Scéna.cz 

Dialog 09

Příznivci tance se mohli během minulého víkendu seznámit se současným tanečním děním ve světě zásluhou druhého ročníku Festivalu tanečních filmů, který proběhl v kinech Atlas a Světozor. Návštěvníci festivalu shlédli u nás těžko dostupné filmy - s výjimkou filmu Wima Wenderse Pina 3D, který je přichystán do distribuce - o významných osobnostech tanečního světa, z nichž některé se již představily na naší scéně díky Tanci Praha. Byl mezi nimi např. belgický choreograf Alain Platel v dokumentu německé režisérky Brigitte Kramer o inscenaci Pitié natočený v Kinshase, film režiséra Dona Kenta SNY UPROSTŘED BABYLÓNU o choreografovi Sidi Larbim Cherkaouim, jehož představení Sutra patřilo k vrcholům letošního Tance Praha, nebo německá choreografka Sasha Waltz známá svým zájmem o mimořádné prostory.

Brigitte Kramer zachytila ve filmu DIALOG 09 významnou kulturní událost v Berlíně, taneční představení, které Sasha Waltz připravila u příležitosti znovuotevření berlínského Nového Muzea (Neues Museum) v roce 2009.
Jedná se o klasicistní budovu vystavěnou v roce 1855 a těžce poškozenou za náletů v roce 1943. Nachází se ve východní části Berlína a bývalá východoněmecká vláda měla v úmyslu ji zbourat, avšak díky politickým změnám to již nestihla. Muzeum chátralo téměř 70 let, na schodišti rostly stromy a kolem se povalovaly válečné trosky. Za nového režimu bylo rozhodnuto muzeum zachránit a přemístit tam egyptské sbírky. Finanční prostředky byly nashromážděn díky různým neziskovým organizacím a berlínskému Senátu. Projekt rozsáhlé rekonstrukce byl svěřen prominentnímu anglickému architektovi Davidu Chepperfieldovi. V roce 2009 byla obnova komplexu o rozloze 40 000 čtverečních metrů ukončena a ještě než tam byly nastěhovány exponáty, prosadila Sasha Waltz svůj projekt oživit zatím prázdné sály tancem a hudbou.
Společně se 70 tanečníky, hudebníky a zpěváky zde zinscenovala Wanderchoreographie - "putovní choreografii", kdy tanečníci procházejí různými místnostmi a diváci je následují, s příznačným názvem Dialog 09 - dialog současného tance a hudby a klasicistické architektury. Jednotlivé sekvence inscenace byly vytvářeny podle stylu a atmosféry místa, kde se odehrávaly. Po monumentálním schodišti se pohybují důstojně "egyptské kněžky", v centrální hale "tanec dervišů", v temných zákoutích se kdosi pokouší osvobodit z pout, v chodbě s mozaikami z doby třetí říše se tanečníci střetávají a napadají v soubojích. Choreografka využívá architektonické články- pod řeckým vlysem na úzké rampě téměř tři metry nad podlahou rozvíjejí a variují tančící mytologické scény, tanečnice pobíhají a otáčí se na úzkém zábradlí schodiště, skrývají se a tančí kolem sloupů, "kráčí" po stěně. Režisérka střídá detaily s celkovými záběry, nakládá s prostorem podobně jako choreografka ale její možnosti jsou nesrovnatelné. Každý záběr je samostatným obrazem velkolepých skvostně zrenovovaných síní a sálů muzea a není jisté, čemu věnovat víc pozornosti, zda tanci, prostoru nebo hudbě. Velice působivé je barevnost - nejen skutečné barvy stěn, stropů a podlah v okrových odstínech, ale i jejich proměny ve světle a stínu, barvy kostýmů účinkujících a v závěru i barevný proud diváků.
Choreografie Sashy Waltz byla uváděna po pět večerů a přilákala do muzea vedle oficiálních hostů více než tisíc diváků. Brigitta Kramer, která se osobně zúčastnila projekce v kině Světozor, přibližuje v dokumentu taneční inscenaci a novou podobu Neues Museum takovým způsobem, že k celkovému dojmu chybí snad jen zážitek následování interpretů. Díky filmařským kvalitám se jí podařilo povýšit zaznamenávání tanečního umění na svébytné umělecké dílo.