Scéna.cz 

Výtvarné tipy 29. týden

Deset století architektury: Santiniho Zelená Hora
Architektonický skvost Jana Blažeje Santiniho zařazený na celosvětový seznam UNESCO (1997). Režie P. Kaňka
Cisterciáčtí mniši ze Žďáru nad Sázavou si ve 13. století zbudovali klášter pod horou zvanou Černý les. Nově založený konvent, nazvaný Studnice Panny Marie, obývali cisterciáci z kláštera v Nepomuku. Po bělohorské bitvě se žďárský opat Vejmluva snažil zvelebit klášter a okolí. Do svých služeb získal Jana Santiniho, který stylem barokní gotiky vystihoval duchovní atmosféru středověku, v němž cisterciáci spatřovali své kořeny a identitu. Opat Vejmluva měl tvořivou povahu a na ideách staveb se Santinim spolupracoval. Vyvrcholením jejich tvůrčího přátelství se stal chrám na Zelené Hoře. Oslava zázraku, který se stal při otevření hrobu Jana Nepomuckého v katedrále svatého Víta. Vyjmutá část mozkové tkáně byla totiž považována za neporušený jazyk – symbol mlčení a neporušeného zpovědního tajemství.
Symbolické koncepce staveb byly Santinimu blízké. Idea architektonického díla na Zelené Hoře vyšla ze života a smrti Jana Nepomuckého. Základem je kompozice pěticípé hvězdy, symbol pěti ran Kristových a pěti hvězd ve svatozáři mučedníka Jana Nepomuckého. V samém centru stavby, ve vrcholu kupole, se nachází jazyk jako symbol Jana, mučedníka zpovědního tajemství. Objevuje se i ve tvaru lomených oken, které mají připomínat meč zasazený v pochvě, jako zůstal i jazyk Jana Nepomuckého skryt v ústech během mučení. Součástí díla Santiniho je promyšlená režie světla, která vylehčuje hmotu a dává jí iluzi pohybu. Exteriér a interiér stavby jsou ve vzájemném kontrastu. Chrám architekt vystavěl v letech 1719–1722 a dnes je zařazen mezi památky UNESCO.
Vysílání: 24.7., 12.40 hod., ČT2

Jaro s ARTE Potrava duše & těla
Buffetovo Zátiší s rajčaty a třešněmi. Francouzský cyklus ARTE (Premiéra)
Tourtour v srdci Provence. Zde žil Bernard Buffet, jeden z nejslavnějších, ale také nejkritizovanějších francouzských malířů dvacátého století. Vnitřně rozervaný malíř miloval toto místo, které ho uklidňovalo. Ve zdech panství Domaine de la Baume jako by dodnes zněl hlas Annabel, která byla po jedenačtyřicet let Buffetovou ženou. Extrémně citlivý Bernard tu našel své útočiště. Skrýval se zde před společností, která ho zraňovala svou brutalitou, a plně se věnoval své malířské vášni; uspokojoval svou touhu po klidném životě a především po vyrovnanosti. Osmdesát kilometrů od místa, jež bylo posledním malířovým útočištěm, nás čeká šéfkuchař D. Fetisson, velký obdivovatel díla Bernarda Buffeta, jehož dvě plátna zdobí zdi jeho podniku.
Vysílání: 18.7., 22.20 hod., ČT art; Opakování: 20.7., ČT art., 24.7., ČT art

Průzkum umění (3/5)
Chagall: "Obchodník s dobytkem". Rubensova odmítnutá zakázka z Grenoblu (Premiéra)
Mark Chagall, "nejfrancouzštější z ruských malířů. "Obchodník s dobytkem", Chagallovo intimní dílo. Výjimečné tím, že existuje ve dvou, možná i ve více verzích. Prozkoumáme osudy této malby, kde se prolnulo přátelství a zrada. Vypravíme se do Muzea v Grenoblu, proslulém sbírkami moderního malířství. Chagallův panoramatický obraz má nesmírnou dynamiku, podobá se filmové scéně, zachycuje cyklus života. Působí téměř kosmickým dojmem. Hluboká modř, jasné odstíny žluté, intenzivní červeň; mladý Chagall právě našel svou paletu.
Jedno Rubensovo mistrovské dílo má pohnutou minulost a neobyčejný osud. Obraz "Papež svatý Řehoř obklopený světci a světicemi" nejprve odmítl náboženský řád, který si ho objednal. Připomíná to detektivku. Rubens musel svůj obraz přepracovat. Původní verzi si ponechal. Příběh odmítnutého plátna prozkoumají badatelé. Pátrání nás zavede z Říma do Grenoblu a dále přes Antverpy do Paříže.
Vysílání: 18.7., 22.45 hod., ČT art; Opakování: 19.7., ČT art., 22.7., ČT art

Karel IV. – 700 let Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Zastavení s Michalem Bernardem Mandelem (2002). Kamera a režie J. Hojtaš
Dnes se na Karlově mostě zastavíme u jediné mramorové sochy vrcholného baroka, která byla převezena až ze Salcburku. Je to socha sv. Filipa Benicia, kterou vytvořil sochař českého původu Michal Bernard Mandel v roce 1711. V tomto dílu nás poučí i Tomáš Halík, který v souvislosti se sochařskou galerií na Karlově mostě bude hovořit o významu svatořečení místních patronů, jež v době formování národních států představovalo vstupenku do Evropy. Na závěr se pan profesor Dvořák bude věnovat zapomenuté návštěvě nejvýznamnějšího malíře 19. století Williama Turnera v Praze. Českou metropoli navštívil v roce 1833 a během procházek nakreslil několik skic, na nichž samozřejmě nechybí ani Karlův most.
Vysílání: 20.7., 23.25 hod., ČT art; Opakování: 24.7., ČT art., 26.7., ČT art