Scéna.cz 

Sicilské nešpory o Velikonocích

Český rozhlas 3 - Vltava připravil v týdnu od 25. 3. do 31. 3. 2002 tyto hudební zajímavosti. Jednak v úterý 26. 3. 19.30 Abonentní koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu a dále v sobotu 30. 3. od 19.00 operní večer Giuseppe Verdi - Sicilské nešpory.
Další z abonentních koncertů Symfonického orchestru Českého rozhlasu přinese několik pozoruhodných titulů. Geniální samorost Modest Petrovič Musorgskij vytvořil kromě operních a vokálních děl jen nemnoho čistě instrumentálních kompozic. Jednou z nich je symfonická fantazie Noc na Lysé hoře zhudebňující rej satanských sil a následné ranní uklidnění. Po této ryze programní hudbě zazní dva opusy vzniklé v téže době, avšak postavené na zcela jiné estetice: na čistě abstraktní hudební řeči. Houslový koncert Johannesa Brahmse přednesený známým houslistou Viktorem Treťjakovem doplní méně známá Tragická předehra téhož autora. Závěr koncertu bude patřit novince, v premiéře zazní Symfonie Ilji Hurníka. Tento autor známý svým vytříbeným slohem nás bezpochyby zaujme novým dílem shrnujícího charakteru.
Koncert řídí slovenský dirigent Bystrík Režucha. Stanice Český rozhlas 3 - Vltava přenáší koncert konaný v Dvořákově síni pražského Rudolfina v přímém přenosu v úterý 26. března od 19.30 hodin.

Na pondělí velikonoční vypuklo 30. března 1282 v Palermu povstání proti francouzskému panství Karla z Anjou, krále neapolsko-sicilského, které dostalo název Sicilské nešpory“. Hnutí se rychle rozšířilo po celém ostrově, v důsledku čehož místní vladař Karel z Anjou, mladší bratr francouzského krále Ludvíka IX. Svatého, Sicílii ztratil, a to ve prospěch aragonského krále Petra III. Velikého, jehož sicilští povstalci povolali na pomoc.
Verdiho opera Sicilské nešpory je úzce spjata s touto historickou událostí. Připomíná masakr zhruba dvou tisíců Francouzů, příslušníků okupační armády, kteří byli zmíněného data před 720 roky pobiti sicilskými rebely. Podnětem k napsání Sicilských nešpor nebyla kupodivu objednávka žádné tehdejší italské zpěvoherní scény, ale výzva vyšla přímo s Velké pařížské opery, s níž Giuseppe Verdi podepsal smlouvu na prahu své čtyřicítky, v roce 1852. Operu na libreto tehdejšího velice módního francouzského dramatika Eugena Scriba připravoval Verdi ke Světové výstavě v Paříži, která se měla konat na rozhraní let 1854-55, ale práce pokračovala tak těžce, že se premiéra uskutečnila až 13. června 1855.
Námět sám byl prý Verdimu sympatický, ale přišel do doby, kdy připomínka francouzské nadvlády nad Sicílií a vzpoury proti Francouzům působily v Paříži spíše jako politická provokace, než projev spřátelení Francie a Itálie. Její revoluční příběh způsobil také vrásky na čele italských cenzorů a v prvním provedení ve skladatelově mateřštině v roce 1861 byla vypuštěna řada scén.
Nahrávka firmy EMI, kterou bude stanice Český rozhlas 3 - Vltava vysílat na Bílou sobotu, 30. března od 19.00 hodin, je záznamem živých představení z milánské Scaly, kdy na přelomu let 1989 a 1990 provedl toto hudební drama o pěti dějstvích šéfdirigent Riccardo Muti společně s mezinárodním hvězdným pěveckým obsazením v čele s Cheryl Studerovou, Chrisem Merrittem, Giorgiem Zancanarem a Ferucciem Furlanettem.