Scéna.cz 

Jan Švankmajer – 85 let

Hmyz
Zkouška divadelního představení, či magický svět za zrcadlem? Fantazijní variace na motivy Čapkovy hry Ze života hmyzu filmového surrealisty a mága animace Jana Švankmajera, který v těchto dnech slaví 85 let. Televizní premiéra koprodukčního snímku ČT. Hrají: J. Budař, J. Dulava, J. Lábus, N. Lichý, K. Magálová, I. Uhlířová, P. Nový a další. Kamera J. Růžička a A. Oľha (Premiéra). Hra bratří Čapků z dvacátých let minulého století se objevuje na českých divadelních scénách pravidelně, vždy však (ať v Disku nebo v Národním divadle) v tradiční interpretaci obrazu lidské hrabivosti, parazitování na práci jiných a touhy po kořisti, resp. v utkvělých představách o typických fenoménech pozdní měšťanské společnosti. Jednotlivé projevy lidského chování a analogie s etologií zvířat/hmyzu bývají v těchto produkcích často jednoduše aktualizovány. „Její misantropický duch je však stále aktuální. O to se postaral kořistnický charakter soudobé civilizace. V našem filmu však tato hra tvoří jen pozadí vlastního příběhu, který má ve svém vyznění blíže ke Kafkově Proměně, než k Čapkům. Nejde nám o "politický" film, ale o film imaginativní, který nabízí řadu možných interpretací“, říká o svém projektu režisér. Švankmajerův přístup k textu bratří Čapků je prostě odlišný: stačí mu exemplum hry, její výrazné druhé jednání a svůj zájem posouvá především do imaginativního prostoru hry ve hře, do vztahu našeho jednání a inscenování, stylizace jednání. Česká televize uvádí tento snímek k 85. narozeninám J. Švankmajera (nar. 4.9.1934).
Vysílání: 06.9., 20.00 hod., ČT2

Otesánek
Groteskně hororové zpracování lidové pohádky od předního českého surrealisty, jenž v těchto dnech oslavil 85. narozeniny (2000). Hrají: V. Žilková, J. Hartl, J. Kretschmerová, P. Nový, K. Adamcová a další. Kamera J. Galvánek. Scénář a režie J. Švankmajer (Premiéra). Kdo je, nebo co symbolizuje postava Otesánka? To je základní otázka po smyslu tohoto filmu. Je Otesánek personifikací přírody, která nemá humanistické zábrany, která je naší láskou, přítelem ale i vrahem? Nebo je Otesánek naše temné nevědomí, které nás ovládá, ale i ničí, a s kterým dokážou komunikovat pouze děti a blázni? Možná obojí dohromady. Režisér Jan Švankmajer o svém filmu říká: Jak víme, lidové pohádky jsou převyprávěné staré mýty. Jaký mýtus je ukryt v pohádce o Otesánkovi? Bezdětní manželé se vzepřou svému osudu a dítě si na přírodě vyvzdorují. Doslova jí vyrvou její tajemství zrození. Za tuto vzpouru proti přírodě pak hořce pykají, ale nejen oni, ale i jejich okolí. Jak vidíme, dostali jsme se do bezprostřední blízkosti jednomu ze základních mýtů této civilizace: mýtu o Adamovi a Evě nebo chcete-li analogickému mýtu o Faustovi. Myslím, že teď po přečtení lidského genomu tyto mýty nabývají na zvláštní aktuálnosti.
Vysílání: 07.9., 21.15 hod., ČT art