zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Divadelní tipy 43. týden

Jiří Schmitzer

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Hovory H z Paláce K
Hostem Miroslava Horníčka byl neobyčejný herec Radovan Lukavský, který se narodil před 100 lety (1996). Režie P. Vantuch. Dnešním hostem je významný český herec Radovan Lukavský, který by letos oslavil sté narozeniny. Jeho herectví se vyznačovalo moderním a citlivým traktováním psychologicky složitých postav, střídmými výrazovými prostředky, civilní úsporností a vytříbeným smyslem pro vnitřní napětí, hlasovou kulturu a hudebnost řeči. Ve filmu začínal ve druhé polovině 40. let epizodkami nacistických vojáků a důstojníků i uvědomělých dělníků, jež postupně vystřídaly menší i větší role. Často také představoval příslušníky inteligence. Proslavil se rolemi obrozence Václava Tháma v seriálu F. L. Věk (1971) a nadporučíka Hafnera ve Sňatcích z rozumu (1968). Pedagogicky působil na DAMU, FAMU a na Státní konzervatoři v Praze.
Vysílání: 22.10., 09.00 hod., ČT1

Neobyčejné životy - Jiří Schmitzer
Portrét neokázalého, ale o to více oblíbeného a tvůrci obsazovaného herce i písničkáře, který dnes slaví významné životní jubileum (2013). Režie V. Polesný. Oblíbený herec a písničkář, který je synem legendárního herce Jiřího Sováka, se narodil 25. října 1949 v Praze. Absolvoval DAMU a později nastoupil do Činoherního studia v Ústí nad Labem. V roce 1985 ho angažovalo Studio Ypsilon, které bylo jeho domovskou scénou téměř dvacet let. První větší filmovou roli mu nabídl režisér Oldřich Lipský v komedii Tři chlapi na cestách (1973). Vzápětí následovaly další role např. ve filmech: Marečku, podejte mi pero (1976), Postřižiny (1980), Slavnosti sněženek (1983), Vesničko má středisková (1986), Amerika (1994) či Báječná léta pod psa (1997). Velkou úlohu Kandy vytvořil vedle televizního seriálu i ve filmové verzi Zdivočelé země a tentýž rok získal za roli politického vězně Jardy Svobody ve snímku Bumerang od stejného tvůrčího tandemu Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon (1997). Stejná ocenění získal i za nevšední role ve filmech Kráska v nesnázích (2006) a Jako nikdy (2013). Pořad uvádíme k hercovým dnešním 70. narozeninám.
Vysílání: 25.10., 15.40 hod., ČT1

Úsměvy Járy Kohouta
Dnes si společně se Zdeňkem Svěrákem zavzpomínáme na divadelního a filmového komika, který nás opustil před 25 lety (1996). Režie P. Vantuch. Jára Kohout, který se narodil před 115 lety, byl v meziválečném období jedním z našich nejoblíbenějších komiků. Zahrál si například v Kristiánovi, Počestných paních pardubických nebo ve snímku Život je pes. Vynikl ale spíše jako humorista. Jeho talent objevil Ferenc Futurista a společně podle pařížského vzoru uvedli na divadelní scénu nový žánr: výpravnou revue. Když se Voskovec a Werich v předvečer války chystali do emigrace, svěřili Osvobozené divadlo právě Kohoutovi, který poskytl azyl řadě herců a celou dobu finančně podporoval Werichovu matku. Nedlouho po válce se situace obrátila a do emigrace odešel on. Proto jeho jméno znali jen pamětníci. Po listopadu 1989 se šestaosmdesátiletý Jára Kohout vrátil. Zemřel před 25 lety.
Vysílání: 27.10., 08.10 hod., ČT1

Národní divadlo: Mýtus a realita (6/10) - Jako Fénix z popela
Rozlety a pády naší první divadelní scény v novém dokumentárním cyklu A. Kisila (Premiéra). V polovině 50. let se poprvé podařilo narušit drsný vpád socialistického realismu do Národního divadla. Inscenace hry Ďábelský kruh o požáru Říšského sněmu a následném procesu s Dimitrovem vyzněla v režii Alfréda Radoka především jako obraz vykonstruovaného politického procesu a zmanipulovaných lidí kolem něj. V roce 1956 se šéfem činohry stal Otomar Krejča. Do divadla si přizval své kolegy Pleskota a Macháčka a odstartoval tak jednu z umělecky nejvýraznějších kapitol v dějinách divadla. Po jeho vynucené rezignaci v roce 1961 se první scéna definitivně proměnila ve výkladní skříň internacionálního komunismu. Další etapou historie Národního divadla provází Ondřej Havelka.
Vysílání: 23.10., 20.20 hod., ČT art

Česká loutka: Kouzlo animace (4/7)
Příběhy slavných neživých herců a jejich tvůrců: od Kašpárka po Kukyho. Průvodci pořadu Petr a Matěj Formanovi. Režie P. Jirásek (Premiéra). Divadelní loutka se v rukách takových tvůrců, jako byli Jiří Trnka, Hermína Týrlová nebo Karel Zeman stala loutkou filmovou. Do světa krále filmové animace W. Disneyho vtrhli výtvarníci z malé země se svým výtvarným pojetím a schopností vyprávět pomocí oživlých loutek příběhy. Jiří Trnka dělal filmy úplně jinak – vycházel z národní tradice, měl osobitý výtvarný názor a jako žák Josefa Skupy znal velmi dobře vyjadřovací možnosti loutky. Loutka v jeho filmech funguje sama o sobě, oživuje ji pomocí kinematografických prostředků. Trochu jinou cestou se vydala Hermína Týrlová – pro ni se loutkou stávaly hračky, věci, materiály, které děti znaly ze svého prostředí (Uzel na kapesníku, Vzpoura hraček). Zkušenost Karla Zemana s loutkovým panem Prokoukem se projevila i v jeho známějších filmech jako Ukradená vzducholoď nebo Vynález zkázy, kde kombinoval herce i hravost loutkového světa. I v 50. letech, po zestátnění kinematografie, pokračovala podpora tvorby pro děti a navzdory politickým tlakům a cenzurním zásahům vznikalo množství kvalitních filmů. Trnkovskou tradici od 60. let obohatí či promění první absolventi loutkářské katedry, jako například Jan Švankmajer, Miroslav Štěpánek, Břetislav Pojar. I pro tvorbu současných tvůrců je typické, že dávají přednost silnému výtvarnému názoru před snahou zalíbit se všem (spolupracují s těmi nejlepšími výtvarníky). Filmy Jiřího Barty, Vlasty Pospíšilové, Aurela Klimta a mnoha dalších to přesvědčivě dokládají.
Vysílání: 24.10., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 27.10., ČT art., 30.10., ČT art

Semafor atd. (7/8)
Průřez šedesáti lety existence legendárního divadla pokračuje v dalších souvislostech a navázáním plodné spolupráce s Radošinským naivným divadlem (2004). Scénář a režie J. D. Novotný. Sedmý díl cyklu, který věnujeme 60. výročí legendární české divadelní scény, byl natočen dodatečně roku 2004. Sumarizuje semaforský fenomén a poetiku v době, kdy divadlo stálo před nejistou budoucností. Podzemní sál Hudebního divadla v Karlíně, kam v polovině devadesátých let přesídlilo, těžce postihly v roce 2002 povodně. Až za tři roky se podařilo Semafor znovu otevřít na nové dejvické adrese. Druhým klíčovým tématem tohoto dílu je vztah Semaforu k Radošínskému naivnému divadlu, jemuž u našich východních sousedů patří podobně kultovní status překračující jednu generaci publika. Jiří Suchý rovněž propadl jeho kouzlu a humoru, jenž podobně jako ten semaforský stoupá přes bránici až k srdci a do hlavy. Se zakladatelem jedinečného slovenského souboru Stanislavem Štepkou navázal spolupráci v osmdesátých letech, kdy vznikl půvabný federální "muzikálik" Nevesta predaná Kubovi, který propojil dva jevištní klenoty obou národů.
Vysílání: 24.10., 22.35 hod., ČT art

Hop dva tři Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna
Legendární dvojice společně s přáteli opět na scéně divadla Semafor (1971). Spoluúčinkují: J. Robbová, Z. Burianová, M. Voborníková, P. Bobek, N. Urbánková, J. Helekal, M. Balcar a další. Scénář M. Šimek a J. Grossmann. Kamera J. Lebeda. Režie J. Roháč. Dnes již legendární zábavný pořad Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna vznikl v roce 1971, ale svoji televizní premiéru měl až v roce 1996. Před ní zaslal Miloslav Šimek televizním divákům následující dopis: "Milí televizní diváci. Pořad Hop dva tři, který uvidíte, se ještě nikdy nevysílal a s panem režisérem Roháčem jsme si mysleli, že se také nikdy vysílat nebude. Byl totiž natočen jen 4 týdny před odchodem Jiřího Grossmanna z tohoto světa. Jirka tehdy na natáčení doslova utekl z nemocnice. V takových chvílích zapomínal i na svou nemoc. Byla to poslední práce člověka, který ze všeho nejvíc miloval bavit lidi." I v tomto představení plném osobitých scének a jedinečných písniček Jiří Grossmann dokázal, že inteligentní humor a kvalitní zábava byly náplní jeho života a u televizní obrazovky si dnes můžeme znovu vychutnat jeho mistrovství.
Vysílání: 27.10., 20.20 hod., ČT art

14.10.2019 10:10:22 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bílá voda (MdB)

Články v rubrice - Z éteru

Z první řady... Majitelé klíčů z NdB

Majitelé klíčů (NdB)

Majitelé klíčů
Dnešní nedožité 95. narozeniny Milana Kundery si připomeneme návratem jeho slavné hry z roku ...celý článek



Časopis 13 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Leni Riefenstahlová – konec mýtu

Leni Riefenstahlová

Leni Riefenstahlová – konec mýtu
Nejkontroverznější filmařka všech dob dala svůj velký talent k dispo celý článek

další články...