Scéna.cz 

Zemřel herec a dabér Bohumil Švarc

(21.února 1926 - 1.dubna 2013)

Herec Bohumil Švarc se zapsal především do paměti svých fanoušků především svým zajímavým barytonem, který propůjčoval po celou svou kariéru postavám ze zahraničních filmů. Byl však zároveň divadelním hercem a značnou část své profesní kariéry strávil v angažmá v Městských divadlech pražských. Student z ročníku Oty Ornesta spolupracoval s tímto režisérem už od studií, a proto bylo logické, že se s ním setkal i v tehdejším Realistickém divadle, a byl jedním z těch, kdo stáli u zrodu Městských divadel pražských. Během čtyřiceti let (1950-1990) se MDP stala jeho domovskou scénou a sehrál na scénách divadla ABC, Komedie a Komorního divadla téměř stovku rolí širokého repertoáru.

Bohumil Švarc se narodil v Praze, své dětství strávil ve slavném domě U dvou slunců v Nerudově ulici na Malé Straně. Otec úředník byl vášnivý ochotník, a svou lásku k divadlu předal i Bohumilovi, i když pro něj plánoval kariéru inženýra. Už v dětství si poprvé zahrál ve filmu a během studií na reálce byl členem Dismanova dětského rozhlasového souboru. V roce 1944 se stal studentem Státní konzervatoře, ale ta byla vzápětí zavřena nacisty. Švarc konec války strávil v totálním nasazení v hloubětínské továrně, v průběhu květnového povstání roku 1945 byl rozhlasovým hlasatelem. Po válce se vrátil ke studiu, a konzervatoř dokončil v roce 1948. Své první angažmá našel v plzeňském Divadla J. K. Tyla, ale po roce se vrátil do Prahy, kde hrál pod vedením Oty Ornesta v Realistickém divadle. Právě s ním odešel do nově vzniklých Městských divadel pražských, kde se představil už v prvních inscenacích Komedie o vějíři a Třetí zvonění. Po počátečních rolích milovníků a mladých hrdinů (Klitandr v Misantropovi, Demetrius ve Snu noci svatojánské, Berger v Miláčkovi), postupně rozvíjel své herectví v psychologicky složitějších postavách klasického i současného repertoáru. Vynikl jako představitel mužů z řad inteligence a vládnoucích vrstev. Připomeňme jeho role Tomáše Mowbraye v inscenaci Král Richard II., Maršálova pobočníka v Bílé nemoci, Inspektora Hearna v Korunní svědkyni , athénského krále Aegea v Medei, hraběte de Alba v Ruy Blasovi, Kaplana de Stogumber ve Svaté Janě, či poslední roli v MDP - Boží inkarnaci v Adamu Stvořiteli. Počátkem devadesátých let odešel Bohumil Švarc do důchodu, ale nadále účinkoval např. v Lyře Pragensis a divadle Skelet P.Trávníčka. Herec proslul především díky svému hlasu, stál u počátků dabingu u nás, a propůjčil hlas mnoha světovým veličinám. Jeho hlas se pravidelně uplatňoval také v rozhlase a v komentářích k dokumentárním filmům. Během života natočil na stovky menších filmových a televizních rolí (poprvé se ve filmu objevil už jako dítě v roce 1936 – Ulička v ráji). Zemřel po dlouhé nemoci ve věku 87 let.