Scéna.cz 

Jánošík Revisited v Mahenově divadle

Národní divadlo Brno uvádí modernizovanou verzi divadelní hry Janošík s názvem Jánošík Revisited. Jiří Mahen je autorem třiatřiceti her a tou nejúspěšnější z nich je Janošík. Drama o slavném slovenském zbojníkovi napsal o prázdninách 1909 během pobytu v evangelické škole v Javorníku u Velké na Moravě. Při psaní ho inspirovali Zbojníci Miloše Jiránka, slovenské knížky o Jánošíkovi, Alois Jirásek, různá lidová vyprávění a mocně také zapůsobilo vlastní okouzlení přírodou po odchodu z Prahy. „V té době,“ píše ve třicátých letech Mahen, „nikdo nevěřil pomalu v člověka, ale najednou jsme našli mezi lidem člověka, nedávno skorem popraveného, a ten člověk žil v paměti národa jako světec. A kolem toho člověka kvetly píseň i naděje.“ Jenže pak přišla krutá zkušenost první světové války a jánošíkovské téma se samotnému autorovi začalo jevit z poněkud proměněné perspektivy.

Dvacet let po napsání Janošíka se Mahen vyznává ze svého pokušení napsat drama znovu a jinak: „Byl by daleko prostší, bez písniček a bez barev. Předem ho vidím v opuštěné ohradě na Liptovských horách, jak čeká na své, kteří nepřicházejí. Pak ho vidím někde v dolině, jak prchá střelen do prsou závějemi. Konečně ho vidím, jak dříme pod zemí věčný sen… O čem sní jeho veliká duše?“ Do Mahenových úvah zasáhla národní tragédie, jejíž zoufalství autor nepřežil. Dva měsíce po okupaci Československa se v Brně oběsil.
Do mysli se vkrádá otázka: Jakého Janošíka by napsal dnes? Po sto osmi letech od světové premiéry v roce 1910 v pražském Národním divadle? I od brněnské premiéry, která se uskutečnila téhož roku v režijním nastudování Františka Laciny? Po všech slavných filmových zpracováních, toho němého z roku 1921, i toho ikonického z roku 1935 v režii Martina Friče?

Idylický mýtus dnes postupně bledne pod tíhou zkušeností nacismu a komunistické diktatury. Ocitáme se pomalu v situaci, kdy se zas přestává věřit v člověka a čeká se na mesiáše. Jaký hrdina po tom všem může ještě přijít? Jaký sen o Jánošíkovi sníme? Vnímáme ho jako hrdinu, či jako obyčejného zloděje a zabijáka? Jaká je etika vzpoury? Cena cesty ke svobodě? Platí boží přikázání: Nezabiješ? Spasí vše láska? Pojďme si ten příběh o Janošíkovi vyprávět znovu!

Hru Jánošík Revisited nastudoval umělecký šéf činohry Martin Františák. Inscenace se hraje v prostoru scénografa Marka Cpína. Kostýmy Markéty Sedláčkové jsou v současném hávu. Hudba Nikose Engonidise je opatřena zpívanýma texty Jiřího Mahena.

www.ndbrno.cz