Scéna.cz 

Moliére 25. května 2002 na ČT 2

Tato Moliérova hra patří k nejslavnějším ve světovém dramatickém repertoáru. Promlouvá po staletí k divákům tak, jako by byla napsána právě v jejich době. Společenská přetvářka, lež, která je vydávána za pravdu a bezpráví, které nikoho nezajímá, jsou totiž témata, která bohužel nic neztratila na aktuálnosti. V roce 1987 o nich Dona Juana hrál režisér Vladimír Strnisko s Milanem Lasicou, Mariánem Labudou, Zorou Kolínskou a dalšími vynikajícími herci ve Štúdiu S Nové scény v Bratislavě. Po patnácti letech je stejně apelativní a strhující jako tenkrát.

Moliere ve své tragikokmedii zpracovává známou juanovskou legendu o potrestaném bezbožníkovi, který je svůdcem žen a popiratelem Boha. Jeho novum je však krutá satira na poměry, které svým pokrytectvím vyvolávají schizofrenii chování soukromého a společenského, postojů osobních a těch, které je potřebí zachovávat ve společnosti. A z těch se dá těžit. Ty pak umožňují otevřenou bezbožnost a bezskrupulóznost Juanovu. Ví, že se mu nemůže nic stát. Molierův Juan není tedy už jen rouhačem jako ve staré legendě, ani obětí vášní jako u Tirsa de Moliny, ale moderní démon, který zároveň trpí, a proto své svědomí zahlušuje. Vladimír Strnisko obsazením Milana Lasici v roce 1987 toto téma Molierovy hry ještě podtrhl. Lasicův starý Juan je daleko filozofičtější a satiričtější než by kdy mohl být mladý představitel této role.