Scéna.cz 

Oskar Kokoschka a pražská kulturní scéna

Výstava Oskar Kokoschka a pražská kulturní scéna v bavorském Regensburgu/Řezně, která se věnuje umělcovu pobytu v Československu mezi lety 1934 a 1938, se těší velké pozornosti návštěvníků, a bude proto o tři týdny prodloužena. Kokoschkovy expresivní pohledy na Prahu stejně jako slavný portrét Tomáše Garrigua Masaryka budou tak spolu s dalšími jeho díly tohoto období k vidění až do 1. února 2015. Část exponátů z Kunstforum Ostdeutsche Galerie poté poputuje na Kokoschkovu výstavu do Národní galerie v Praze, která bude zahájena 19. února 2015. Pro ty, kdo se na řezenskou výstavu chtějí vypravit vlakem, galerie spolu s Českými drahami připravila zvláštní bonus: každý, kdo předloží jízdenku ČD, zaplatí snížené vstupné ve výši 4 eura.

Do Československa Kokoschka přijel koncem září roku 1934, aby zde portrétoval Tomáše Garrigua Masaryka. Měla to být první z prominentních zakázek, za kterými se hodlal vydat dál do Ruska a do východní Asie. Kvůli Masarykově špatnému zdravotnímu stavu se však termín odjezdu odsouval, a Kokoschka tak poprvé trávil delší dobu v Praze, odkud pocházela rodina jeho otce a kde nyní žila jeho sestra. Praha Kokoschku okouzlila. Fascinovalo ho nejen podmanivé panoráma Hradčan s Vltavou, které stále znovu z různých míst maloval. Podnětná pro něho byla i atmosféra metropole, kam se ve třic&aa cute;tých letech uchylovali němečtí a rakouští intelektuálové před nacisty. Také Kokoschka byl v Německu označen za zvrhlého umělce a hanoben. Po nuceném odstoupení československého pohraničí nacistickému Německu na začátku října roku 1938 uprchl Kokoschka spolu se svou budoucí manželkou Oldou Palkovskou, kterou poznal v Praze, do Londýna.

Během čtyř let, která Kokoschka strávil v Československu, vzniklo okolo 33 obrazů, mezi nimi 15 pohledů na Prahu. Osm z nich se nachází v Řezně. Vystaven je i další obraz, který namaloval podle paměti v Londýně a který pojmenoval Praha – nostalgie. Pražské panoráma se objevuje i na pozadí portrétu Tomáše Garrigua Masaryka z let 1935/36. S prezidentem si rozuměl, jejich společné téma byly mimo jiné humanistické myšlenky Jana Ámose Komenského. Postavu myslitele Kokoschka zachytil i na Masarykově portrétu. Komenský a jeho působení inspirovalo Kokoschku ke hře Comenius, kterou začal psát v roce 1936 a do níž zakomponoval kritick é narážky na nacistický režim.
Prezentaci doplňují osobní dokumenty, které dávají nahlédnout jednak do Kokoschkova soukromého života, např. jeho vztahu s Oldou Palkovskou, jednak dokládají jeho reakce na některé české kolegy. Kontext pražské kulturní scény naznačuje výběr prací některých Kokoschkových pražských současníků, jako např. Emila Filly, Václava Špály, Bohdana Heřmanského, Jana Baucha, Friedricha Feigla, Maxima Kopfa, Georga Karse a Williho Nowaka. Výstava představuje Oskara Kokoschku jako mnohostranného intelektuála, který se aktivně účastnil veřejného dění v tehdejším Československu a tvořil spojující čl&aac ute;nek s okruhem německy hovořících umělců a spisovatelů z řad emigrantů.