Scéna.cz 

Shakespearovské slavnosti zažily dramatické léto

Déšť, vítr a teploty i pod deset stupňů provázely letos divadelní festival Letní shakespearovské slavnosti. Vše začalo už v červnu pražskou premiérou Bouře, které přecházela bouře skutečná - slavnostně naladění diváci tak do hlediště v Nejvyšším purkrabství zasedli v pláštěnkách. V Praze, Bratislavě i Brně se přesto na festival chodilo. Podle prvních odhadů přišlo na Shakespeara pod širým nebem až 87.000 lidí, nejvíc v historii festivalu.
Chodilo se i na open-air výstavu Maximální fotografie ze sbírky PPF, generálního partnera slavností, instalovanou celé léto v jižních zahradách Pražského hradu: informační letáky k výstavě Salome fotografa Ivana Pinkavy si tu bralo až 1000 lidí denně – výstavu tak shlédlo až 90 000 návštěvníků.

„Pokud jde o počasí, byla to rozhodně nejdramatičtější sezóna za posledních pět let,“ říká výkonný ředitel slavností Václav Beránek. „Velký dík patří našemu věrnému publiku i všem hercům – čím hůře bylo, tím statečnější byli a navzájem se podporovali. Herci do toho šli se vší vehemencí a publikum zabalené do všech našich dek jim tleskalo,“ uvedl Beránek.

„Letos to bylo drsný,“ potvrzuje Lucie Vondráčková, na slavnostech Desdemona v Othellovi, titulu, kterým festival v polovině září zakončil. „Brala jsem ty mrazy jako výzvu,“ říká Lucie Vondráčková, která se rozhodla, že si ani v září pod svůj bělostný kostým žádné další teplé oblečení neobleče. “Když jsem ve druhé půlce představení hrála naprosté rozčarování ze vztahu k Othellovi hraničící s šílenstvím, mohla jsem zažít naprosto podobný pocit jako herečka na pokraji umrznutí,“ zažertovala. „Ale na jevišti se dá přežít všechno. Prostě šla letos na Kypru všem zúčastněným pára od pusy. A to se nestává zrovna často…“

„I mně byla v Kalibanově chatrném kostýmu občas zima, ale to prostě k hraní venku patří,“ lakonicky poznamenal Jan Tříska, který roli otroka Kalibana v titulu Bouře odehrál bez alternace. „Na jevišti člověku není ani zima ani horko, “ potvrdil zkušenost Lucie Vondráčkové, „tělesné vjemy se dostaví až v zákulisí.“

Jen v Praze, kde byla letos kromě tradičního dějiště na Pražském hradě poprvé otevřena ještě jedna letní scéna na nádvoří Hudební fakulty AMU na Malostranském náměstí, přišlo na slavnosti asi 57 000 diváků. V Brně se navštívilo festival 15 000 lidí, zhruba stejný počet přišel i v Bratislavě.

Kvůli dešti se nakonec rušilo jen minimálně představení – pršelo totiž hlavně přes den. Déšť často ustal těsně před začátkem divadelní produkce. V Praze odpadlo osm večerů ze 116ti plánovaných (5x se nehrálo na Pražském hradě, 3x na Malostranském náměstí), v Brně se nehrálo 1x (z 15ti představení), v Bratislavě 2x (ze 34). Festival se poprvé dostal až do Košic, kde v červenci proběhla ještě 3 mimořádná představení nového, na Slovensku nastudovaného titulu Sen noci svatojánské. Ten se v Čechách objeví až příští rok. Celkem bylo odehráno 157 představení – nejvíc v historii slavností.
Premiéru pro příští léto pořadatelé festivalu už tradičně tají: podle Václava Beránka to však bude „komedie se silným hereckým obsazením“. Pokud jde o režii, té se má prý ujmout „tvůrce zvučného jména“. Jisté už je, že další ročník v roce 2008 je naplánován opět od června do září.