Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

S Milanem Strotzerem o 80. jubilejním Jiráskově Hronově

autor: archiv

Přelom července a srpna je každoročně ve znamení svátku (nejen) amatérských divadelníků. Stovky se jich sjíždějí do malého městečka ve východních Čechách, do rodiště Aloise Jiráska – do HRONOVA. Právě tady před 80 lety vznikl celostátní festival amatérského divadla, který přežil nejrůznější společenské a historické otřesy. Samozřejmě, že za ta léta prošel mnoha proměnami, ale amatérští i profesionální divadelníci se sem sjíždějí stále. Divadlo se tu hraje, hodnotí, diskutuje se o něm a v intenzivních seminářích se trénují nejrůznější discipliny spojené s divadlem. Dr. Milan Strotzer z pražské organizace NIPOS-ARTAMA spjat s festivalem jako organizátor již několik desítek let. A právě tímto jubilejním ročníkem se rozhodl s festivalem symbolicky rozloučit.

Festival amatérského divadla Jiráskův Hronov slavní v letošním roce 80. výročí svého vzniku. Je pravda, že je nejstarším festivalem tohoto typu v Evropě, a možná i na světě?
Je pravda, že v pořádání celostátní přehlídky amatérského divadla drží Jiráskův Hronov evropský primát, stejně tak v tom, že se přehlídka konala kontinuálně každoročně, a to i v období německé okupace. Patrně je to i primát světový. Vyzvali jsme prostřednictvím internetu, ať se přihlásí ten, kdo by ho překonal, nebo nám kdokoliv oznámil, že o takovém festivalu ví, ale nikdo se neozval. Trošku se ale přetahujeme se slovenskými kolegy, kteří tvrdí, že starší je Scénická žatva v Martině. Je pravda, že ta je letos označována jako 88. ročník. Přehlídková tradice zde však není bez přerušení, mnoho ročníků nemělo dimenzi celostátní nebo alespoň zemské přehlídky, tu festival získal de facto až po rozdělení Československa, takže si bezostyšně trváme na tom, že Jiráskův Hronov má coby celostátní přehlídka tradici nejdelší.

Můžete říci pár slov k historii festivalu?
O historii festivalu by se mohlÿ psát knihy, a také se toho dost napsalo. Zmíním jen tolik, že již ve dvacátých letech minulého století bylo české ochotnické divadlo na takové úrovni, že přímo pociťovalo potřebu celostátní přehlídky, která by přispěla ke kultivaci tisícovek souborů v zemi. Vznik Jiráskova Hronova byl jen vyústěním nazrálé potřeby. Traduje se, že Max Lederer, který byl velice aktivním organizátorem ochotnického dění v Jiráskově rodném kraji a úzce spolupracoval s Ústřední Maticí divadelních ochotníků československých, při příležitosti slavnostního otevření budovy Jiráskova divadla v roce 1930, prohlásil, že hronovská moderní divadelní budova patří všem ochotníkům v zemi, neboť přispěli na její stavbu. Odtud byl již jen krůček k návrhu, aby se každoročně pořádaly Jiráskovy Hronovy jako festival českých a slovenských ochotníků, aby se ve spojení s Jiráskovým jménem stal Hronov Mekkou českých a slovenských ochotníků. I stalo se. První ročník se uskutečnil už v srpnu 1931, hráli se tehdy jen Jiráskovy hry. V dalších ročnících se dramaturgie přehlídky neustále rozšiřovala, přehlídka se vyvíjela spolu s proměnami politickými a celospolečenskými až po dnešní podobu mezidruhového festivalu se zahraniční účastí.

Kdy se letošní festival odehraje – a pro koho je určen?
Bude se hrát od pátku 30. července do soboty 7. srpna. Festival je příležitostí k setkání amatérských divadelních souborů z nejrůznějších druhů a oblastí divadla, k předvedení výsledků jejich práce, a také k jejich odborné reflexi. Nejde však jen o hrající soubory, do Hronova se sjíždí aktivní divadelníci a také milovníci divadla, neboť tu mají možnost vidět vskutku barvitý výběr toho nejzajímavějšího, co se urodilo v minulé divadelní sezoně. Jiráskův Hronov má také mohutnou vzdělávací část, za divadelním poznáním a získáním dovedností přijíždí každoročně do plus minus půldruhé desítky devítidenních tematických seminářů a dílen kolem tří set zájemců.

Odkud se soubory, prezentované na Hronově, vybírají , resp. jaká jsou kritéria výběru?
To by bylo na dlouhé povídání. Jen stručně: přehlídka je výběrovou, předchází ji celostátní přehlídky v různých druzích a oblastech divadla a těm zase přehlídky krajské. Takže, když se chce na Hronově předvést např. činoherní soubor, musí se zúčastnit krajské přehlídky a postoupit na celostátní Divadelní Děčín a odtud teprve, je-li nominován či doporučen, vede cesta k Hronovu. Výběr zahraničních souborů je svěřen nevládní organizaci AITA/IATA. Je to ale složitější, kdo by měl zájem o detaily, ať pohlédne na propozice festivalu např. na www.amaterskascena.cz. A kritéria? Jde o to, vybrat pokud možno druhově, žánrově etc. rozmanité inscenace, které mají svou nepochybnou kvalitu, ale především mohou inspirovat. Nejde až tak o vycizelované inscenace, které opakují konvenční inscenační postupy a staví na dramaturgických tutovkách. Ceněny jsou autorský podíl a to, co je amatérskému divadlu nejvlastnější, totiž nezávisle a bez ohledu na ekonomické a jakékoli jiné zřetele reflektovat svět, v kterém žijeme, nejlépe pak předjímat, kam se to řítíme, varovat, i když víme, že to divadlo nezvrátí.

Kolik inscenací se na JH letos objeví?
Inscenací by mělo být, či lépe řečeno mohlo být – mluvím o hlavním programu – dvacet čtyři, respektive může jich být i více, pokud se spojí menší útvary do jednoho představení. Přesnější je tedy hovořit o programových blocích. Je to stanoveno festivalovým výborem Jiráskova Hronova, potažmo propozicemi toho kterého ročníku festivalu. Představení však bude více, neboť se každá inscenace hraje nejméně dvakrát, v prostorách s menším počtem míst v hledištích se musí hrát třikrát, čtyřikrát, šestkrát, osmkrát, ale také vícekrát. V posledních letech bývá představení kolem stovky. A to není ještě všechno, vedle hlavního je tu je i tzv. doprovodný program s dalšími divadelními kusy hranými obyčejně pod širým nebem.

Tento slavnostní ročník více mezinárodní než ty předchozí. Které soubory ze zahraničí by se měly představit?
Ano, letos se bude Jiráskův Hronov konat jako VI. Festival evropského amatérského divadla z iniciativy Středoevropského komitétu nevládní mezinárodní organizace AITA/IATA a současně jako celostátní mezidruhová přehlídka amatérského divadla ČR. Z širšího záběru byly pro účast na hronovském festivalu vybrány soubory z Německa, Slovenska, maďarské menšiny žijící na Slovensku, z Holandska, Izraele, Norska, Ruska a Makedonie. Bohužel, dvě posledně jmenované země nebudou zastoupeny, neboť mám čerstvé zprávy o tom, že se jim nepodařilo získat prostředky na dopravu. Mrzí nás to, ale ani hronovský festival nemá finančních prostředků nazbyt, natož aby si mohl dovolit dělat granda a cestu jim zaplatit. Pro zajímavost, Izraelci přijedou s hrou Pavla Kohouta Taková láska.

Na festival přijíždějí pravidelní účastníci, kteří se účastní kursů a diskusí. Je možné, aby sem přijeli diváci tzv. na blind podívat se třeba na jeden či dva dny?
Vedle těch, co se přihlásily do tematických seminářů a dílen, a je jich letos opět požehnaně, ještě jsme neučinili stop stav a máme bezmála 350 přihlášených, může přijet kdokoliv kdykoliv. Nemůže se zúčastnit oněch uzavřených tematických seminářů a dílen, ale jsou tu příležitosti otevřené všem návštěvníkům, a to tzv. Problémový club, Diskuzní klub, Rozborové semináře pro tuzemské i zahraniční účastníky. Přehlídka má navíc bohatý doprovodný program divadelního i mimodivadelního zaměření. Informace o možnostech ubytování a objednání vstupenek lze nalézt na www.mestohronov.cz nebo na www.amaterskascena.cz nebo na www.artama.cz. Divadelníci pak na stránkách časopisu Amatérská scéna, který vychází 8. července. Lze přijet i na blint, ale bývá dost plno, takže je jistější objednat si ubytování i vstupenky předem. Bývá často zcela vyprodáno již dopředu a sehnat postel taky není vždycky na místě jednoduché.

Kde budou k dispozici konkrétní informace, co a kdy bude na festivalu k vidění?
Uvidíme mj. soubor Jana Honsy z Karolinky s hrou Martina Františáka Nevěsta, pražský Ty-já-tr s Dürrenmattovým Frankem pátým a s Pohádkami do kapsy, soubor Frei Körper Kultur v produkci nazvané Wir tanzen konzentriert!, dětský divadelní soubor Hladká vrtule 3. ZŠ ze Slaného v představení Božka aneb Jak to možná nebylo?, soubor Kusy lidí ZUŠ Žerotín Olomouc v inscenaci s použitím textů skupi Mňága a Žďorp nazvané Lidé jsou spokojeni ad. A vzhledem k mezinárodnímu charakteru letošního ročníku festivalu také již jmenované zahraniční soubory.

26.7.2010 22:07:52 Jana Soprová | rubrika - Rozhovory

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

Festivaly (1), Recenze (3), Z éteru (2), Ze zlaté kapličky (1), Zveme ... (7)

reklama