Scéna.cz 

Příběh psaný hlaholicí

Čeští turisté, kteří jezdí na dovolenou do Bašky na ostrově Krku v Jaderském moři, si užívají moře a krásnou krajinu a příliš se nezabývají myšlenkami na její historii. Ta začíná být zajímavá až v okamžiku, kdy si přečtou nápis na pomníku na promenádě. Patří totiž pražskému podnikateli Emilu Geistlichovi, který postavil v Bašce v roce 1911 první hotel. Tímto činem zároveň s „dodávkami“ pražské klientely, která si toto místo a jeho léčebné účinky velmi oblíbila, tak založil turistickou tradici ospalého rybářského sídla. Jeho zásluhou sem přišla i mladá česká lékařka Zdenka Čermáková, která zde po celý život obětavě pomáhala místním obyvatelům a prováděla osvětu. Zemřela v roce 1968 a vděční ostrované po ní pojmenovali jednu ulici.

S Baškou nás však pojí pouta daleko starší. Už v době, kdy sv. Cyril a Metoděj působili na misii na Velké Moravě, začalo se v této oblasti používat písmo, které oba učenci stvořili pro zápis staroslověnštiny, hlaholice. Na rozdíl od našich zemí se zde hlaholicí nepřestalo psát až do 19. století (Chorvaté také měli jako jediní souhlas papeže Inocence IV. z roku 1248 používat v liturgii svůj jazyk). V údolí nedaleko Bašky se našel i jeden z nejstarších záznamů staroslověnštiny a první státní dokument Chorvatů- rozměrná kamenná „deska z Bašky“ - donační listina chorvatského krále Zvonimíra benediktínům v klášteře sv. Lucie z roku 1100. Tyto okolnosti inspirovaly v roce 2000, kdy se slavilo devítisté výročí od vydání – spíše od vytesání - tohoto dokumentu neobvyklý sochařský projekt, jehož závěrečná fáze právě v Bašce probíhá.

Pod vedením chorvatského sochaře Ljuba de Kariny vytesali do kamenných bloků během posledních tří let na sochařských workshopech studenti uměleckých škol z Chorvatska, Rakouska a České republiky všech 34 písmen hlaholské abecedy od alfy po omegu. Studenti opracovávali různými technikami menší bloky - cca 150 cm, velkoformátová písmena A, B,S a L byla vyhrazena Ljubovi de Karina. Z Prahy se zúčastnili Vojtěch Živý s písmenem „Č“ a Jana Hoffmannová s písmenem „U“. Ke sponzorování písmen se přihlásila jednotlivá chorvatská města podle svého jména – např. V sponzoroval Varaždin, B Baška atd. Bloky s vytesanými písmeny jsou opatřeny tabulkou s latinským přepisem, jménem autora i sponzora a přepisem ve slepeckém písmu a rozmístěny na tzv. hlaholské stezce. Každé písmeno označuje jeden důležitý bod v historii a kultuře Chorvatů v nejbližším okolí Bašky. Stezku otevírá monumentální A na průsmyku Truskavec, z kterého se sestupuje do údolí k moři, L se např. nachází vedle kostela sv. Lucie, kde byla nalezena Baščanská ploča jak zní chorvatský název zmíněného dokumentu, I stojí vedle kostela sv. Ivana a obří B u vstupu do Bašky. Protože se letos všechny práce chýlily ke svému konci, byl tento rok vyhlášen za rok hlaholice a v jeho rámci po celou dobu probíhají různé kulturní akce – koncerty staroslověnských zpěvů v chrámech, výstavy, divadelní představení, přednášky, semináře a vše vyvrcholí 16. října, kdy bude stezka slavnostně otevřena. Ještě tento rok anebo v příští sezóně si tedy budou moci návštěvníci touto symbolickou cestou připomenout nejen chorvatskou historii ale i propojenost slovanské kultury - škoda jen, že se toho nedožili naši slavjanofilští obrozenci.