ON-LINE - Detail příspěvku
„Jeden komediant v rodině stačí,“ říká Aleš Hendrych
autor: archiv divadla
Basbarytonista Aleš Hendrych se narodil roku 1953 v Jičíně. Po absolvování pražské konzervatoře získal v roce 1980 angažmá v opeře Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde zpíval plných dvanáct sezón. V roce 1992 se stal sólistou Státní opery Praha. Zde vytvořil celou řadu významných rolí, např. Escamilla v Carmen, Dona Alfonsa v Cosi fan tutte nebo Amonasra v Aidě. Od roku 1995 je v angažmá v Národním divadle v Praze, na jehož scénách se dosud představil např. jako Mumlal (Dvě vdovy), Zuniga (Carmen); Zřízenec, Hagenbeck, Námořník a Učitel (Zpráva pro Akademii) nebo titulní Gianni Schicchi.
Zpívání mě bavilo už od dětství. S rodinou jsme často sledovali televizní záznamy různých operních představení, což se mi vždy líbilo. Ke zpěvu mě zpočátku vedl můj dědeček, který vlastnil lékárnu v Nové Pace. Měl velmi pěkný baryton, se kterým by se možná uplatnil i v Národním divadle.
Nejprve jsem hrál různé písničky jen tak s kytarou. Zúčastnil jsem se dokonce soutěže Intertalent, ale nijak jsem se neumístil. Po studiích na gymnáziu, která jsem bral jako takový „odklad“ po základní škole, jsem absolvoval přijímací zkoušky na pražskou konzervatoř. Ředitelka gymnázia mi ale tehdy nedala doporučení na vysokou školu. Jelikož se ale v případě konzervatoře jednalo o školu střední, byl jsem nakonec na odvolání přijat. Od té doby jsem to se zpěvem začal myslet vážně.
Vedl mě prof. Jaroslav Horáček. Nejprve jsem u něj byl jen dočasně, ale nakonec jsem v jeho pěvecké třídě zůstal po celou dobu studia.
Profesora Theina jsme měli na herectví. Učil nás celou řadu věcí, jež znal z vlastní pěvecké i režisérské praxe. Velmi často nám vyprávěl o umělcích, které jsme znali pouze z knížek. Všechny hodiny s ním byly velmi inspirativní. Byl to báječný člověk.
Jitka Soběhartová se Zorou Jehličkovou alternovaly roli Mařenky, Luděk Vele zpíval Kecala, Vláďa Doležal Vaška… Já jsem byl obsazen jako třetí Kecal, ale k této roli jsem se nakonec nedostal. Zazpíval jsem si Indiána.
Tehdy se jednalo o můj vůbec první konkurz a dopadlo to nad očekávání úspěšně. Přijímal mě ještě Dr. Vašata, který byl v té době šéfem tamní opery.
Byl to Sparafucile ve Verdiho Rigolettovi.
Chvíli to ale trvalo. Vedení opery mladým sólistům naštěstí svěřovalo podobně náročné role velmi uvážlivě.
Měl jsem moc rád Rusalku, Prodanou nevěstu, Macbetha... Rád vzpomínám také na inscenaci Čerta a Káči, kterou s námi nastudoval pan dirigent Liška. Když jsem byl o několik let později obsazen do pražské inscenace této opery, roli Marbuela jsem v podstatě mohl „vytáhnout ze šuplíku“.
Revírník je opravdu nádherná postava. Jeho vztah k přírodě a životu je mi velmi blízký. Zazpíval jsem si ho kromě Plzně ještě v Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích.
Ve Státní opeře Praha jsem zpíval úlohy nejen basového, ale také bas-barytonového až barytonového oboru. Například Escamilla v Bizetově Carmen, Taddea v Rossiniho Italce v Alžíru a celou řadu dalších rolí. Rád vzpomínám na tamní inscenace Hoffmannových povídek, Straussovy Salome nebo Mozartových Cosi fan tutte. Dodnes tam občas hostuji. Naposledy jako Cesare Angelotti v Pucciniho Tosce.
Postupně se k němu přidávalo ještě několik dalších rolí a v roce 1995 mi zde bylo nabídnuto angažmá, které jsem bez váhání přijal.
Mohl jsem si zde zazpívat celou řadu krásných rolí. Některé z nich jsem vytvořil v české nebo dokonce světové premiéře.
Mám roli v nové inscenaci Adriany Lecouvreur, která bude mít premiéru na podzim.
Moc rád zpívám oratoria. Myslím si, že celá řada z nich mému hlasu vyhovuje. Nyní například připravuji s Filharmonií Hradec Králové Szymanovského Stabat mater. Téměř vůbec ale nezpívám písňový repertoár.
Je to smutné, ale o písně dnes téměř nikdo nestojí. V poslední době o ně zavadí jen známá jména, běžný zpěvák se s nimi moc neuplatní.
Vedle divadla, se kterým jsem byl například už pětkrát v Japonsku, účinkuji v pořadu Mozartissimo. Jedná se o kostýmované pásmo nejslavnějších výstupů z Mozartových oper. Pravidelně s ním jezdíme do Španělska, Francie… Velmi často jsme s tímto pořadem účinkovali také v Salcburku.
Asi myslíte na muzikálové zpívání? (Smích.) Ne, to opravdu ne, asi bych to neuměl.
Operní zpěv má odmalička ráda, ale naštěstí se mu nehodlá věnovat profesionálně. Myslím si, že jeden komediant v rodině stačí. (Smích.)
TIP!
AKCE ONLINE - Přehled příspěvků
Den s Národním divadlem
2.4.2004 - 22:44
Zuzana Němečková „hází“ po hercích…
31.3.2004 - 23:55
Svatostánek září ve dne i v noci
31.3.2004 - 23:15
Hladový jako herec
31.3.2004 - 22:49
Martin Rypan - Od baletu k byznysu
31.3.2004 - 22:10
Kruh přátel opery Národního divadla
31.3.2004 - 21:03
„Jeden komediant v rodině stačí,“ říká Aleš Hendrych
31.3.2004 - 18:23
České sekretářky dnes „zaskočí“ za Prvotřídní ženy
31.3.2004 - 18:10
Waldemar Wanatowicz se cítí jako součást organismu
31.3.2004 - 17:03
O archivu se Zdenou Benešovou
31.3.2004 - 16:31
Požár a znovuotevření
31.3.2004 - 16:10
Z tiskové konference k Naganu
31.3.2004 - 15:50
„Divadlo bych zatím neopustil,“ říká Martin Bonhard
31.3.2004 - 15:45
Sólistka Tereza Podařilová se také zabývá choreografií
31.3.2004 - 15:05
Ze zkoušky opery Nagano
31.3.2004 - 14:39
Odbor produkce ND má Otevřenou náruč
31.3.2004 - 14:21
Generální zkoušky baletu Giselle vrcholí
31.3.2004 - 14:18
Korepetice opery Vanda
31.3.2004 - 13:37
Chodí se na operu?
31.3.2004 - 13:24
Stavba a slavnostní otevření
31.3.2004 - 12:48
„Nemám moc ráda mimořádná představení,“ říká Libuše Vondráčková
31.3.2004 - 12:23
Pavel Petráněk má raději historické zákulisí operních děl
31.3.2004 - 11:34
Michal Dočekal prožívá běžné šéfovské stavy
31.3.2004 - 11:01
Základy národního divadelnictví
31.3.2004 - 10:31
Josef Dvořák o povolání, které se stalo součástí jeho života
31.3.2004 - 09:52
Dobrá vrátná – dobrá vizitka
31.3.2004 - 09:12
„Divadlo je otázka vteřiny a štěstí,“ říká Boris Rösner
31.3.2004 - 08:57
Šiju, šiju si ....
31.3.2004 - 08:17
Ředitel Daniel Dvořák nechce být slavným úředníkem
31.3.2004 - 07:45
Ateliéry a dílny Národního divadla
31.3.2004 - 00:16
Chodíte do Zlaté kapličky?
28.3.2004 - 23:56
Počátky samostatné budovy
28.3.2004 - 23:03
On-line den s Národním divadlem Praha
Fotogalerie akce
reklama