Scéna.cz 

LFŠ slavnostně zakončeno… a příští rok slavíme!

39. Letní filmová škola v Uherském Hradišti slavnostně zakončena. „Přeji vám dobrý večer, letos už naposledy,“ spustila v pátek o půl osmé Radana Korená začátek konce: „A jsem ráda, že mohu uvést i poslední letošní Výroční cenu AČFK. Jsem ráda o to víc, zatímco obvykle cenu udělujeme režisérům, tentokrát je to představitel zcela jiné profese. Tak trochu neviditelné, ale zároveň naprosto nezbytné, protože by bez ní žádný film nemohl fungovat. Pozvali jsme si jednoho ze světově významných tvůrců, pana Allana Starského.“ Za pomoci hradišťského místostarosty Stanislava Blahy a filmového historika Iana Christieho mu sošku předala a oscarový mistr poděkoval „za tuto cenu i za vše, co jsem tu mohl slyšet. Měl jsem štěstí, že jsem mohl pracovat s dobrými režiséry.“ A dodal, že byť byl v Hradišti jen tři dny, bude na ně moc rád vzpomínat.

V pátek skončil i odborný program. Poslední přednášku vedl londýnský profesor, filmový historik a viceprezident společnosti Europa Cinemas Ian Christie. Povídání o filmové výpravě zahrnulo výlet do Francie (Méliès a kulturně „hodnotnější“ společnosti Film d´art) či Itálie (historické velkofilmy). V rámci amerického exkurze hovořil o opulentním snímku Intolerance D. W. Griffitha. Nechyběla ani slova o Johnu Boxovi, majiteli čtyř Oscarů a spolupracovníkovi například Davida Leana. Konec profesor věnoval dalšímu hostu letošní Filmovky Allanu Starskému.
Sám Starski v Redutě promluvil o filmové výpravě nedlouho předtím. „Je filmový výtvarník umělec, nebo dělník?“ položil si na úvod své Lekce filmu otázku a hned ji ze svého hlediska zodpověděl: „Cítím se být umělcem, ale v mé profesi je hodně dělnického.“ Držitel Oscara připomněl spolupráci s Andrzejem Wajdou, Stevenem Spielbergem i s Romanem Polanskim. „Roman není z těch, kteří příliš diskutují, od začátku ví, jak budou ty scény vypadat. A má rád stavěné dekorace, což je pro filmového výtvarníka velká výzva.“
Jednou z posledních součástí odborného programu na letošní LFŠ byla i přednáška filmového kritika Kamila Fily. Kromě zevrubného představení českého filmového „dna“ se probíralo i rozdělení filmových pojmů b-movie, trash a camp. Podle Fily se v současné době setřel rozdíl mezi áčkovými a béčkovými filmy, na rozdíl od dob klasického Hollywoodu, kdy byly tyto kategorie striktně oddělovány.
Program LFŠ ozdobila v závěru i předpremiéra nového filmu Zdeňka Tyce s názvem Jako nikdy. Komorní drama o umírajícím malíři a sochaři Vladimíru Holasovi a jeho nejbližších představil v kině Hvězda osobně režisér. „Jezdím na zahraniční festivaly a sleduji současnou artovou kinematografii. Filmy o smrti se ve světě točí poměrně často, u nás už méně,“ uvedl Tyc k námětu filmu, který je v kontextu domácí kinematografie skutečně neobvyklý. Scénář Markéty Bidlasové přitom v první chvíli právě kvůli tématu smrti odmítl, pak ovšem změnil názor.

A to je pro letošek vše! Uvidíme se za rok, kdy Filmovka oslaví kulatou čtyřicítku!