Scéna.cz 

Divadelní tipy ČT na 12. týden

Neznámí hrdinové - Pohnuté osudy (Vysílání: 16.03., 20.45 hod., ČT2)
Ve vestibulu Divadla na Vinohradech je mezi bustami herců a hereček, kteří patřili k jeho nejslavnějším členům, jedna věnována památce Anny Letenské. Jednou z bolestných ztrát, které postihly v době nacistické okupace české divadlo a film, byla tragická smrt této herečky, zatčené v době heydrichiády a zastřelené 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausenu.
Anna Letenská se narodila 29. srpna 1904 v Nýřanech u Plzně jako Anna Svobodová. Pocházela z kočovné divadelní rodiny a vyrostla z ní výrazná a zdatná komička. Skvěle vytvářela, díky svému selskému zjevu, energické, temperamentní a plnokrevné dívky a ženy. Svou filmovou kariéru zahájila před začátkem okupace a druhé světové války. V roce 1942 po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha společně se svým manželem, architektem Vladislavem Čalounem, u sebe nechali přespat MUDr. Břetislava Lyčku, který ošetřil jednoho z atentátníků – Jana Kubiše. Když hned druhý den gestapo lékaře zatklo, po čase neunikl zatčení ani architekt Čaloun. Jeho manželka zůstala ještě pár týdnů na svobodě, o což se údajně zasloužil filmový producent a majitel firmy Lucernafilm, v jehož produkci byl právě natáčen film "Přijdu hned". Anna Letenská v něm hrála důležitou postavu. O tom, že její zatčení a následná poprava je odložena, prý – podle výpovědi režiséra tohoto filmu, Otakara Vávry – věděl kromě Miloše Havla už jenom on. Premiéra filmu se konala dva měsíce po popravě Anny Letenské. Letenská se stala jedinou českou herečkou, která zahynula v koncentračním táboře. Dokument Poslední role představuje v ukázkách z filmových rolí nesporné umění Anny Letenské a rovněž odhaluje, jak se tragické události opravdu udály. Ač je to s podivem, doposud tak nikdo zatím neučinil, aniž by se navíc vyvaroval mnohých nejasností, nepřesností, ba dokonce i omylů.
Připravili scénář Pavel Taussig, režie Roman Vávra, dramaturgie Jiří Sirotek, vedoucí projektu Čestmír Franěk.

Zveme vás do divadla / Novecento (Vysílání: 20.03., 20.55 hod., ČT2)
Slovo Novecento pochází z italštiny a znamená nové, zde dvacáté století. Hru napsal Alessandro Baricco, jehož některé romány vyšly i u nás, ale primát uvést jeho dílo dramatické patří Viole. Novecento je také první autorovou hrou, která vzbudila náležitou pozornost a byla přeložena do řady jazyků. Alessandro Baricco je ovšem původním školením hudební vědec a než začal psát beletrii, také se muzikologií zabýval. Je i úspěšný novinář a publicista a spolupracuje s italskou televizí. Inscenace je koncertem pro dva muže: herce Davida Prachaře a klavíristu Emila Viklického. David Prachař za svůj výkon také obdržel Cenu Thálie.

Ceny Alfréda Radoka 2008 (Vysílání: 20.03., 22.00 hod., ČT2)
Divadelní fanoušci sice už znají výsledky Cen Alfréda Radoka z médií, ČT ale nabízí bezprostřední zážitek z předávání v divadle Kolowrat.

Divadlo žije! (Vysílání: 21.03., 19.30 hod., ČT2)
Ve zlínském divadle vzniká další inscenace z cyklu vesnických témat inspirovaná románem bratří Mrštíků Rok na vsi. Dramatizace Miroslava Krobota se režijně i scénograficky ujal J. A. Pitínský. Na jevišti se objeví kompletní soubor Městského divadla Zlín. Kromě herců Habrůvku zabydlí členové uměleckého souboru Kašava, ale i dětští herci. Do role Rybáře obsadil Pitínský překvapivě herce z Divadelního souboru Jana Honsy z Karolínky Josefa Králíka, který exceloval v roli otce ve hře Martina Františáka Doma. Nevšední divadelní zážitek slibují slova režiséra-scénografa Pitínského: „Habrůvka je hrubá a drsná suknice nesešívaná, na neustále rozechvělém rozhraní světla a tmy. Kdyby se to podařilo, byl bych rád, aby byla biblická i antická... Když se to podaří, bude tam také prosvětlená magie svátků s trochou chagalovsko-úprkovské nálady.“
Městské divadlo Brno připravuje Kočku na rozpálené střeše T. Williamse v režii Zdeňka Černína. Tato světoznámá hra, mistrovská pitva rodinných vztahů v jedné jižanské rodině, umožnila herecky zazářit celé řadě světových herců od Paula Newmana přes Kathleen Turnerovou k Laurenci Olivierovi. Uvidíme, jak mimořádných hereckých příležitostí využijí herci brněnští.
Ray Bradbury a jeho povídkový soubor Marťanská kronika představuje jedno z nejvýznamnějších poválečných děl vědeckofantastické literatury. Děj je zasazen do let 1999–2026 a postihuje fiktivní historii kolonizace Marsu Pozemšťany. Divadlo Polárka ve spolupráci s režisérem Konrádem Popelem připravila verzi Marťanské kroniku pro diváky od 12 let.
Milan Kundera, světoznámý romanopisec, se narodil před 80 lety v Brně. To, že je i úspěšným autorem divadelních her, nás opravňuje mu věnovat krátký aplaus. Hru Majitelé klíčů už nikde vidět nemůžeme, protože autor ji nedovoluje inscenovat, ale brilantní pocta Denisi Diderotovi Jakub a jeho pán se hrála a hraje na více českých scénách, vloni byla nově inscenována Ptákovina.