Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 28. týden

Brána poznání Španělské umění (1/3) (Vysílání: 13.7., 16.00 hod., ČT2)
Někdy si Španělsko představujeme jako dva týdny na pláži. Ale je tu i jiné Španělsko. Zrodily se zde některé z nejúžasnějších a nejoriginálnějších obrazů a soch, které byly kdy vytvořeny. Toto umění bylo nespravedlivě zastíněno zbytkem Evropy, ale španělské umění je třeba poznat, protože je klíčem k pochopení celé Evropy a její kultury. V tomto triptychu přední britský kunsthistorik Andrew Graham-Dixon procestuje tuto zemi extrémů v červeném mini Morrisu, prozkoumá její bouřlivou minulost a objevuje její pozoruhodné umění.
Andrew Graham-Dixon historické téma komentuje neobyčejně svěžím stylem. Mezi britskými výtvarnými kritiky a kulturními publicisty Graham-Dixon zaujímá přední postavení. Vyniká širokopásmovými znalostmi, bystře vtipnými postřehy, analytickým myšlením v překvapivých souvislostech. Pověstné jsou jeho recenze v Sunday Telegraph, kde píše o výstavách, knihách i k výročím významných umělců. V Británii získal výroční ceny za šestidílné dokumentární cykly BBC: Renesance a Britské umění. Vydal monografii Caravaggio, ale zajímá se především o moderní umění.

Brána poznání / Deset století architektury Hluboká (Vysílání: 14.7., 16.05 hod., ČT2)
Zámek Hluboká byl původně hradem s dlouhou historií sahající až do 13. století. V pol. 17. století jej kupuje rod Schwarzenbergů a od té doby se datují na hlubockém panství výrazné architektonické změny. Renesanční zámek se mění na honosné barokní sídlo, svou definitivní podobu ale získává až v druhé polovině 19. století díky Johannovi Adolfovi II. Ten na radu svého přítele hraběte Haracha povolal z Vídně osvědčeného stavebníka tehdy módního směru - romantické gotiky, Franze Beera. Kolem roku 1840 se Hluboká začíná měnit v pohodlné reprezentativní sídlo. Zámek Hluboká je typickým evropským příkladem přežívání klasicistního cítění pod velkosvětským středověkým tvarem gotiky. Pro romantické architekty je sice středověk výchozím prvkem, nicméně jeho nálada je cítěna jako příliš zádumčivá, vážná a asketická. Je sice obdivován, ale v praktickém životě slaví úspěch pohodlí a výtvarná konformita.

Příběhy domů / Měšťanský dům v Olomouci (Vysílání: 14.7., 18.30 hod., ČT2)
Základy domu v Kapucínské ulici v nejstarší zástavbě Olomouce byly položeny už někdy kolem roku 1470. Současný majitel objektu ho citlivě rekonstruuje s respektem k historii a ve spolupráci s předními architekty, umělci, řemeslníky i památkáři, ačkoli dům paradoxně není na seznamu památek. Takřka půl tisíciletí nepřetržitě obývaný měšťanský dům v jedné z nejcennějších městských památkových rezervací není a nebude mrtvým muzeem, nýbrž živým obydlím. Dům přežil všechny války, katastrofy, požáry. Snad bude osud k jeho dnešním obyvatelům stejně milostivý, jako byl ke generacím majitelů předešlých.

Jindra ze Sovince (Vysílání: 15.7., 17.20 hod., ČT2)
Fotograf Jindřich Štreit patří nesporně mezi špičky české, ale dnes už i světové fotografie. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha světových galeriích od New Yorku po Tokio. Jeho fotografie se již od počátku vymykaly zaběhnutým konvencím, nebyly ani krásné, ani kultivovaně neutrální - byly drsné. Ukazovaly nevábnou realitu v nevábném prostředí. Ovšem nefotografuje jen svou vesnici a okolí. Procestoval svět a dnes ho svět zná a uznává. Je nejen fotograf, ale také kurátor a pedagog. A především svérázný člověk.

Via Imperialis (3/5) / Horní Rakousko a Solnohradsko (Vysílání: 15.7., 18.25 hod., ČT2)
Třetí díl dokumentárního cyklu Via Imperialis má divákům v České republice přiblížit sedm památkových objektů - hradů, zámků a klášterů, nacházejících se na území rakouských spolkových zemí Horní Rakousy a Solnohrad, jejichž majitelé jsou členy stejnojmenné organizace - Via Imperialis. Stejně jako první dva díly i tento připomíná tradiční vazby Čech, Moravy a Slezska k rakouským zemím, zejména v souvislosti s panovnickým rodem habsbursko-lotrinským, jehož příslušníci byli společnými panovníky jak českých zemí, tak i Horních Rakous a Solnohradska. Jednotlivé dokumenty divákům přibližují historii památných objektů a nejvýznamnější pozoruhodnosti, které se v nich nacházejí. Hovoří rovněž o jejich současném využití a o kulturních a vzdělávacích akcích, které zde jsou pořádány. Dokumentární cyklus přispívá ke sblížení a vzájemnému porozumění obyvatel obou našich států.

Příběhy domů / Třicet lopat renesance (Vysílání: 17.7., 09.20 hod., ČT2)
Domů postavených ve stylu venkovské renesance se u nás mnoho nedochovalo. Návštěva jihomoravské obce Pouzdřany proto působí jako cesta časem. Poblíž kostela zde stojí dokonale zrekonstruovaný dům z přelomu 16. a 17. století, v jehož zdech bydlely nejen české dějiny. Výstavné rodinné sídlo z doby císaře Rudolfa II. se postupně proměnilo v omšelý selský statek. Za první republiky, kdy byly Pouzdřany téměř čistě německou obcí, zde bylo řeznictví, hospoda a po roce 1948 ubytovna. Už před čtyřiceti lety měla být vybydlená památka stržena. Že k tomu nedošlo, je zásluha klavíristy Cyrila Klimeše, jeho rodiny a přátel. Po dvacet let zde trávili veškerý volný čas a postupně se jim podařil zázrak: z hromady trosek, která byla ostudou obce, se znovu vyloupl krásný renesanční dům. Cílem Klimešových bylo vrátit mu co možná původní podobu - a podařilo se jim to. Dům se stal místem setkání našeho věku s renesancí.

Kultura.cz (Vysílání: 17.7., 18.35 hod., ČT2)
Technická památka Slovenská strela v Kopřivnici - nejrychlejší železniční motorový vůz. Byl postaven roku 1936 a pyšní se maximální rychlostí 148 km/h ze dne 3. 6. 1936 kterého dosáhl v úseku Olomouc - Zábřeh na Moravě. Byl to nový rekord ČSD. Nejvyšší provozní rychlost je u Slovenské strely stanovena na 130 km/h.
Vzpomínka na spisovatele Jana Balabána - 30. dubna se v Ostravě veřejnost rozloučila s prozaikem, publicistou a překladatelem Janem Balabánem. Jeho nejčastějším a nejoceňovanějším žánrem byla existenciální povídka. Jeho nejoceňovanějším dílem je soubor povídek Možná, že odcházíme, který byl v anketě Lidových novin vyhlášen Knihou roku 2004. Získal i Magnesii Literu 2005 za prózu a nominaci na Státní cenu za literaturu 2004.