zvláštní poděkování
Volný.cz

Ivor Diosi: Digitální médium je zatím to nejlepší, na co jsem k tomuto účelu narazil.

Ivor Diosi

autor: Z webu   

U příležitosti interaktivní instalace CASTANEDIZE!: Dingir 2.0 slovenského umělce Ivora Diosiho v Mezinárodním centru pro umění a nové technologie CIANT jsme se autora zeptali:

  • Interaktivita se vyskytuje víceméně ve všech vašich projektech. Je pro Vás přímé provázání návštěvníka/diváka s Vaším dílem opravdu tak důležité, nebo si dokážete v budoucnu představit i „pasivní“ projekt?
    Ve skutečnosti jsem nikdy úplně nepřijal představu prezentace mých projektů pod hlavičkou současného umění, nebo umění jako takového. Ta myšlenka pro mě má občas až nechutný podtext. Ve skutečnosti je to tak, že umělecký svět na mě neochotně a kanibalsky nalepil štítek s označením „umělecký“. Nemohli jinak, aniž by se vyhnuli otřepané mantře, která říká, že všechno co umělec vytvoří, je umění. Jen málokdo si uvědomuje, že je to pouze iluze vytvořená těmi co mají moc, pro ty co jí nemají. Podstatné je to, že jsem fascinován svým vědomím a existencí všude kolem mě. Mnohem více než dělat umění, se snažím reflektovat tento fakt. Digitální médium je zatím to nejlepší, na co jsem k tomuto účelu narazil.


  • Pokrok v poslední době postupuje spíše skokově než konstantně. Když v roce 1999 začala vznikat instalace Castanedize! : Dingir, byl koncept augmentované (kombinované) reality ještě hodně vzdálený běžné praxi. Co Vás přimělo k tomu, abyste jej využil jako uměleckou formu?
    I s dnešními technickými prostředky je vytváření augmentované reality (AR) poměrně složité. Na druhou stranu lidé už mají od počítačové grafiky mnohem vyšší očekávání, než tomu bylo v roce 1999. Daleko hůře se zbavují nedůvěry. Ale jestliže má někdo zapotřebí rychlé zkušenosti s paralelní či rozpolcenou realitou, pak je AR tím správným prostředkem.
  • Dingir je částečně ovládán pohyby těla a hlasem, tedy jakýmisi druhotnými projevy naší mozkové aktivity. V instalaci Lilith, jejíž jste spoluautorem s Pavlem Smetanou, využíváte pro komunikaci diváka a počítače lidské mozkové vlny a data z EEG. Který způsob Vám vlastně přijde zajímavější?
    Určitě jsou to mozkové vlny. Ideální stav bytí je, když můžete přímo ovlivňovat chod vesmíru na kvantové úrovni pouze za pomocí vašich myšlenek. Někteří lidé, včetně několika vědců tvrdí, že přesně tohle se tu děje. Bohužel se nikdy nedostaneme k tomu, abychom to přímo spatřili. Zkrátka, ovládání virtuální reality pomocí mozkových vln je to nejlepší, co můžeme získat – na této straně zrcadla...
  • Dingir je Vaše reflexe na představu, že člověk nemusí být v evolučním řetězci posledním vývojovým stádiem. Jakýmsi připomenutím toho, že i technologie může jednou být původcem myslících bytostí. Mohl byste tuto odvážnou myšlenku blíže rozvést?
    Jedná se o dogma Humane Persistence. Věřím, že evoluce je universální fenomén. Emergentní evoluční princip se projevuje všude tam, kde se částice jakéhokoliv druhu dostávají do interakce. Jsme běžně zvyklí pozorovat uhlíkové životní formy všude kolem sebe, ale evoluce založená na bitech je také velmi životaschopná. Jediná skutečná otázka je, zda tato může vést ke zrození myslících bytostí. Osobně si zakládám svůj život na tom, že v ne příliš vzdálené budoucnosti se zde objeví bytosti s mnohem vyšší mentální kapacitou, než je ta lidská. Jejich mysl bude disponovat i ekvivalentem našich emociálních stavů a budou schopny produkovat nekonečný proud umění, tak jak ho známe, jim se však budě jevit jako zastaralé.
  • Jedním s ústředních psychologických motivů vaší práce je „identita“. Nejinak je tomu i v případě Dingir. Myslíte si, že právě identita je neodmyslitelně určující pro jakékoliv lidské konání – obzvláště to umělecké?
    Ano.
  • Ivor Diosi už dlouhá léta patří mezi středoevropskou špičku v oblasti virtuálního 3D artu, uměleckých modifikací počítačových her a augmentované (kombinované reality). Po virtuálním hororu Vert.Ego, herních modifikacích YMCA Tournament a Final Countdown a spolupráci na projektu Lilith, přichází s remakem své průlomové práce na poli kombinované reality - CASTANEDIZE!: Dingir, tentokrát ve verzi 2.0. Diosi v staronové instalaci využívá jak tradičního výtvarného vyjádření v podobě abstraktních skulptur, tak virtuálních bytostí ovládaných lidskými pohyby a hlasem. Za vzniku magického zrcadla pak láká návštěvníky do neurčitého prostoru mezi dvěma realitami.

    16.9.2007 18:09:21 Redakce | rubrika - Rozhovory

    Časopis 46 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Královna Kapeska (HdK)

    Časopis 46 - sekce

    DIVADLO

    Ročník 89

    Ročník 89
    Třicet let v životě jednoho hereckého ročníku, který nastoupil na DAMU na podzim roku 1988. Účink celý článek

    další články...

    HUDBA

    Netradiční portrét Neila Younga

    Rok koně
    Netradiční portrét zpěváka Neila Younga a skupiny Crazy Horse. Americký hudební dokument (1997). S celý článek

    další články...