátkými filmy, které nepostrádaly svěží estetické hodnoty ani schopnost společensky rezonující výpovědi. Každý Hanákův snímek nesl pečeť jeho citlivě prožívaného vztahu k realitě, který na jednu stranu objevoval v působivých nuancích její poetický rozměr a na stranu druhou vedl k jejímu kritickému zobrazování.

Mladý režisér měl především zvláštní slabost pro patafyziky – tedy umělce života a kreativní jedince z okraje společnosti. Zároveň se odvážil s kamerou zachytit tabuizovaná prostředí, jako byl polosvět oficiální prostituce v hotelu Alcron (Alcron – 1963), zázemí artistů, udržujících si za cenu tvrdé práce svobodu uprostřed totalitního režimu (Artisti – 1965), či chrám se zbytky hluboce věřících obyvatel (Omša – 1967). Konflikt s režimem byl jen otázkou času. Ironický dokumentární snímek Prišiel k nám Old Shatterhand (1966), v němž Hanák nahlížel běžnou realitu socialismu pohledem cizince, byl z vyššího rozhodnutí uložen do trezoru. Zákazem byl postižen také jeho první celovečerní snímek 322 (1969), v němž se nejen bilancuje život umírajícího muže středního věku, ale i dvacetiletá zkušenost se socialistickým zřízením. Na plátna se nedostalo ani Hanákovo vrcholné dílo – dokumentární zachycení zanikajícího světa starých horalů Obrazy starého světa (1972). Přesto mu bylo umožněno dále tvořit a v období normalizace se mu dařilo rozvíjet osobitý styl, v němž nacházel harmonii mezi autenticitou a poezií – nejvýrazněji v úspěšném romantickém snímku Ružové sny (1976). Následující film Ja milujem, ty miluješ (1980) se však nesměl promítat osm let, protože postavy byly pro posuzovatele příliš ošklivé a celkové ladění příliš pochmurné. Svoji tvorbu Hanák završil roku 1995 sugestivní a sarkastickou dokumentární alegorií o poválečném Československu Papierové hlavy.
Vysílání: 26.4., 22.50 hod., ČT art
Opakování: 30.4., ČT art

16.4.2018 18:04:42 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 51 - rubriky

Archiv čísel

reklama

HDK

Články v rubrice - Z éteru

Dobrý život sokola Bendy

Dobrý život sokola Bendy

Dobrý život sokola Bendy
Citlivý portrét dědy Miroslava Bendy, zasloužilého sokola a obyčejného člověka s n ...celý článek


Příběh perlového ornátu

Příběh perlového ornátu

Příběh perlového ornátu
Bohatě zdobené kněžské roucho svědčí o tom, že naše toky byly kdysi bohaté na perlo ...celý článek


Literární tipy 52. týden

Dobrý voják Švejk

Lotrando a Zubejda
Pohádka plná radosti, lásky i chytrého humoru, ve které najde své štěstí příliš slušný l ...celý článek


Filmové tipy 52. týden

Jack Nicholson (Čínská čtvrť)

Život je krásný
Nikdo není na světě zbytečný. Klasický vánoční příběh režiséra Franka Capry s Jamesem Stewa ...celý článek



Časopis 51 - sekce