Antonín Procházka: Uvědomuji si takovou alchymii čísel...
autor: archiv divadla
zvětšit obrázekHerec, dramatik a režisér Antonín Procházka oslavil o Vánocích (25. prosince) své pětapadesáté narozeniny.V posledních dvaceti letech je těžké hledat období, kdy by na repertoáru plzeňského divadla nefigurovala žádná z jeho her. V současné době je z komedií, které napsal přímo pro mateřskou scénu, na pořadu již dvanáctá. Celebrity s. r. o. měly premiéru v únoru 2007, úspěch slavily i v televizi a na svého autora se již zdatně dotahují: pětapadesátou reprízu oslaví 29. března 2009. A podle sdělení dramaturgyně Marie Caltové má Antonín Procházka rozpracovaný další, mnohoslibně znějící titul Ve státním zájmu.
Mě čísla nevadí. Matematika mě děsila právě proto, že tam téměř žádná čísla nebyla, ale samé: a + b + c, x, y a podobně.
Pětapadesát stříbrných křepelek přeletělo přes pětapadesát stříbrných střech. Pro herce se to takhle lépe vyslovuje než třeba třiatřicet nebo čtyřiačtyřicet. Mě 55 evokuje méně „šumlů“ na jevišti.
Ovšem teď si uvědomuji takovou alchymii čísel. Tak mně je letos 55. Mé ženě Štěpánce 33. Seznámili jsme se přesně před 11 lety, kdy jí bylo 22 a mě 44. To je hezký, ne?
Nejde o to dožít se vysokého věku, ale v jakém stavu. Bylo by romantické skonat ve stovce na saténovém kanapi v pánském klubu. Ale tak to nechodí. Sté narozeniny – to je spíš vozíček, hadičky v nose a karafiáty od starosty obvodu.
Žádná čísla ani jejich kombinace si nevybavuji. Ačkoliv ano, když si vzpomenu na svou školní docházku, je to číslo 5, které tam často figuruje.
Možná čekáte, že to bude něco emocionálního, jako třeba posílení koruny vůči dolaru. Zklamu vás: je to narození naší Viktorky, a to říkám i přesto, že mě v půl šesté ránu šťouchá prstíkem do oka a chce, abych jí pustil JimJam.
Bude mi to chybět asi jako horníkovi, který na Boží hod vánoční nebude moct sfárat pod zem. Prozradím vám tajemství. My herci, no tak nechci mluvit za kolegy, tak tedy já hraju při představení často dvě role. První: předstírám, že mě neskonale baví být na jevišti. A pak druhou: to už hraju konkrétní postavu té které hry. Musím říct, že v posledních letech je hrát tu první roli čím dál těžší. Ačkoliv vím, že jestli jsem kdy dosáhl nějakého úspěchu, nebylo to proto, že jsem zvládl „druhou“ roli, ale právě proto, že mi šla lehce ta „první“.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Rozhovory
Patrik Lančarič: Zlín už ke mně přirostl
Setkání s Patrikem Lančaričem, uměleckým šéfem činohry Městského divadla Zlín, nebylo náhodné. Portál Scena.cz ...celý článek
Časopis 18 - sekce
HUDBA
Mirai - Tomodachi
Vychází očekávaná deska Tomodachi. Ta se přidává do katalogu kapely Mirai k platinově oceněným albům Konnichiw celý článek
OPERA/ TANEC
Z první řady: Rusalka z Toulouse
A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Kultovní punkový opus Jubilee
Jubilee
Dokud je hudba dost nahlas, neuslyšíme, jak se hroutí svět! Kultovní punkový opus s mnoha známými p celý článek