Scéna.cz 

Ladislav Pešek – 35 let od úmrtí

Moje první benefice
Na motivy vzpomínek herce Jindřicha Mošny. Velké sólo Ladislava Peška, od jehož úmrtí nedávno uplynulo 35 let, v mužských i ženských rolích (1972). Scénář Z. Hedbávný a J. Krejčík. Kamera P. Čech. Režie J. Krejčík. Režisér Jiří Krejčík a divadelní publicista a dramaturg Zdeněk Hedbávný v roce 1972 vytvořili pro televizi adaptaci vzpomínek jednoho z prvních významných českých herců Jindřicha Mošny s Ladislavem Peškem (od jehož úmrtí nedávno uplynulo 35 let) v hlavní – i všech ostatních rolích. Než se stal jedním z nejvýznamnějších komiků i herců charakterních rolí v Národním divadle, začínal Jindřich Mošna v divadle kočovném. Pro televizní zpracování si autoři vybrali hercovy těžké začátky, kdy se musel starat o holé živobytí.

Vymodlil si tehdy jako kandrdas – tedy začátečník – na řediteli tzv. benefici, což bylo představení, které náleželo významnému herci a jehož výtěžek mu měl patřit. Ředitel svolil, ale vymínil si, že honorář shrábne takřka celý. Mošna si jako představení vybral Zvoníka u Matky Boží a jeho část v originálních kulisách i kostýmech autoři představení inscenují před televizním divákem. Ostatně na výtvarné podobě se podílely tak výrazné osobnosti, jako je Jan Švankmajer a jeho žena Eva. Všechny postavy hraje Ladislav Pešek, který se s gustem převtěluje tu do Esmeraldy, tu do Quasimoda. Pešek, sám potomek kočovných herců, v těchto rolích jistě prožíval i část své rodinné historie.
Vysílání: 15.7., 09.10 hod., ČT3