Scéna.cz 

Velikáni filmu... William Hurt

Vysíláme zprávy
Když jde o sledovanost, musí jít city stranou. Americký film, nominovaný na sedm Oscarů (1987). Hrají: W. Hurt, A. Brooks, H. Hunterová, J. Nicholson, L. Chilesová, J. Cusacková a další. Režie James L. Brooks (Premiéra). Producentka zpravodajské televizní stanice Jane Craigová (Holly Hunterová) trpí jediným nedostatkem – že má vždy pravdu. Ať jde o jakýkoliv problém, vždy ho umí vyřešit, dokonce i když je pod časovým tlakem a když jde doslova o sekundy. Jejím tajným ctitelem je reportér Aaron Altman (Albert Brooks). Jenže do televize jednoho dne nastoupí nový hlasatel, pohledný Tom Grunick (William Hurt). Bývalý sportovní zpravodaj působí plachým dojmem, který na Jane udělá velký dojem. Tomovy první reportáže i jeho uvádění hlavních zpráv dopadnou nadmíru dobře. Není divu, že se do něj Jane zamiluje. Aaron marně upozorňuje na to, že Tom v zájmu úspěchu po malých krůčcích porušuje novinářskou etiku. Například jeho slzy v reportáži o znásilněné ženě byly falešné. A to vše je jen počátek velkých změn, které se ve světě televizního zpravodajství začínají projevovat. Sledovanost a zábava totiž začínají mít přednost před pravdou. Řada zkušených profesionálů bude muset odejít. A Jane si musí ujasnit, co je pro ni nejdůležitější. Americký snímek scenáristy a režiséra Jamese L. Brookse líčí zákulisí televizního byznysu s získal nominace na Oscara v sedmi kategoriích: nejlepší film, nejlepší herec v hlavní roli (W. Hurt), nejlepší herečka v hlavní roli (H. Hunterová), nejlepší herec ve vedlejší roli (A. Brooks), nejlepší scénář (James L. Brooks), kamera (M. Ballhaus) a střih (R. Marks).
Vysílání: 25.2., 21.50 hod., ČT2

Jana Eyrová
Chtěli z ní vychovat poslušnou ovci. Vyrostla v sebevědomou mladou ženu. Britský koprodukční film, natočený podle románu Ch. Brontëové (1995). Hrají: Ch. Gainsbourgová, W. Hurt, J. Plowrightová, A. Paquinová, G. Chaplinová a další. Režie Franco Zeffirelli. Sirotek lowoodský. I pod tímto názvem byl někdy vydáván (a převáděn na filmové plátno) nejslavnější román Charlotty Brontëové. A plným právem. Neboť Jana, jeho ústřední hrdinka, sirotkem byla a v nechvalně známé lowoodské škole pro osiřelé dívky strávila plných deset let. Mnoho jiných takováto zkušenost zlomila. Jana ale byla silná osobnost. Zavržena rodinou své tety, téměř bez jediné spřízněné duše, ponižována až na samé dno lidské důstojnosti bigotními vychovateli, vyrostla v sebevědomou mladou ženu, která věděla, co může světu dát – a co od něj může chtít. A její první místo vychovatelky jako by jejímu sebevědomí dávalo za pravdu. Neboť Thornfield Hall se všemi svými obyvateli jí otevřel laskavou náruč a nabídl domov, jaký nikdy nepoznala. Jana ovšem netušila, že v jeho zdech se ukrývá tajemství, které se pro ni má stát osudným. Jana Eyrová, která vyšla v r. 1847 a od té doby je neustále znovu a znovu vydávána na celém světě, zaujala filmaře již v samých počátcích kinematografie. Od r. 1910 do r. 1921 bylo natočeno nejméně deset němých verzí, počet verzí zvukových je minimálně srovnatelný. Nejznámější je pravděpodobně americký film z r. 1944 s Joan Fontaineovou a Orsonem Wellesem. Ani tato Zeffirelliho verze z r. 1995 není zdaleka poslední. Režisér, který je velkým ctitelem anglické literatury a divadla, k ní přistoupil po svých dřívějších setkáních se Shakespearem (Zkrocení zlé ženy, Romeo a Julie, Hamlet). Mimořádnou péči věnoval hereckému obsazení. Malou Janu hraje Anna Paquinová, která získala Oscara za svou roli ve filmu Piano. Charlotte Gainsbourgová, dcera herečky Jane Birkinové a zpěváka a skladatele Serge Gainsbourga, byla na roli dospělé Jany vybrána z mnoha stovek kandidátek především proto, že je v ní, jak říká režisér "velká vnitřní krása a síla". Na filmovém plátně se poprvé objevila ve svých dvanácti letech a už o tři roky později získala Césara za film Nestoudnice.
Vysílání: 03.3., 22.00 hod., ČT2