Scéna.cz 

Kardinál Duka požehná varhany v Dolních Chabrech

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP požehná 9. dubna 2016 při mši svaté od 15.00 hodin nově zrekonstruované varhany v kostele Stětí sv. Jana Křtitele v pražských Dolních Chabrech. Bohoslužbu hudebně doprovodí sbor Camera Chabra pod vedením dirigenta Lubomíra Mátla. Na varhany zahraje Jan Kalfus. Nástroj varhanářů Rejny a Černého z roku 1904 byl opraven pražským varhanářem Filipem Turchichem v roce 2015 z podnětu Občanského sdružení na ochranu památek v Dolních Chabrech.

Oprava zahrnovala čištění celého nástroje, konzervaci proti dřevokaznému hmyzu, opravu poškozených dílů, připojení nového tichoběžného varhanního motoru, regulaci a naladění. Diecézní organolog Štěpán Svoboda, který na opravu nástroje dohlížel, k výsledku prací říká: „Po uskutečněné opravě a údržbě bude nástroj sloužit po několik dalších desetiletí. Stačí jen málo – na varhany často hrát a věnovat jim základní péči – čistit je, ladit a kontrolovat, zda je nechroupe červotoč.“
Varhany nebo alespoň positiv (malý nástroj bez pedálu) doprovázel bohoslužby v dolnochaberském kostele již na konci 17. století. Varhan nových či použitých bylo do kostela od té doby pořízeno několik. Ty poslední s celkem šesti rejstříky, které byly nedávno opraveny, vestavěla do štíhlé trojdílné skříně v roce 1904 varhanářská firma Rejna a Černý z Královských Vinohrad. Za první světové války byly varhany dekretem centrální vídeňské komise z 10. října 1918 uchráněny od rekvizice prospektových cínových píšťal z hudebně-technických důvodů. V druhé polovině 20. století byl ovšem k měchu varhan připojen podomácku vyrobený motor. Tento pokus poškodil vzduchovou soustavu a nástroj vyřadil z provozu. Nehrající stroj byl napaden červotočem a začal chátrat.

Filiální kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Praze spadající pod Římskokatolickou farnost u kostela sv. Václava Praha-Prosek je významnou románskou památkou. Nevelká stavba z 12. století leží na mírném návrší v místech původního jádra vesnice, kde se rozevírá Draháňské údolí vedoucí k Vltavě. Kostel obklopuje kamenná zeď se starobylou zvonicí. Archeologickým průzkumem bylo zjištěno, že na místě dnešního kostela stály tři starší sakrální stavby – nejstarší dřevěná stavba snad z počátku 11. století, malý kostelík čtvercového půdorysu vzniklý v průběhu 11. století a nakonec na přelomu 11. a 12. století rozsáhlá rotunda. Se svým průměrem přibližně 12,5 metru byla dolnochaberská rotunda po svatovítské rotundě na Pražském hradě ve své době druhou největší rotundou u nás. Historiky umění jsou vysoce ceněny románské nástěnné malby pokrývající vnitřek apsidy, objevené při opravách kostela v roce 1905.