Scéna.cz 

Literární tipy na 22. týden

Česko jedna báseň: Luděk Marks
Luděk Marks (1962), český básník, literární kritik a redaktor, představitel nejmladší básnické generace undergroundu, publikoval v samizdatu, podílel se na redakci kulturní přílohy v samizdatovém časopise Vokno. Zastoupen v básnické antologii Už na to seru, protože to mám za pár (1985, sestavil Andrej Stankovič) a v Almanachu básníků pražského undergroundu - 9x KONTRA. V roce 1994 vydal svou zatím jedinou knihu Stín svícnu, je úspěšným textařem (V. Mišík, D. Koller). Jeho profese archeologa jej zavedla do sdružení Kampanila za záchranu severočeských kostelů. Vysílání: 01.6., 14.31 hod., ČT2.

Oldřich Král
V neurotickém moderním světě se stále více lidí uchyluje ke klasickým východním naukám, mimo jiné k taoismu a buddhismu. Bohužel, řada publikací i kursů má vyloženě pavědecký charakter. Proto bude zajímavé poslechnout si odborníka a ověřit si mimo jiné, jakého stupně jemného zduchovnění může člověk dosáhnout skutečně hlubokým studiem orientálního myšlení.
Oldřich Král je nejvýznamnější český sinolog. Jako překladatel má na svém kontě tisíce stránek klasických čínských románů a tisíce veršů, často vydávaných s komentářem, bez něhož ztrácí čínská poezie pro dnešního čtenáře srozumitelnost. Jako pedagog vychoval desítky odborníků, a jako přítel spisovatelů a básníků zapojil své pojetí čínského vědění do české kultury.
Za normalizace strávil Král patnáct let překládáním stěžejního staročínského románu Sen v červeném domě, opusu o patnácti stech stránkách, který bývá přirovnáván k Proustovi a Joyceovi. "Dnes by na to nebyl čas." říká, a je to vyjádření jeho životního postoje i poměru ke staročínskému myšlenkovému světu, který čtyřicet let zprostředkovává českému čtenáři.
Po převratu působil Oldřich Král jeho vedoucí katedry sinologie na FF UK. Později se také ujal vedení jedné z prvních soukromých vysokých škol u nás - Literární Akademie Josefa Škvoreckého. Oldřich Král je dalším hostem cyklu Terezy Brdečkové Ještě jsem tady. Vysílání: 03.6., 12.35 hod., ČT2; Opakování: 04.6., ČT2.

Čtenářský deník... Petr Koťátko: Wormsův svět
Wormsův svět je po dramatu Skalka, knize povídek a básní Úvod do zoologie a novele Casanova další beletristickou knížkou filozofa Petra Koťátka (1955). Autor opatřuje svůj román hned dvojí předmluvou. V první z nich, adresované dospělým, se přiznává, že nedokáže dát dohromady aspoň trochu souvislý příběh, pokud si jako čtenáře nepředstaví děti. Čtenářkou knihy je jeho dcera Eva Koťátková, výtvarnice a nositelka Ceny Jindřicha Chalupeckého. Vysílání: 04.6., 13.35 hod., ČT2; Opakování: 10.6., ČT2.

Třistatřicettři
Moderátoři Literární revue 333 Jan Lukeš a Jan Schmid budou diskutovat o dávném tématu spisovatele jako svědomí národa z nadhledu i z odstupu, např. s česko-kanadským literátem a filmařem Václavem Táborským či s doyenem české uměnovědy Jiřím Šetlíkem. Vyrůstá dnešní umělecká tvorba už jen z ryze uměleckých aspirací, anebo také má a musí mít i své společensko-kritické kořeny a ambice? Jaký názor na to mají ocenění spisovatelé - prozaici Emil Hakl a Martin Ryšavý, básník Josef Hrubý, debutantka Alžběta Skálová či trojnásobná držitelka ceny Magnesia Litera Radka Denemarková?
Po současnosti se rozhlédneme z nadhledu nejvyšší budovy v Praze i z okna historické tramvaje, do níž nás na projížďku pozval Pavel Fojtík, historik pražské městské dopravy. Vysílání: 04.6., 22.20 hod., ČT2; Opakování: 08.6., ČT2., 10.6., ČT2.