zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Josef Svoboda, scénograf

Josef Svoboda (Foto archiv ČT)

  

V cyklu unikátních rozhovorů s významnými osobnostmi kultury starého kontinentu - Evropané - reprezentuje české umění jedna z nejvýraznějších osobností našeho i světového jevištního výtvarnictví a výstavnictví 2. poloviny 20. století - architekt a dlouholetý umělecký šéf Laterny magiky Josef Svoboda. Tento divadelní mág, čaroděj scény, jak jej charakterizuje Roland Petit, v interview s Jiřím Žákem vzpomíná na životní příležitosti, díky nimž pochopil, co divadlo opravdu je, a hlavně, čím by mohlo být. Rovněž přiznává, že tajemství divadelního prostoru jde těžko prozradit, lze se však do něj zamilovat, porozumět a podřídit se mu, vést s ním dialog. Vysílání: 08.03., 20.00 hod., ČT2, Opakování: 11.03. ČT1 a 13.03.ČT2

Prof. Josef Svoboda vystudoval architekturu, tento obor také sám přednášel na tuzemských (od roku 1969 profesorem na VŠUP, ateliér užité architektury) i zahraničních univerzitách. V letech 1946 - 1948 byl šéfem výpravy Velké opery 5. května, od roku 1948 členem Národního divadla, po dvě desetiletí působil jako jeho hlavní výtvarník a šéf uměleckotechnického provozu ND. V roce 1958 se stal spoluautorem Laterny magiky (s režisérem A. Radokem) - její polyscénický tvar (kombinace živého divadla s filmem) představoval v době svého vzniku zcela originální jevištní útvar ve světovém měřítku. Od roku 1973 zde působí jako umělecký šéf (letos jej ministr kultury jmenoval do této funkce doživotně).
Josef Svoboda spolupracoval s předními českými režiséry - V. Kašlíkem, A. Radokem, O. Krejčou, M. Macháčkem, E. Schormem a dalšími, vůbec měl štěstí na talenty kolem divadla po celém světě, jako byli G. Friedrich, F. Quadri, R. Petit, A. Delcampe, P. Brook, L. Olivier a jiní. Na význačných domácích i zahraničních scénách vytvořil více než 700 scénografií. Dokázal jimi, do jaké míry se scénografie může stát dominantní a sjednocující součástí dramatického děje. V každé inscenaci hledal nové prostředky pro optimální vyjádření smyslu hry. Udivující je i Svobodovo výtvarné usilování, které šlo ruku v ruce s rozšiřováním nových technologií (svícení, laser a různé technické materiály). Vždy se pokoušel nalézt prostor, který spolu s textem, hudbou, hereckým i tanečním projevem vytváří nebývalou harmonii.
Proslavil se i projektem uměleckého audiovizuálního systému Polyekran pro světovou výstavu Expo 58 v Bruselu.
Svobodově scénografii se dostalo a dostává pozornosti hodné jeho významu - za řemeslnou dokonalost, sklon k experimentování a nalézání geniálních řešení, myšlenkovou průbojnost a moderně cítěnou estetičnost v divadelním umění získal řadu domácích i zahraničních ocenění.

4.3.2002 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Z éteru

Divadelní tipy 19. týden

Gérard Depardieu (Cyrano z Bergeraku)

Světák Jan Libíček
Jaký byl ve skutečnosti veselý tlouštík českého filmu? Dokumentem připomínáme náhlý odch ...celý článek


Divadelní tipy 18. týden

Spálená 16 (Studio Ypsilon)

Jári
Policejní rada Vacátko z legendárního seriálu Hříšní lidé Města pražského, herec Jaroslav Marvan, od j ...celý článek


Bouře hra Williama Shakespeara

Bouře

Bouře
Ctnost a šlechetnost je víc než msta. Britská filmová adaptace divadelní hry Williama Shakespeara (19 ...celý článek



Časopis 18 - sekce

HUDBA

Luboš Pospíšil má nový singl

Luboš Pospíšil

Po úspěšném albovém projektu Poesis Beat (2021) a loňských oslavách 40 let od prvního vydání dnes již legendár celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Film na motivy povídek Oty Pavla

Smrt krásných srnců

Smrt krásných srnců
Český film Karla Kachyni, od jehož narození minulý týden uplynulo 100 let, na motivy po celý článek

další články...