zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Marek Holý – dvojnásobný Romeo

Marek Holý

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Herec Marek Holý je jednou z hvězd pražského Divadla Na Fidlovačce. Rád se ale vrací do Ostravy, kde před třinácti letech jako čerstvý absolvent brněnské Konzervatoře začínal – jako Romeo v Shakespearově Romeovi a Julii. V roce 2010 jej oslovila ostravská produkce PaS de Theatre, aby si Romea zahrál znovu v rámci Letních shakespearovských slavností. Už druhým rokem tuto inscenaci mohli vidět i pražští diváci na Nejvyšším purkrabství Pražského hradu.

  • Romeo byla vaše první role, dnes jste se k ní znovu vrátil. Dají se ti dva Romeové srovnávat?
    Jsou to dvě odlišné inscenace, tu někdejší režíroval Juraj Deák, tu dnešní Pavel Šimák. Rozdíl je i v tom, že ta první se odehrávala v kamenném divadle Jiřího Myrona a tuhle hrajeme venku. I když si ty dvě inscenaci nejsou moc podobné, ti dva kluci – osmnáctiletý a třicetiletý - si v něčem podobní jsou, i když ten dnešní je přece jen trošku vyzrálejší. Na druhou stranu, moje dnešní Julie není tak úplně naivní, ale je to spíše taková punková holka.
    Nicméně, v obou pojetích jsme se snažili, aby to bylo blízké mladým lidem. Aby jim přišlo co nejvíc normální, že jsou to dva lidi, kteří se do sebe zamilujou navzdory všemu a všem.
  • Máte zkušenost ještě s dalšími shakespearovskými rolemi?
    V Ostravě jsem ještě hrál Horatia v Hamletovi (tím byl Honza Hájek), na Fidlovačce jsem měl malou roli v Jak se vám líbí. A ostravská produkce mě před dvěma lety přizvala také do inscenace Komedie omylů, kde jsem hrál jednoho z Antifolů.
  • Když jste přešel z Národního divadla moravskoslezského v Ostravě na pražskou Fidlovačku, musel to být pro vás dost rozdíl. Znám vás především z muzikálových produkcí jako Divotvorný hrnec, Hvězdy na vrbě nebo Balada pro banditu. Vyhovuje vám takový repertoár?
    Já mám muzikál jako žánr moc rád. Ale musím říci, že Fidlovačka se v posledních letech docela dost posunula. Už nedělá jen konverzační komedie a muzikály. Snažíme se cílit na diváka, který se nejde do divadla jen pobavit, ale také si zapřemýšlet. Což dokazují premiéry jako Čechovovy Tři sestry, Sidonův Shapira nebo Stvoření světa Arthura Millera. Myslím, že Fidlovačka v tomhle udělala velký kus práce a jsem za to strašně moc rád.
  • Na Fidlovačce tedy máte velký rozsah rolí, jaké postavy vás baví?
    Víte, já jsem zjistil, že mnohem důležitější než konkrétní role je pro mě kolektiv, který inscenaci vytváří. Takže, když je dobrý kolektiv a režisér, je mi v podstatě jedno, co je to za postavu. Ale jako většina herců si rád zahraju ty zlejší charaktery.
  • V Romeovi a Julii občas máte dost fyzicky náročné scény. Udržujete si nějak kondičku?
    Kdysi jsem sportoval, hrál jsem fotbal a tenis, ale dnes jsem už na to línej. Nicméně, teď jsem vážně začal uvažovat o tom, že budu něco muset začít dělat. Protože, jak tam skáču, bolí kolena, což se dříve nestávalo.
  • Kolik představení hrajete v sezóně měsíčně?
    Teď jich mám v průměru kolem 15, ale bývalo to i víc.
  • Nevadí vám, že vám to hraní kazí prázdniny?
    Vůbec ne, a to ze dvou důvodů. Jeden je hezčí, druhý praktický. Ten hezčí je, že se strašně rád vracím do Ostravy, protože to bylo moje první angažmá a mám tam kamarády. Není to ani tak ze sentimentality, ale proto, že mám ty lidi hrozně rád a mám možnost poznat i tu mladší generaci, kterou jsem tam už nezažil. Takže díky Vláďovi Polákovi a Peťovi Sýkorovi, že se můžu vracet! Ta druhá věc je taková, že bohužel i přes léto musím platit složenky. Ani v divadle nemám stálý plat, ale jsem placen od představení. Nicméně, tenhle praktický důvod je o hodně menší než ten první!
  • Budete mít vůbec dovolenou?
    Ano, pojedeme s rodinou do Jeseníků, a potom jen se ženou bez dětí do Slovenského ráje.
  • Co vás čeká v nové sezóně na Fidlovačce?
    V září budeme mít premiéru Feydeauovy komedie Proutník pod pantoflem, kterou režíruje Tomáš Töpfer. V červnu jsme měli veřejnou generálku, a v září bude premiéra. Je to klasická konverzačka, doufám, že se nám to povedlo a diváci budou spokojení. Potom se začne zkoušet My Fair Lady v režii Juraje Deáka, kde hraju Freddyho. Co bude dál, to se ještě neví.
  • Ve spolupráci s režiséry máte raději, přísné vedení nebo raději volnost?
    Jsem rád, když režisér ví, co chce a dává mi v podstatě jasné úkoly. Nicméně, nemělo by to být tak, aby po mně striktně vyžadoval jednu věc a jiná cesta neexistovala. Vyhovuje mi, když mě režisér jasně vede a já se v té jeho představě můžu volně pohybovat.
  • Někteří herci na Fidlovačce mají režijní ambice. Co vy?
    Mně by to lákalo, ale vím, že to na to nemám, a proto se do toho nehrnu. Osobně si myslím, že je strašně těžké ustát přerod herce v režiséra, zvlášť před vlastními kolegy.
  • Prozraďte, zda máte nějaké koníčky mimo divadlo?
    Jsou to ryby, rybaření, ale moc času na to není.
  • Pochlubte se největším úlovkem...
    Největší úlovek byl kapr - asi 67 nebo 57 cm. Nebo to bylo 107 (smích)? Abych nekecal...
  • 8.8.2011 18:07:42 Jana Soprová | rubrika - Rozhovory

    Časopis 18 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Festival Setkání Stretnutie 2024

    Články v rubrice - Rozhovory

    Patrik Lančarič: Zlín už ke mně přirostl

    Patrik Lančarič

    Setkání s Patrikem Lančaričem, uměleckým šéfem činohry Městského divadla Zlín, nebylo náhodné. Portál Scena.cz ...celý článek



    Časopis 18 - sekce

    HUDBA

    Pet Shop Boys: Nonetheless

    Přebal alba

    Legenda taneční a elektropopové hudby. Britské duo Pet Shop Boys proslulo už koncem osmdesátých let, kdy vydal celý článek

    další články...

    LITERATURA/UMĚNÍ

    Filmové tipy 18. týden

    Po strništi bos

    Po strništi bos
    Hořká komedie o válečných letech strávených na malém městě. Pražská rodina Součkových se mu celý článek

    další články...