Scéna.cz 

Literární tipy 14. týden

Ivanhoe
Nejslavnější rytířský příběh všech dob. Americký výpravný film podle předlohy Waltera Scotta s Robertem Taylorem a Elizabeth Taylorovou v hlavních rolích (1952). Dále hrají: J. Fontaineová, G. Sanders, R. Douglas, F. Currie, F. Aylmer a další. Režie Richard Thorpe. Anglie se na konci 12. století zmítala v neklidných časech. Král Richard I. Lví srdce se do Anglie z třetí křížové výpravy nevrátil, a skončil v zajetí v Rakousku. Na anglický trůn mezitím usedl jeho bratr princ Jan (G. Rolfe), to jen na ostrově vyostřilo spory mezi normanskou šlechtou věrnou Janovi a saskými příznivci krále. Na své cestě z křížové výpravy je i saský rytíř Wilfred z Ivanhoe (R. Taylor), jenž na hradě svého otce (F. Currie), kde sídlí i jeho milovaná Rowena (J. Fontaineová), hledá pomoc k vykoupení Richarda ze zajetí. Náhoda jej svede dohromady se starým židem Izákem (F. Aylmer) a jeho dcerou Rebeccou (E. Taylorová), kteří mu pomohou se sháněním potřebných peněz a také jej připraví na nadcházející rytířský turnaj. Bez porážky normanské šlechty by totiž byla všechna snaha o vykoupení zcela marná. Jan se Ivanhoea v přestrojení za neznámého černého rytíře obává a hodlá vzpurného rytíře potrestat...
Vysílání: 31.3., 20.00 hod., ČT2

Romeo, Julie a tma
Příběh lásky dospívajícího chlapce a židovské dívky v době heydrichiády. Televizní přepis stejnojmenné novely Jana Otčenáška (1997). Hrají: B. Seidlová, T. Masopust, S. Zindulka, E. Černá, V. Postránecký, J. Strach, O. Navrátil a další. Scénář P. Zikmund. Kamera V. Holomek. Režie K. Smyczek, který právě dnes slaví 75. narozeniny. Televizní zpracování známé novely Jana Otčenáška vypráví příběh lásky dospívajícího chlapce a židovské dívky uprostřed války, v čase heydrichiády. Na začátku je náhodné setkání dvou mladých lidí. Ester (B. Seidlová) má odjet do Terezína a Pavel (T. Masopust) jí poskytuje azyl v malé místnosti u krejčovské dílny svého otce (S. Zindulka). Azyl bez vědomí rodičů. Mezi dívkou a budoucím maturantem se rozvíjí láska, ale i stále silnější pocit zodpovědnosti za riziko, které v době platného stanného práva všichni podstupují. Malá místnůstka se stává jakýmsi existenciálním ostrovem, na kterém se prověřují základní lidské hodnoty – láska, smrt, věrnost i zrada. Komorní drama, soustředěné na nejbližší vztahy a účinné svou naléhavostí, s pozoruhodnými hereckými výkony především šestnáctileté Barbory Seidlové, režíroval Karel Smyczek.
Vysílání: 31.3., 21.50 hod., ČT2

Giacomo Girolamo Casanova
Zajímavé, ale prakticky neznámé historické skutečnosti o životě legendárního dobrodruha, jenž našel místo posledního odpočinku na severu Čech a od jehož narození včera uplynulo 300 let (2012). Režie M. Kučera. Giacomo Girolamo Casanova (*2. 4. 1725 – †4. 6. 1798) studoval v kněžském semináři a vystudoval i práva na univerzitě v Padově. Svým dobrodružným životem, v němž jeho akční radius zahrnul prakticky celou Evropu, si vysloužil řadu přídomků: kněz, spisovatel, intrikán, duelant (v souboji na pistole těžce postřelil polského hraběte Branického), svůdce žen, špion, diplomat. Až do 19. století byla evropským bestsellerem jeho autobiografie "Historie mého života", v níž o svých životních peripetiích psal s dosud nevídanou otevřeností. Na sklonku života přijal místo knihovníka u hraběte Josefa Karla Eusebia z Valdštejna na jeho zámku v Duchcově. Toto místo již neopustil. Byl pohřben na místním hřbitově, který však je již zrušen, a přesné umístění Casanovova hrobu tak zůstává neznámé.
Vysílání: 03.4., 11.05 hod., ČT2
Opakování: 08.4., ČT2

Zfilmovaná tajemství Čapkovy Strže
Letní sídlo Karla Čapka bylo svědkem mnoha setkání spisovatelů, politiků i filmových hvězd. Prozrazují to i dosud nezveřejněné filmové záběry. Právě ty tvoří základ dokumentu Ondřeje Kepky (2023). Památník Karla Čapka sídlí v domě nedaleko Dobříše, který si jako letní byt vybral Karel Čapek se svou ženou Olgou Scheinpflugovou. Dokument připomene význam místa i osobnosti, které se tu setkávaly. Tehdejší atmosféru dokreslí nedávno objevené filmové záběry, které podrobně prozkoumají režisér dokumentu Ondřej Kepka a současný ředitel památníku Karla Čapka Zdeněk Vacek. Zajímat je bude i osud jejich autora – Čapkova lékaře a přítele MUDr. Leopolda Firta. Zároveň na základě dobových i současných záběrů ukážeme, jak se Strž v průběhu let změnila.
Vysílání: 06.4., 11.45 hod., ČT2

Josef Topol
Dramatik, básník a překladatel, který spoluzakládal legendární Divadlo za branou. Dokumentem B. Rychlíka (2000), v němž Topolův život a tvorbu společně s ním bilancují i jeho přátelé a synové, připomínáme 90. výročí dramatikova narození. Režisér Břetislav Rychlík se společně s Přemyslem Rutem pokusili nahlédnout na tvorbu dramatika, básníka a překladatele Josefa Topola (*1. 4. 1935 – †15. 6. 2015). Jeho jednotlivá díla se od sebe liší natolik, že se zdá, jako by je psali různí autoři. Tahle autorova unikavost má ovšem výhodu dnes zvláště cennou: staví do popředí dílo jako svébytný tvar, nikoli jako "autorskou sebevýpověď". Za všechny jmenujme jeho tvůrčí počiny Konec masopustu, Kočka na kolejích, Slavík k večeři, Hodina lásky, Sbohem Sokrate. Jako dramaturg a autor spoluutvářel pozoruhodnou éru Divadla za branou, které padlo za oběť normalizace, stejně jako Topolova možnost uvádět svá díla na jevišti. Po podpisu Charty 77 byl odkázán na dělnické profese. V roce 1989 se však podařilo prosadit do repertoáru Divadla na Vinohradech jeho hru Hlasy ptáků, jež již byla spjatá s tématem životního účtování. Za svým nelehkým osudem se v dokumentu ohlíží autor sám a svým vyprávěním jej doplňují jeho blízcí spolupracovníci Jiří Kuběna, Karel Kraus, Otomar Krejča, Václav Havel, Marie Tomášová a synové Jáchym a Filip Topolovi.
Vysílání: 02.4., 22.05 hod., ČT art

Ve stínu železné opony
Oblast kolem hranic, zejména hranic se západním Německem, nebyla zrovna ideální pro vytváření alternativní kulturní scény. Přesto se i tady narodily tak výjimečné kapely jako třeba Aktual. Dokumentární cyklus o lidech, kteří měli odvahu být svobodní i v době nesvobody (2015). Režie B. Rychlík. Oblast kolem hranic, zejména hranic se západním Německem, nebyla zrovna ideální pro vytváření alternativní kulturní scény. Celé hraniční pásmo střežili velmi pozorně příslušníci pohraniční stráže, každý nově příchozí byl okamžitě zaznamenán a bylo obtížné tu cokoliv podnikat. O to byla radost z jakékoliv povedené akce undergroundu větší. Jistým centrem kultury se paradoxně stala i místní čistička odpadních vod, zvaná též "sračkárna", což byl jediný podnik široko daleko, který byl ochotný zaměstnávat "nepohodlné živly". Tady našla své zázemí třeba kapela Patologický orchestr města Mariánských Lázní se sólistou Eukalyptem Fošnou Křížalou (název delší než koncerty samy), se kterou vystupoval i Jiří Svině Fiala. Jiným takovým klíčovým bodem byl statek Dana Mráze, jehož manželka s dětmi emigrovala. Mráz se rozhodl, že už nemá co ztratit a otevřel svůj dům přátelům – hudebníkům. Zvláštností "pohraničního" undergroundu byl fakt, že tu podzemní scéna vznikla o něco později a hudba tady přešla rovnou do punku.
Vysílání: 04.4., 22.40 hod., ČT art