Scéna.cz 

David rozjímající nad Goliášovou hlavou

Za anonymní kopii obrazu raně barokního italského malíře Orazia Gentileschiho bylo donedávna považováno plátno David rozjímající nad Goliášovou hlavou ze světově proslulé arcibiskupské sbírky v Kroměříži. Tomu odpovídalo také umístění v obrazárně na kroměřížském zámku. Viselo v nejvyšším, jen špatně viditelném patře panelové expozice historických sálů. Nedávný průzkum a restaurování však obrazu pravděpodobně zajistí zcela jiné, významnější místo. Odborníci totiž potvrdili, že autorkou kopie je Gentileschiho dcera, významná barokní malířka Artemisia (1593 – 1654(?)). Restaurovaný obraz si od 7. června do 29. září 2013 mohou prohlédnout návštěvníci kroměřížského zámku.

Obrazová sbírka olomouckých arcibiskupů soustředěná na zámku v Kroměříži patří k nejvýznamnějším kolekcím nejen v České republice, ale také ve světovém kontextu. Kromě proslulých děl, jakými jsou Tizianův Apollo a Marsyas, Dvojportrét Karla I. Stuarta a Henrietty Marie od Anthonise van Dycka, si návštěvníci kroměřížské obrazárny mohou díky sběratelské vášni biskupů prohlédnout obrazy Paola Veroneseho, Lucase Cranacha st., Annibala Carracciho, Guida Reniho a desítek dalších významných malířů.
Sbírka zahrnuje také obraz David rozjímající nad Goliášovou hlavou, který byl dosud pokládán za kopii neznámého malíře podle obrazu Orazia Gentileschiho z římské Galleria Spada. Anonymitu autora obrazu však podle autorky koncepce výstavy Jany Zapletalové zpochybnil objev zápisu v inventáři olomoucké biskupské rezidence z 9. dubna 1691. Autor inventáře totiž obraz připisuje Gentileschiho dceři Artemisii. „Inventář sestavoval člověk znalý, který patrně ve službách biskupa Karla II. z Lichtensteina-Castelkornu sbírku spravoval a staral se rovněž o akvizice. Jeho přípis ´Arthemio´ musel vycházet z přímé znalosti obrazu od jeho předchozích majitelů nebo například z účtu za platbu. Autor inventáře by jinak neměl zapotřebí takovou marginálii uvádět,“ vysvětlila Zapletalová důvod následného důkladného odborného průzkumu a restaurování obrazu. „A restaurátorský zásah potvrdil technologické i stylistické shody s dílem Artemisie Gentileschi,“ řekla historička umění.
Podle restaurátorky Marie Dočekalové hovoří pro autorství Artemisie Gentileschi vedle záznamu v inventáři především kvalita malby, plně odpovídající jiným obrazům připsaným Artemisii. „Je to především nezaměnitelný jemný způsob práce s odstíny v inkarnátech, tedy ztvárnění lidské pleti, a suverénní provedení drapérií a beránčí kožešiny. V tomto ohledu je rovněž důležité výrazné pentimenti, tedy zřetelná stopa malby původního autorova záměru překrytá jeho vlastní novou verzí, a to v oblasti jílce Davidova meče, řada drobných změn a především zcela autonomně pojednaná krajina, která se originálním Oraziovým obrazem z Galleria Spada pouze volně inspiruje,“ přiblížila Dočekalová důkazy autorství Artemisie Gentileschi.
Jak doplnil garant výstavy Miroslav Kindl, obraz zdobil olomouckou biskupskou rezidenci pravděpodobně až do konce 18. století. „V této době byl převezen do Kroměříže a vsazen do horní části panelové galerie Trůnního sálu zámku. Díky pevnému umístění byl pak obraz patrně ušetřen nechvalně pověstné dražby z roku 1830, která kroměřížskou kolekci ochudila o bezmála 300 obrazů,“ uvedl Kindl.
Návštěvníci Obrazárny kroměřížského zámku si tak i díky této šťastné shodě historických okolností mohou od 7. června do 29. září prohlédnout jak skvělou malířskou práci Artemisie Gentileschi podpořenou umem restaurátorky Marie Dočekalové, ale také dokumentaci restaurátorského zásahu. Tu ostatně společně s dalšími odbornými texty zájemci najdou rovněž v publikaci, která výstavu doprovází. „Katalog přináší například přehled všech známých autorských verzí obrazu s tématem Davida rozjímajícího nad Goliášovou hlavou i pozdějších kopií, jejich proveniencí a odchylek od originální kompozice. Věnuje se nejen verzím, které vytvořil Orazio Gentileschi, nýbrž také všem dokumentovaným obrazům tohoto námětu z ruky jeho dcery Artemisie,“ doplnil Kindl.
Výstava na kroměřížském zámku přitom navazuje na předchozí odborné počiny Muzea umění Olomouc, které veřejnost seznamovaly s restaurováním významných děl z muzejních a arcibiskupských sbírek a za které v roce 2009 získalo památkářského Oskara – Cenu Evropské unie pro kulturní dědictví Europa Nostra.

Artemisia Gentileschi (1593 – 1654(?)) byla italská raně barokní malířka. Dnes je považována za jednoho z nejvýznamnějších umělců 17. století. Byla průkopnicí ženského malířství v době, kdy se ženy v umění prosazovaly jen velmi stěží. Stala se první ženou, jež byla přijata za členku Malířské akademie ve Florencii. Namalovala řadu obrazů pro členy rodiny Medicejských, která ve Florencii vládla. Byla první ženou, která malovala díla s historickou a náboženskou tematikou v době, kdy to bylo považováno za čistě mužskou záležitost.

Kroměřížský obraz David rozjímající nad Goliášovou hlavou vychází ze známé kompozice Orazia Gentileschiho uložené v Galleria Spada v Římě. Orazio Gentileschi ztvárnil téma Davida s hlavou Goliášovou vícekrát. Ranější práci zachycující Davida v momentu stětí obra přechovává ve svých sbírkách The National Gallery v Dublinu. Později téma invenčně přepracoval a vytvořil nový úspěšný ikonografický typ: Davida rozjímajícího nad Goliášovou hlavou, dnes v Galleria Spada v Římě. Druhá Gentileschiho verze se tak bezesporu zrodila pod vlivem Caravaggiova Davida s hlavou Goliášovou z Galleria Borghese z Říma a zpracováním námětu v podání Guida Reniho z Louvru, tou dobou působícího rovněž v Římě. Oraziovo druhé zpracování Davida, zamyšleně stojícího nad Goliášovou hlavou, požívalo ve své době nemalé úcty a obdivu. Oraziovi se podařilo nalézt harmonii mezi Davidovou krásou tělesnou a jeho hlubokomyslností, zamyšleným výrazem tváře s nádechem lítosti, melancholie a rozjímání nad pomíjivostí. Toto téma patřilo v díle Orazia i jeho dcery k velmi oblíbeným. Originálních verzí Orazia a Artemisie, různých autorských replik či kopií kolovalo v 17. století v různých evropských sbírkách několik. Z poznaného díla Orazia Gentileschiho víme, že Orazio vytvářel řadu svých kompozic ve vícero replikách, variantách nebo verzích. Někdy tak činil i s delším časovým odstupem za využití starších kartonů a přípravných kreseb. V případě všech replik, variant a kopií Davida z Galleria Spada zůstává zásadní otázkou jejich provenience: který existující obraz přiřadit ke které archivní či literární zmínce.