Scéna.cz 

Kino art: Olověná doba a Láska z Khon Kaen

Olověná doba
Dvě sestry s odlišnými přístupy k životu – jedna novinářka a druhá teroristka. Německé drama inspirované životem sester Ensslinových (1981) Hrají: J. Lampeová, B. Sukowa, R. Vogler, D. Schadeová a další. Režie Margarethe von Trotta (V německém znění s titulky). Sestry Juliane a Marianne vyrůstaly v poválečném Německu, v tzv. olověné době. Jejich dospívání, ovlivněné striktní výchovou v evangelické rodině a stínem politické minulosti, vede každou odlišnou cestou. Obě se angažují ve studentském hnutí a sympatizují s ideály konce šedesátých let. Juliane se politicky angažuje, organizuje demonstrace a prosazuje názory jako novinářka. Naproti tomu Marianne odejde do teroristického podsvětí a jako jedinou možnost, jak změnit svět, vidí násilné akce. Když policie zatkne Marianne, stávají se Julianiny návštěvy za ní ve vězení možností, aby odloučené sestry znovu našly cestu k sobě. Režisérka Margarethe von Trotta, která náleží mezi zásadní tvůrce německé kinematografie a feministické autorky bez ohledu na státní příslušnost, ve svém filmu úzce vycházela z biografií sester Christiane a Gudrun Ensslinových. Zatímco Christiane své názory prosazovala coby novinářka a spoluzakladatelka ženského časopisu Emma, Gudrun se stala klíčovou osobností první generace radikálně levicové teroristické organizace RAF. Jak naznačuje název, von Trotta se chtěla zaměřit nikoli na zjitřenou dobu sedmdesátých let, kdy západním Německem zmítaly teroristické útoky RAF, ale naopak na kořeny, z nichž tato generace vyrostla a které formovaly její názory. Olověná doba měla premiéru na festivalu v Benátkách, kde získala šest ocenění včetně hlavního Zlatého lva, a následně získala ještě další zahraniční i domácí ocenění.
Vysílání: 26.11., 21.55 hod., ČT art

Láska z Khon Kaen
Podmanivě ozdravná cesta do světa snů a fantazie. Thajský koprodukční film (2015). Hrají: P. Widner, B. Lomnoi, J. Rueangram, P. Chaiburi a další. Režie Apichatpong Weerasethakul (v původním znění s titulky). V bývalé škole vznikla nemocnice pro vojáky trpící tajemnou spavou nemocí. Lékaři zkoušejí různé způsoby, včetně terapie barevným světlem, aby mužům ulevili od jejich nočních můr. Do nemocnice dochází také žena v domácnosti a dobrovolnice Jenjira a dohlíží na mladého vojáka Itta, za kterým nechodí žádní příbuzní. Jenjira objeví Ittův zápisník plný zvláštních poznámek a náčrtků. Co když existuje nějaké spojení mezi záhadným syndromem, kterým muži trpí, a mytickým starodávným místem, na kterém nemocnice stojí? Magie, uzdravování, milostná romance a sny jsou součástí Jenjiriny nenásilné cesty za hlubším poznáním sebe sama i světa, který ji obklopuje. Thajský režisér Apichatpong Weerasethakul je považován za jednoho z nejoriginálnějších tvůrců současné kinematografie. Za jeho šest předchozích celovečerních filmů, krátké filmy a instalace se mu dostalo širokého mezinárodního uznání a mnoha ocenění, včetně Zlaté palmy z Cannes v roce 2010 za snímek Strýček Búnmí. Tropická nemoc vyhrála Cenu poroty v Cannes v roce 2004 a film Slastně tvá získal cenu Un Certain Regard v Cannes v roce 2002. Snímek Světlo století (2006) byl v roce 2010 v několika anketách označen za jeden z nejlepších filmů uplynulé dekády. Jeho celovečerní debut Tajemný předmět o polednách (2000) byl nedávno restaurován díky World Cinema Foundation Martina Scorseseho. Láska z Khon Kaen, v níž opět režisér uplatnil svůj charakteristický styl magického asijského realismu, byla uvedena na festivalu v Cannes 2015 v soutěžní sekci Un Certain Regard. Jeho filmy, které jsou často lyrické a fascinujícím způsobem tajemné, mají nelineární vyprávění, do kterého vstupuje paměť, a které nenápadným způsobem evokují osobní, politické a společenské otázky. Apichatpong pracuje nezávisle na komerčním thajském filmovém průmyslu a se svou společností Kick the Machine Films, kterou založil v roce 1999 a ve které produkoval všechny své filmy, se věnuje propagaci experimentálního a nezávislého filmu. Vedle celovečerní tvorby se věnuje také videoartu. Mezi jeho instalace se řadí například multi-screen projekt Primitive (2009), který byl zakoupen pro významné muzejní sbírky (například pro londýnskou galerii Tate Modern a nadaci Louise Vuittona v Paříži), významná instalace pro projekt Documenta ve městě Kassel v roce 2012 a nejnověji také filmové instalace Dilbar (2013) a Fireworks (Archive) (2014), které byly představeny na individuálních výstavách v předních galeriích v Oslu, Londýně, Mexiku a Kjótu.
Vysílání: 30.11., 23.20 hod., ČT art