Scéna.cz 

Architektonické skvosty

Kroměříž
"Hanácké Atény" jsou od roku 1998 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO nejen díky svému architektonickému bohatství, ale také pro jedinečnou sbírku výtvarného umění, tisků a rukopisů v depozitářích zdejšího zámku (2009). Připravil T. Mojžíš. Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži byly zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 1998. Vznik a vývoj zámku je nerozlučně spjat s historií olomouckého biskupství, arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů. Interiéry zámku jsou bohatě zdobeny a je v nich množství původního dobového zařízení. Za povšimnutí stojí Trůnní, Sněmovní a Manský sál, Lovecká síň, Carský salon, stará knihovna a letní byt. Zdejší obrazárna uchovává díla předních evropských malířů od 15. do 18. století (Tizian, Lucas Cranach st., Hans von Aachen, Paolo Veronese či Jan Breughel st.). Takzvaná Podzámecká zahrada byla původně jakousi zásobní zelinářskou a květinovou zahradou. V průběhu 17. století získala barokní podobu a stala se kompozičně jakýmsi plynulým pokračováním zámku. Devatenácté století proměnilo tuto zahradu na stylový krajinářský park o rozloze čtyřiašedesáti hektarů.
Vysílání: 04.6., 11.35 hod., ČT2

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci – v plnosti víry
Miroslav Táborský provází po českých památkách zařazených na seznam světového dědictví UNESCO (2012). Režie O. Kallus. Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci byl postaven v letech 1716 až 1754. Dílo architekta Václava Rendera je spolu s Mariánským sloupem na Dolním náměstí a barokními kašnami nejen dominantou městských náměstí, ale především výraznou památkou vrcholného baroka. Sloup byl postaven jako díkuvzdání za ukončení morové epidemie, která město postihla na začátku 18. století. Jeho základnu, tvořenou třemi patry, zdobí 18 soch světců. Na vrcholu sloupu je umístěno pozlacené sousoší Nejsvětější trojice, která na město shlíží z úctyhodné výšky 32,2 m, díky které je sloup nejvyšším v republice. Zdobnost Renderova monumentu dotváří řada překrásných reliéfů. Vydejme se s Miroslavem Táborským za historií i současností tohoto úchvatného díla, která bylo v roce 2000 zařazeno mezi památky světového kulturního dědictví UNESCO.
Vysílání: 04.6., 21.00 hod., ČT2
Opakování: 06.6., ČT2., 08.6., ČT2

Deset století architektury: Mariánské Lázně
Dokument o skvostu českého lázeňství (1998). Scénář a režie S. Radun. O léčivých pramenech, vyvěrajících v nepřístupném údolí, se vědělo poměrně dlouho. Na konci 18. století začal lékař tepelského kláštera Josef Jan Nehr studovat vlastnosti pramenů. Brzy se přesvědčil o jejich blahodárném působení na lidské zdraví. Právě jeho zásluhou byl roku 1808 postaven první lázeňský dům a místo dostalo název Mariánské Lázně. Klíčovou osobou v dalším rozvoji města byl opat kláštera Teplá Karel Kašpar Reitenberger, který investoval do lázeňské infrastruktury klášterní peníze. Pro Mariánské Lázně získal geniálního zahradního architekta Václava Skalníka. Ten nechal zasypat rokle, vysušit bažiny a založil nádherné parky, které mohou návštěvníci města obdivovat dodnes. Plán zástavby města vytvořil Jiří Fischer. Kolonáda nad Ferdinandovým pramenem z první poloviny 19. století se zachovala v původní podobě. Ve stejném stylu byla vybudována stavba nad Křížovým pramenem. Klasicistní styl je zachován i u další stavby nad Rudolfovým pramenem. Následující období se již vyznačuje romantickým historismem. O slohovou proměnu ve druhé polovině 19. století se zasloužil architekt Josef Schaffer, který sem přinesl novorenesanční styl. Jeho nejznámější stavbou je dům Palladio. Pro náročné hosty byly od počátku 20. století přebudovávány lázeňské domy ve stylu novobaroka a počátků secese. Už v době prvního stavebního rozvoje hostily lázně světové osobnosti, jako byl např. Johann Wolfgang Goethe. Mezi další slavné hosty můžeme počítat Fryderika Chopina, Johanna Strause, Arthura Rubinsteina a další. Svoji letní dovolenou zde opakovaně trávil anglický král Edward VII. V roce 1904 ho v Mariánských Lázních s velkou slávou navštívil rakouský císař František Josef I.
Vysílání: 05.6., 12.00 hod., ČT2

Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých (10/10)
Jak vypadala honosná sídla v době své největší slávy? Dnes navštívíme Budyni, Pravdu, Hazmburk (jinak též Házmburk, Klapý, Hanžburek, Zaječí hrad, Zajícův hrad nebo Hasenburg), Křečov, Petrohrad, Džbán, Žerotín a Kryry – jinak též Kozí hrady (2011). Scénář a režie M. Polák.
Svět hradů a hradišť – jejich majestátnost, architektonická výjimečnost i romantické představy s ním spojené neustále přitahují naši pozornost. Karlštejn, Pernštejn, Bouzov, Zvíkov, Kost a další zachovalá sídla navštíví každým rokem desetitisíce lidí. Vedle středověkých skvostů je však v naší krajině roztroušeno množství méně významných, či spíše méně zachovalých hradů. A právě na ty se ve svých deseti dílech převážně zaměřuje tento dokumentární cyklus České televize. Řadu staveb se pokusí oživit prostřednictvím počítačových animací, a přinese málo známé příběhy, které jsou s někdejšími správními centry spojeny. V tomto dílu navštívíme Budyni, Pravdu, Hazmburk (jinak též Házmburk, Klapý, Hanžburek, Zaječí hrad, Zajícův hrad nebo Hasenburg), Křečov, Petrohrad, Džbán, Žerotín a Kryry (jinak též Kozí hrady).
Vysílání: 07.6., 09.30 hod., ČT2
Opakování: 08.6., ČT2., 11.6., ČT2