Scéna.cz 

Šesté Industriální stopy sklenou republiku od Vejprt po VÍTKOVICE

Celorepublikové a celoroční – takové jsou Industriální stopy 2011. Akce, která se letos koná již pošesté, totiž probíhá od ledna a některé výstavy, divadelní projekty či odborná setkání skončí až v prosinci. Regionální záběr postihne díky stále četnějším aktivitám umělců i vlastníků objektů s průmyslovou minulostí celé území České republiky: bohatá industriální historie severočeských Vejprt bude vedle dalších míst zmapována v chystané první publikaci z řady Industriální topografie ČR, zaměřené na Ústecký kraj (uvedena bude při zahájení EHD – Dnů evropského dědictví 10. září v Žatci); na opačném konci republiky, v okolí Ostravy, se chystá pestrý program související s revitalizací Dolní oblasti VÍTKOVIC.

Ačkoliv je program letošních Industriálních stop rozprostřen do celého roku, kumulaci akcí lze vypozorovat tradičně na podzim. Zejména pro odbornou veřejnost, ale i architekty, lidi z investorských organizací či pracovníky státní správy a samosprávy bude určena říjnová exkurse do Ostravy a představení ambiciózního, investičním objemem, rozsahem i náročností výlučného projektu Nových VÍTKOVIC a revitalizace dalších míst v Ostravě. Titul letošních Stop „Architektura konverzí - balancování mezi záchranou, tvůrčí intervencí a destrukcí“ vrchovatě naplní říjnová mezinárodní konference v Národním technickém muzeu (iniciovaná především studenty vysokých škol) nazvaná PRŮMYSLOVÉ DĚDICTVÍ – NA HRANĚ…
Industriální atmosféra propojí akce zaměřené na uměleckou tvorbu v netradičním průmyslovém prostoru. Půjde například o festival 4+4 dny v pohybu, který je letos včleněn do Industriálních stop, ale také projekty Akademie múzických umění například v Praze, Semilech či Orlických horách, právě tak jako aktivity mnoha občanských a uměleckých sdružení na Kladně. Další akce jsou hlášené rovněž z Žatce, Liberce, Karlových Varů, Teplic, Mimoně či Vysokého Mýta.
„Otázka nestojí tak, který z bodů programu je větší či významnější. Pro nás, pořadatele Industriálních stop je největším potěšením a do jisté míry i zadostiučiněním registrovat, kolik aktivit každoročně přibývá a jak stoupá zájem o celé téma. Uchováváme si naději, že je-li aktivní veřejnost, nemusí být osud českého industriálního dědictví zpečetěn, jak by se mohlo mnohdy zdát,“ komentuje zhruba šest desítek položek na programu letošních Industriálních stop jejich spoluzakladatel, Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví při Fakultě architektury ČVUT. Ukázkovým příkladem byla zimní série konferencí „Co jsme si zbořili“ v areálu pivovaru v Kostelci nad Černými lesy, která bude mít 11. 11. pointu v podobě konference Mezi nebem a zemí aneb Komíny - symboly konce industriální éry?
„Bienále Industriální stopy je nejrozsáhlejší kulturní akce propagující industriální dědictví celé České republiky. Jsem ráda, že Národní památkový ústav je jeho tradičním spolupořadatelem,“ říká generální ředitelka Národního památkového ústavu Ing. arch. Naďa Goryczková. „Bienále bude doprovázet řada kulturních akcí, výstav a performancí, do kterých se aktivně zapojí jeden z objektů ve správě NPÚ – národní kulturní památka důl Michal v Ostravě,“ dodává.
Pokud bychom se vrátili ke tématu letošních Stop, tedy „Architektura konverzí - balancování mezi záchranou, tvůrčí intervencí a destrukcí“, právě Ostrava čerstvě reprezentuje inspiraci novými projekty, které nabízejí nové využití průmyslového dědictví České republiky. Zasloužené finanční podpory z IOP „Vracíme památky do života“ i mezinárodní medializace se dostalo prvním etapám Nových VÍTKOVIC, soustředěných v areálu VÍTKOVICE a.s. a realizovaných podle projektů arch. Josefa Pleskota. Jde však o část daleko rozsáhlejšího záměru s výrazným dopadem na urbanismus Ostravy i kvalitu života v tomto městě: Projekt Nové VÍTKOVICE sahá od stále navštěvovanějšího Landek Parku s největší hornickou expozicí v ČR, přes krajinu kolem Ostravice tzv. Dolní oblast VÍTKOVIC až po oblast Hrabová. Dotyčná území se postupně promění v centra pro vzdělávání, kulturu, zábavu, sport i třeba společenská setkávání.
Do portfolia sdružení Dolní oblast VÍTKOVICE spadá rovněž Důl Hlubina, od roku 2002 Národní kulturní památka (NKP) a od roku 2008 součást Evropského kulturního dědictví. Nejnověji přibylo i tzv. Trojhalí, jež je součástí projektu Nová Karolina a jehož revitalizaci projektuje rovněž architekt Josef Pleskot. „Připravované i realizované projekty svým významem výrazně přesahují území města Ostravy, Moravskoslezského kraje i České republiky,“ říká Mgr. Rodan Broskevič, vedoucí odboru strukturální fondy VÍTKOVICE a.s., a dodává: „Vzhledem k značnému rozsahu NKP a finanční náročnosti k zajištění udržitelnosti NKP je forma dotační podpory jediným způsobem, jak využít potenciál NKP a zachovat tuto unikátní památku pro další generace. Zároveň musím zdůraznit, že bez osobní a nemalé finanční podpory vlastníka VÍTKOVICE MACHINERY GROUP Ing. Jana Světlíka by projekty nemohly být realizovány.“
Architekt Josef Pleskot je spojnicí mezi Ostravou a bohatým programem na Kladně. Jeho přednáška 21. září v kladenském kině Hutník totiž zahájí mezioborovou konferenci s názvem Kladno versus Ostrava. „Setkání se pokusí srovnat hlavní problémy i přednosti obou měst. Porovná rozdíly v historii sídel, jejich vývoje a vize budoucnosti,“ říká ing. arch. Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu, která od začátku patří k hlavním organizátorům Bienále. „I když Ostrava nemá v rozsahu, komplexnosti a rovněž co do úspěchu v České republice konkurenci, právě Kladno může být pyšné na kreativitu a aktivitu četných sdružení a spolků.“ Kladenský program Industriálních stop čítá téměř dvě desítky akcí, na nichž se podílejí především místní občanská sdružení Arteum, Spolek Podprůhon, Kladno Záporno, Klub přátel hornických tradic – Kladno nebo Kladno-Koněv.
Posledně jmenované občanské sdružení připravuje ve spolupráci se statutárním městem Kladno či Galerií Jaroslava Fragnera v prostoru kladenské Zámecké Galerie výstavu Vojtěšská huť ve studentských projektech. Od 23. června budou veřejnosti představené například diplomová práce Václava Kruliše oceněná Českou komorou architektů, transformující bývalé koksovny na věznici, projekt konverze rudných zásobníků na terminál MHD od Tomáše Lapky či urbanistická studie KLADNO +30, která zvítězila v soutěži O nejlepší studentský urbanistický projekt 2010.