Z první řady...:Prodaná nevěsta
G. Beňačková a P. Dvorský v hlavních rolích televizní inscenace opery B. Smetany. Libreto K. Sabina (1981). Dále účinkují: R. Novák, M. Kopp, M. Mrázová, J. Jindrák, M. Veselá, J. Horáček, J. Jonášová, A. Hampel, K. Hanuš a další. Nastudoval a řídil Z. Košler. Kamera I. Bojanovský. Scénář a režie F. Filip
30. května roku 1866, došlo k události, o které nikdo jistě tehdy nepředpokládal, jak významné - k premiéře druhé opery (po Braniborech v Čechách) tehdy "průměrného" pražského skladatele Bedřicha Smetany (1824 v Litomyšli - 1884 v Praze) Prodaná nevěsta podle libreta problémového konfidenta rakousko-uherské monarchie Karla Sabiny. Představení dirigoval v Prozatímním divadle sám Bedřich Smetana, který sem pak 15. září téhož roku nastoupil jako kapelník, v r. 1872 byl jmenován uměleckým ředitelem české opery, na kteroužto funkci musel pro postupující hluchotu v říjnu roku 1874 rezignovat.
V době premiéry Prodané nevěsty Prozatímní divadlo byla scéna 4 roky stará - stavba začala v květnu 1862 a 18. listopadu téhož roku bylo divadlo pro 1000 diváků zprovozněno. Zajímavé též je, že posledním představením v Prozatímním divadle bylo 110. provedení právě Prodané nevěsty 14. dubna 1883 a příštího dne pak začalo být Prozatímní divadlo vezdíváno do nové budovy Národního divadla otevřeného pak (po tragickém požáru v r. 1881) 18. listopadu 1883.
Premiérovaná Prodaná nevěsta roku 1866 byla ovšem značně jinou operou ve srovnání s dneškem. Na rozdíl od dnešních třech jednání, ta původní měla jednání pouze dvě s dvaceti hudebními čísly spojenými mluvenou prózou. Ze slavných hudebních čísel tehdy scházel např. sbor "To pivečko..", Polka, Furiant, Skočná komediantů nebo Mařenčin zpěv "Ten lásky sen"… Teprve při třicátém provedení Prodané nevěsty 25. září 1870 se objevila definitivní dnes známá verze. A historie tomu pak chtěla, že právě Prodaná nevěsta se stala nejpopulárnější českou operou, která se prosadila i na mezinárodní scéně, byť tam často v určitých zjednodušujících méně poetických pojetích.
Kmenové dílo české opery pochopitelně lákalo filmové i televizní tvůrce a v archivech je nyní několik obrazových záznamů. Dnes vysílaná verze vznikla v televizním studiu v roce 1981 v režii Františka Filipa s hlavními protagonisty Gabrielou Beňačkovou v roli Mařenky a Peterem Dvorským v roli Jeníka - tehdy na vrcholu svých uměleckých sil. Nahrávku s Českou filharmonií dirigoval Zdeněk Košler.
Vysílání: 28.10., 20.25 hod., ČT art
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Choreograf Miroslav Kůra výročí
Pas de quatre
Legendární tanečník a choreograf Miroslav Kůra, od jehož narození v těchto dnech uplyne 100 l ...celý článek
Portrét Milada Šubrtová
Medailon národní umělkyně Milady Šubrtové
Portrét jedné z nejvýznamnějších sopranistek české poválečné oper ...celý článek
Rok české hudby – Jan Kubelík
Legenda jménem Kubelík
Dokument o krásném uměleckém a lidském vztahu otce a syna – významného houslov ...celý článek
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Tři mušketýři: A nikdy nezapři sám sebe
Městské divadlo Zlín uvádí od dubna 2024 nadčasový romantický příběh TŘI MUŠKETÝŘI. Tento titul se na českých celý článek
HUDBA
Cooper přiveze unikátní 3D/AV show
Britský producent a tvůrce inteligentní taneční hudby Max Cooper představí 16. května svůj nejnovější projekt celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Švédské intimní drama Naděje
Naděje
Anja má krásnou rodinu, milujícího partnera i úspěšnou kariéru. Její život roztříští diagnóza rakovi celý článek