Scéna.cz 

Výtvarné tipy 6. týden

Barokní srdce Evropy (5/11) - Kláštery
Výpravný seriál o barokní krajině a památkách z nezvyklých úhlů. Režie P. Krejčí (Premiéra). Dokumentární seriál o českém a moravském baroku na ploše jedenácti dílů představí nejen nejznámější barokní památky u nás, ale především méně známá místa, která jsou často ještě zajímavější, než slavné turistické cíle. Díky využití speciální natáčecí technologie diváci uvidí barokní krajinu doslova v pohybu. Komentářem provázejí Tatiana Dyková a Vojtěch Dyk. Kláštery provždy změnily tvář naší krajiny. Učinily nejdůležitější krok na cestě od divočiny ke kulturní, zemědělské krajině. Samy o sobě jsou v mnoha případech vrcholnou ukázkou barokního stavitelství. Barokní přestavba broumovského kláštera z něj učinila doslova památník baroka. Uvidíme, jak jeho členitá fasáda pracuje se světlem a stínem, jak je proměnlivá. Navštívíme několik dalších významných klášterů benediktinů, cisterciáků nebo premonstrátů, a zaměříme se na zajímavé detaily – například vnitřní točitá schodiště. V Podlažicích už sice klášter nenajdeme, ale to, co v něm vzniklo, a co je dnes jedinou jeho připomínkou, patří k nejvzácnějším lidským výtvorům světa: gigantická Ďáblova bible. Nahlédneme také do vzdálených koutů Evropy, abychom měli srovnání s jinou klášterní architekturou, a abychom viděli, odkud k nám různé řády přicházely.
Vysílání: 06.2., 21.20 hod., ČT2
Opakování: 09.2., ČT2., 10.2., ČT2

UMPRUM130
Dokumentární film o budově, v jejíchž ateliérech se již po více než 135 let pěstuje obdivuhodná symbióza umění a řemesla (2015). Režie J. Skalický, Neexistuje snad jediná oblast našeho života, do níž by nějak nezasahovala Vysoká škola uměleckoprůmyslová, neboli UMPRUM. Výrobky jejích absolventů nás obklopují ve dne i v noci, v práci, doma, ve veřejném prostoru. Nejen tam, kde umění čekáme a vnímáme, ale i tam, kde jsme si jej, jako třeba v designu každodenních předmětů, navykli přehlížet. Vydáme se po jejich stopách do míst, kde se zrodily první plány, nebo kde jim byl často poprvé vdechnut život. Instituce byla založena v roce 1885 jako Umělecko-průmyslová škola v Praze a ve své době byla jedinou státní uměleckou školou v Čechách. Jejím úkolem bylo "vychování v umění dovedných sil pro umělecký průmysl a vycvičení učitelských sil pro vyučování uměleckoprůmyslové a pro učitelství kreslení na školách středních“. Tak se začal příběh instituce, kde zpočátku učili třeba Josef Václav Myslbek nebo Jakub Schikaneder a jíž absolvovali takové osobnosti, jakými byli Josef Čapek, Jan Zrzavý, Václav Špála, Josef Gočár nebo Jiří Trnka. V pořadu tvůrci neshrnuli jen historii plnou zvučných jmen, ale představili především současnou tvář a renomé instituce. S kamerou navštívili jednotlivé ateliéry a kromě rozhovorů s jejich vedoucími zachytili i výsledky tvůrčí práce studentů nejen od nás, ale i ze zahraničí. Od založení školy letos uplynulo 135 let.
Vysílání: 07.2., 10.30 hod., ČT2

Deset století architektury: Rudolfinum
Když byl položen základní kámen ke stavbě Domu umělců, nikdo netušil, jak bouřlivý život tuto budovu čeká. Letos uplyne 135 let od jejího slavnostního otevření a je zde opět stánek hudby a výtvarného umění (1998). Scénář a režie P. Kaňka. Novorenesanční budova Rudolfina stojí na pozemku nazývaném Rejdiště. V roce 1873 odkoupila tento pozemek Česká spořitelna se záměrem vybudovat zde Dům umělců jako součást oslav padesátého výročí svého založení. Patronát nad stavbou převzal korunní princ Rudolf, po němž dostala stavba jméno. K soutěži na projekt byli vyzváni známí pražští architekti Ignác Ullmann, Antonín Barvitius, J. Zítek, J. Schulz a F. Beníšek i architekti z Vídně: A. Wieleman, O. Thienemann, G. Niemann, V. Lunche a Köchlin. Vítězové – J. Schulz a J. Zítek – předložili první plány roku 1875. Průčelí je obdobou požárem zničené Semperovy Opery v Drážďanech. Budova byla dokončena r. 1881, z r. 1884 pocházejí plastiky na atice a v témže roce byl zařízen koncertní sál a přilehlé prostory. Zahajovací koncert se konal téměř před 135 lety a to 7. února 1885 a téhož roku započala výstavní činnost ve vedlejší budově. Zásadními změnami prošel celý objekt při generální rekonstrukci v letech 1990–1992 podle návrhu Karla Pragera. Při ní došlo k částečnému odstranění některých dodatků (spojovací průchod), nově byly řešené prostory spojené s koncertním provozem a k původnímu účelu se navrátila severní výstavní část. Z původní výzdoby se bez přemaleb dochovaly nástěnné malby pouze v kupoli salonku v západním průčelí.
Vysílání: 07.2., 11.00 hod., ČT2

Tajnosti slavných obrazů: Paolo Veronese
"Svatba v Káni Galilejské" – monumentální dílo z šestnáctého století. Pátá kapitola z francouzského cyklu ARTE (Premiéra). V roce 1563 bylo Veronesovi pětatřicet let. Po patnácti měsících práce dokončil dílo s názvem "Svatba v Káni Galilejské" v refektáři benediktinského kláštera San Giorgio Maggiore. Ten stál na malém ostrově naproti Dóžecímu paláci. Monumentální malba zabírá téměř celou plochu stěny. Nemůžeme od ní odtrhnout oči. Vypadá jako pokračování místnosti, jako spojení s jasně modrým nebem. Ve spodní části obrazu je obrovské množství nádherně vybarvených postav, které hodují u velikého stolu. Co se skrývá mezi všemi těmi postavami a architektonickými prvky? Abychom to zjistili, musíme prozkoumat jednotlivé části obrazu, barvy a gesta. Proniknout do jeho tajemství a pochopit, co nám vypovídá o jedné době, o jednom městě a o jedné republice. Benediktinský klášter Saint Maggiore byl jedním z nejbohatších v Benátkách. Významní hosté, kteří přijížděli do Benátek – vyslanci, politici, princové – nejčastěji přebývali právě tam.
Vysílání: 03.2., 22.05 hod., ČT art
Opakování: 04.2., ČT art., 09.2., ČT art